archiv
Učitelské noviny č. 01/2004
tisk článku

Bojovali jsme za lepší pozici státu

O SIPVZ v loňském roce


Málokdy je v něčem tak uzavřený rok jako loňský v rámci SIPVZ. Začal totiž s novým týmem, který na konci roku předchozího vytvořil nový vrchní ředitel sekce SIPVZ – a skončil reorganizací sekce a odvoláním jejího ředitele, jemuž není možné upřít minimálně zásluhu na rozpohybování ICT vzdělávání, proražení cesty softwaru do škol a také aktivizaci těchto škol. Právě se ZDEŇKEM SVOBODOU, který do konce loňského roku vedl sekci SIPVZ, a s ředitelem odboru MILANEM HAUSNEREM jsme hovořili o tom, jaký byl pro SIPVZ vlastně rok 2003.
„Drželi jsme hlavní směr celého projektu – tedy zvyšování informační gramotnosti ve školství. A snažili se vytvářet podmínky pro plnění tohoto cíle – těmi podmínkami je „mít na čem“, „mít co“ a „vědět jak“,“shrnuje události roku Z. Svoboda.
V programu P 1 to znamenalo vytvořit nový systém vzdělávání. Ing. Svoboda hovoří hlavně o dvou okruzích školení – základním a pro „poučené“. Právě schvalování školení P trvalo podle něho déle, než si původně myslel, proto se jeho rozjezd posunul. Část finančních prostředků byla navíc vázána na další programy vzdělávání a jejich cesta byla bržděna administrativními překážkami, jejich „přelití“ na kraje také trvalo déle, než mělo… „Přesto se podařilo vyčerpat téměř všechny prostředky určené na vzdělávání – a je to i proto, že samotné školy měly velký zájem o nabízená školení,“ doplňuje M. Hausner s tím, že si školy uvědomily, že zodpovědnost již neleží pouze na ministerstvu, ale hlavně na nich, že se samy musejí více starat – ale také tím mohou více získat..
V SIPVZ by se dal loňský rok s nadsázkou nazvat rokem softwaru.. „Hlavní snahou bylo vytvoření informačního kanálu školám,“ říká M. Hausner, který měl tento projekt v jeho počátku na starosti. Ještě na jaře se podařilo rozjet internetové stránky e-gram (názvem navázaly na snahu již z roku 2000) spolu s očekávaným evaluačním webem, který byl na konci školního roku naplněn informacemi o výukovém softwaru tak, že už školám „stálo za to“ na něm hledat.
Významným momentem rozvoje softwarového vybavení škol se staly pilotní projekty vypisované nejen ministerstvem, které na ně poskytlo přibližně 70 % potřebných finančních prostředků, ale i kraji, které se na nich také podílely. Úspěch této myšlenky se odrazil ve výsledku ankety na stránkách e-gramu, kde téměř 70 % škol potvrdilo svůj zájem pokusit se příští rok také s nějakým projektem v rámci „pilotů“ uspět. Pilotní projekty nebyly dotovány vysokou částkou, MŠMT na ně mohlo uvolnit 30 milionů korun. Ovšem už sama skutečnost, že školy pro jejich získání musely zpracovat vlastní projet – a že se jim tento způsob „zalíbil“, že se podařilo prolomit skepsi, která vládla, to vše z nich dělá nepřehlédnutelnou kapitolu.
Na konci roku pak byly vyhlášeny rozvojové programy, na nichž se také bude MŠMT podílet – zase spolu s kraji, do „hry“ ale mohou vstoupit i samotné školy, zřizovatelé, sponzoři… Programy jsou zaměřeny na podporu práce s ICT technikou na školách, které se starají o děti vyžadující zvláštní péči, na podporu vzniku informačních center (školy už projevily velký zájem o to, aby se do tohoto programu dostaly, přestože to kromě peněz přinese i mnoho úkolů) a na podporu e-learningových projektů. Od těch se vyžaduje, aby s nimi bylo možné pracovat v různých programových prostředích.
V projektu P3 – infrastruktura došlo k zásadní změně vydáním nového provozního řádu, na kterém se MŠMT shodlo s GD. Díky tomu dostali ředitelé podstatně více kompetencí a možností dodanou techniku ve škole využít – a s tím pochopitelně i větší zodpovědnost. To se podle MŠMT projevilo i v růstu využívání výpočetní techniky na školách – jestliže na začátku přišla ČŠI s hrozivou informací, že je využívána pouze z 8 %, po uvolnění „pravého tlačítka myši“, po rozjezdu e-gramu, po rychlejším startu počítačových školení přichází GD s naprosto jinými čísly – výpočetní technika se na školách využívá z více než 60 %!
Vztah MŠMT a GD je samostatnou kapitolou loňského roku. V zimě 2002/2003 byl doslova na bodu mrazu – MŠMT mluvilo o nevýhodnosti smluv a nemělo dost peněz na jejich proplácení. Situace se uklidňovala jen velmi pomalu. Přesto hovoří ing. Svoboda o vzájemně korektních a profesionálních vztazích. Jistý nesoulad podle něho mohl pramenit z toho, že oproti původnímu záměru byla zvýhodněna necelá polovina škol (zelených), naproti tomu se MŠMT snažilo zajistit srovnatelné podmínky pro všechny.
Vláda také schválila II. etapu SIPVZ a zlepšila pro dva poslední roky projektu, který byl prosloužen až do roku 2006, pozici červených škol.
Do hry ještě vstoupil NKÚ, který na začátku školního roku zveřejnil zprávu, která velmi kritizovala hospodaření s finančními prostředky a pozastavovala se nad nevýhodností některých smluv. MŠMT dostalo pak od vlády za úkol zlepšit pozici státu ve smluvních vztazích – a to je nyní cílem opatrně začínajících jednání mezi představiteli MŠMT a GD.
Některé úkoly řešené v loňském roce sahají svými prsty i do roku letošního – určitě se MŠMT bude snažit rozjet řadu služeb školského portálu. Do tohoto prostoru mezitím vstoupily některé kraje se svými školskými portály (například Jihomoravský, Zlínský) a bude nutné najít cesty propojení a spolupráce. „Věřím, že se MŠMT podaří využít velkého objemu zakázky pro Český Telecom k tomu, aby i další školy získaly nadstandardní služby a lepší ceny, jak je to ve světě při tak velkých obchodech běžné,“ domnívá se Z. Svoboda.
MŠMT se také bude muset připravit na to, aby v dalších letech zvládlo nápor při hodnocení žádostí o rozvojové programy – to není úkol pro jednoho člověka, je potřeba sestavit dobrý odborný tým, naznačují Z. Svoboda i M. Hausner. Počítají s pilotními běhy rozvojových programů, na nichž se budou ještě vychytávat eventuální mouchy.
A jedním z nejdůležitějších úkolů letošního roku pak bude zapracovat do rozpočtu na rok 2005, předposlední rok programu SIPVZ, částku potřebnou na provoz a obnovu hardwaru i softwaru. „Když se podařilo vybudovat rybník, je třeba zajistit i pravidelné přítoky vody,“ říká Z. Svoboda. Tyto přítoky musejí přinést do školství přibližně miliardu korun ročně. Podle představ Z. Svobody by se na ní měl podílet stát, kraje, další zřizovatelé, školy samotné a třeba i sponzoři. Zodpovědnost za uskutečnění této představy však již přebere nový ředitel transformovaného odboru SIPVZ.

 

RADMIL ŠVANCAR

 
< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz