archiv
Učitelské noviny č. 02/2004
tisk článku

Zpátky do školky?


Jak jsou děti připravené na školu

Blíží se pololetí, chvíle, kdy prvňáci dostávají první vysvědčení. Vysvědčení, které bude odrazem jejich znalostí, jejich schopností, jejich zralosti, ale i schopností a zkušeností jejich učitelky, i rodinného zázemí, v němž se na školu připravují. Některé děti už v této chvíli nároky školy nezvládají. Dokonce se uvažuje o jejich návratu do mateřské školy… Právě o této variantě jsme hovořili s ředitelem PPP v Pardubicích JIŘÍM KNOLLEM, předsedou Asociace poradenských pracovníků ve školství.


Jak se zjišťuje školní zralost dítěte?

V poradně zjišťujeme jeho připravenost na to, že se bude učit číst, psát, počítat, jeho schopnost soustředění, jeho aktivitu, úroveň rozumových schopností… Sledujeme tedy okruh schopností, které dítě potřebuje, aby bylo v základní škole úspěšné.

Projde tímto šetřením každé dítě, které má jít do školy?

Pouze děti, jejichž rodiče s tímto vyšetřením souhlasí a které někdo na takové vyšetření doporučí. Kromě učitelek mateřských škol nebo rodičů to bývají lékaři, kterým se „nezdá“ dosažená úroveň vývoje dítěte při prohlídce v šesti letech. Často přijde impuls také od učitelek základních škol, které hovoří s dítětem při zápisu.

Některé poradny ale přece nabízejí prověření školní zralosti všem dětem daného ročníku ze spádové oblasti…

To ale nedělají zdaleka všechny poradny, souvisí to s jejich kapacitními možnostmi. Screening školní zralosti není poradenským standardem. Některé poradny tento neplacený nadstandard ale skutečně nabízejí.

Na co by se měly učitelky v mateřských školách soustředit, aby mohly rozhodnout, které dítě navrhnout na vyšetření v PPP?

Učitelky sledují „své“ děti dlouhodobě, na školní zralost by se ale měly zaměřit na začátku posledního oddělení – v září, říjnu. Pokud se jim „něco nezdá“, nemusí to být vysloveně školní nezralostí. Může se jednat o fyziologickou nezralost, ale může se jednat i o další problémy, které je nutné diagnostikovat.

Dětský organizmus prožívá v této době velmi rychlý rozvoj. Dá se půl roku dopředu říci, že dítě bude v září nezralé?

To je opravdu často složité. Do poraden chodí většinou návrhy na vyšetření na přelomu kalendářního roku a okolo zápisů, tendence poraden je ale pozvání rodičů s dítětem trochu oddálit, právě proto, abychom dítě mohli posoudit co nejblíže jeho vstupu do školy. Proto tato vyšetření probíhají až v dubnu, květnu – ředitelé pochopitelně chtějí zprávu do června, aby věděli, kolik dětí jim v září do školy nastoupí.

Dítěte si všímají rodiče, učitelky mateřských škol, při zápisu dokonce přímo se zaměřením na školní zralost elementaristky – a přesto do 1. třídy nastoupí i dítě nezralé, a proto selhávající. Jak se to může stát?

Důvodů může být jistě několik, ale uvědomme si, že jak vyšetření v PPP, tak eventuální žádost o odklad školní docházky je závislá na souhlasu rodičů. Stane se, že na doporučení učitelky nereagují a do poradny vůbec nepřijdou, víme i o případech, že sice na vyšetření přijdou, ale naše doporučení z různých osobních důvodů nerespektují, nesouhlasí s tím, abychom toto doporučení do školy poslali a dítě do 1. třídy nastoupí. Jde jim třeba o to, „co by tomu řekli (sousedé, babičky…)“, do školy jdou kamarádi atd. Výsledkem ale může být selhání dítěte. Někteří rodiče využívají i možnosti, aby do školy nastoupilo dítě mladší šesti let, pokud tohoto věku dosáhne do konce kalendářního roku. Na Pardubicku je to každý rok pět, sedm dětí. Jen výjimečně ale takový nástup doporučíme.

Jak se pak nezralost projevuje ve škole?

Jde o to, jakou oblast má dítě nevyzrálou. Většinou ale bývají neklidné, hravé, nedokáží se vyrovnat s rolí školáka. Nevydrží sedět čtyři hodiny v lavici, nesoustředí se… Podle oblasti, která je nedozrálá, může mít dítě problémy s rozlišováním tvarů písmen kvůli nedostačivosti zrakového rozlišování, může mít problémy s  nácvikem psaní kvůli potížím s grafomotorikou atd. Takové potíže mohou dítěti bránit, aby bylo na začátku základní školy úspěšné. Je třeba ale vždycky posuzovat příčiny takového stavu dítěte individuálně. Může to být skutečně projev nezralosti, příčinou ale může být i některá organická porucha, snížení mentálních schopností dítěte atd.

Jak ale najít hranici, kdy jsou problémy dítěte zvládnutelné, „v normě“, a kdy je nutné uvažovat o radikálním řešení – třeba o návratu do mateřské školy?

To závisí na mnoha okolnostech. Své k tomu jistě může říci poradna po podrobném vyšetření, závisí to ale i na zkušenosti učitelky. Zkušená a citlivá elementaristka umí pomoci i v případě, kdy by jiná takové radikální řešení navrhovala. Jde i o to, jaké zázemí má dítě doma, zda rodina spolupracuje se školou.

Některé děti mají i problémy s adaptací na školní prostředí. Může to být znakem nezralosti?

Určitě může, zvlášť když tyto problémy přetrvávají delší dobu. Je ale třeba zjistit, zda pomůže, když by se dítě vrátilo do mateřské školy, nebo zda je lepší pracovat s rodinou, nebo jestli je příčina třeba v rozumových schopnostech a řešením by bylo například přeřazení do některé speciální nebo alternativní školy.

Zmínil jste se o možnosti návratu do mateřské školy. Je to výrazný zásah do života dítěte…

Bezpochyby je. Proto je také dobré toto rozhodnutí velmi zvažovat a raději počkat na přelom kalendářního roku, jestli se dítě ve škole „nechytí“. Návrat do mateřské školy se může uskutečnit do ledna – respektive než dostane dítě první vysvědčení. Jedná se většinou o děti, které prošly poradenským vyšetřením, ale rodiče nerespektovali návrh na odklad školní docházky. Bohužel, také se stává, že školy se snaží z ekonomických důvodů přijmout všechny děti, které přijdou k zápisu – a když se někdy v prosinci vrátí do mateřské školy, už jsou v zahajovacích výkazech zapsány a peníze škola dostává… Z hlediska psychiky dítěte to je ale špatný postup.

Co potřebuje poradna od učitele, aby mohla zodpovědně o návrhu na dodatečný odklad rozhodnout?

Bylo by dobré, kdyby učitel mohl co nejpřesněji zdůvodnit svůj návrh, popsat chování žáka ve škole, jeho pozici ve skupině, jeho soustředění, dobré je mít k dispozici výsledky jeho písemných a výtvarných prací… Řada poraden má k dispozici dotazníky, které může učitel vyplnit. Není to další byrokracie, jen určité vodítko pro pedagogickou diagnostiku. Dotazníky bývají buď v poradnách, nebo u výchovných poradců, s nimiž spolupracujeme. Je třeba ale zdůraznit, že vše se musí dít se souhlasem rodičů.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz