archiv
Učitelské noviny č. 10/2009
tisk článku

JIHOMORAVSKÝ KRAJ CHYSTÁ DALŠÍ OPTIMALIZACI

 

Po výměně politické garnitury v krajích se znovu otevírá citlivé téma optimalizace středního školství, které stojí na prahu velkého demografického poklesu. Například v Jihomoravském kraji klesne počet středoškoláků v roce 2013 oproti stavu z roku 2006 o více než 17 tisíc. Nové
vedení kraje už proto projednává další optimalizační jízdní řád.
 
Konec planých debat
Optimalizace v Jihomoravském kraji v uplynulých sedmi letech prošla na rozdíl od jiných regionů velmi bouřlivými peripetiemi, a možná právě proto nebyla dokončena tak, aby školy mohly bez problémů proplout demografickou krizí. V čem bude nadcházející optimalizace jiná? Na to jsme se zeptali radního odpovědného za školství Jiřího Jandy (ČSSD).
„Především bude jiná v tom, že budeme muset optimalizaci dovést až do konce, ne zůstat v půli cesty. Čísla jsou jednoznačná. Jestliže v kraji vychází z 9. tříd zhruba 10 100 žáků a máme pro ně 15 000 míst na středních školách a učilištích, a to nepočítám školy soukromé, církevní a obecní, je jasné, že k nějaké redukci bude muset dojít. Ale nechtěli bychom se vydat cestou rušení škol, to se nám zdá být v tak citlivém prostředí, jakým je školství, příliš radikální. Zvolíme formu slučování a omezování některých oborů. Nicméně určitě budeme chtít v každém z okresů zachovat stávající oborovou nabídku,“ sdělil UN radní.
Problémy s nadbytečnou kapacitou podle J. Jandy souvisejí především se spádovostí v jednotlivých oblastech. „Když se podíváte na Brno, zjistíte úplně jinou naplněnost než například na Znojemsku nebo Hodonínsku, byť právě na Hodonínsku proběhla dřívější optimalizace asi nejlíp z celého kraje. Určitě ale neplánujeme centralizaci středních škol do Brna.“
 
Podpoříme technické obory
Slučování škol a proměny oborové struktury jedno jsou. Optimalizace v jihomoravském podání by měla preferovat zejména technické obory. Proč?
„Protože nám prostě chybějí. Změny ve školství probíhají vždy v delším časovém horizontu. Jestliže teď něco změníme, výsledek se projeví za pět deset let. Různých kulatých stolů a diskuzních fór už bylo dost. Neustále konstatujeme, co je špatně a co by mělo být jinak, ale jak, to už neříkáme. Najít odpověď je nejdůležitějším úkolem, který teď před námi stojí. Vedle demografické krize, s níž se budeme potýkat v nejbližších sedmi osmi letech, nás k jednoznačnému řešení tlačí i krize ekonomická,“ řekl J. Janda.
Jenže, prosté posílení nabídky technických oborů ještě nemusí automaticky naplnit jejich třídy. Podpora musí být konkrétnější, a co se týká samotných uchazečů o studium, i adresnější. Jihomoravský kraj proto například počítá – po vzoru Zlínského kraje – se zavedením programu ekonomické podpory žáků ve vybraných technických oborech.
„Na tento program už máme v rozpočtu schválené finanční prostředky. Nyní vybíráme vhodné obory a provádíme kalkulace podle počtu žáků. Od příštího roku program spustíme. Nepůjde však zřejmě o kapesné, ale spíš o úhradu učebních pomůcek, nákladů na dopravu, ubytování či stravu atd., aby efektivita takto vynaložených peněz byla opravdu maximální,“ uvedl radní.
O programu bude kraj prý jednat i s podniky, hospodářskou komorou a také s úřady práce.
Vyskytnou se nějaké obory, které kraj výslovně nepodpoří?
„Do toho bych se nyní nechtěl pouštět, určitě ale žádné obory, jak už jsem řekl, nezrušíme. Všechny jsou potřebné, některé míň, jiné víc. Z motoru nemůžete vyjmout nějakou součástku s tím, že ji nepotřebujete.“
 
Investice zejména z fondů
V tomto volebním období budou prioritou Jihomoravského kraje investice do školství, což je oblast, která s optimalizací úzce souvisí.
„Dáme přednost evropským penězům. Například netrpělivě čekáme na výzvu z ministerstva životního prostředí ohledně zateplování budov škol, výměny oken atd. V rámci kraje máme připravených 36 projektů, které jsme schopni okamžitě po vyhlášení výzvy podat. Předpokládáme, že minimálně ve třiceti případech, což se rovná částce asi 100 milionů korun, uspějeme. Bude to pomoc nejen školám, ale i firmám, které tak získají práci.
Samozřejmě se budeme věnovat běžné investiční činnosti, ale pravidla musíme nastavit tak, abychom neopravovali budovy, které postupem času budeme v rámci optimalizace opouštět,“ dodává J. Janda s tím, že součet požadavků ze škol na nejrůznější typy investic se blíží astronomickým 4 miliardám korun.
Na projektu optimalizace bude kraj pracovat zřejmě ještě několik měsíců. Podle slov radního J. Jandy bude záležet i na hodnocení škol, případná optimalizační rozhodnutí by však prý neměla být činěna direktivní formou, nýbrž po analýze a konsenzu.
Petr Husník
 
Dokončení optimalizace, či lépe revokace a oprava té minulé, se chystá i v Libereckém kraji. Už v prosinci loňského roku rada kraje avizovala, že bude přehodnocovat některé případy slučování. V kraji zanikla v uplynulých letech asi čtvrtina středních škol, nová politická garnitura se domnívá, že u několika z nich to bylo zbytečné. Na začátku března v této souvislosti vydala veřejnou výzvu k předkládání námětů k optimalizaci středních škol Libereckého kraje, v níž se mimo jiné píše:
Pro přehodnocení rozhodnutí krajské samosprávy, které se vztahuje ke změnám vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje, byla ustavena pracovní skupina.
„Jejím úkolem je posoudit optimalizační kroky provedené v minulosti a vyhodnotit jejich přínos a dopady, případně navrhnout dílčí změny jednotlivých opatření. Snahou je do diskuze o přezkoumání optimalizačních opatření týkající se vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje zapojit širokou veřejnost,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Radek Cikl s tím, aby občané své případné připomínky, podněty a iniciativní náměty zasílali do konce dubna odboru školství. Předpokladem je, že v polovině roku bude na základě konsensu vytvořen kolektivní materiál obsahující návrhy členů pracovní skupiny, který bude předmětem otevřené diskuze široké veřejnosti. Tímto krokem je podle náměstka hejtmana naplňován závazek daný voličům před volbami ohledně přehodnocení změn týkajících se racionalizace sítě středních škol provedené v předchozím období.
Tabulka:
Naplněnost jihomoravských středních škol ve školním roce 2007/2008

region
počet studentů
naplněnost v %
Blansko
5957
74 %
Brno-město
35.661
76 %
Brno-venkov
4893
74 %
Břeclav
5218
74 %
Hodonín
7581
76 %
Vyškov
3400
71 %
Znojmo
5986
77 %
Jihomoravský kraj
68 696
76 %

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2007/2008
< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_01_390x60.png
reklama

svetlana_125x125.gif
ucebnice
vizab_240x100.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
49%
32%
20%
termaly_losiny_2019.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz