archiv
Učitelské noviny č. 45/2008
tisk článku

Otevřený dopis ministrovi školství

Pane ministře,

v televizním zpravodajství na konci listopadu jste Vy a náměstek MPSV MUDr. Hošek hovořili o tom, jak se teprve nyní po odvolání ředitele odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy začíná rozvíjet komunikace mezi resorty zodpovědnými za problematiku dětí v ústavní péči a jak již MŠMT nevzdoruje potřebné spolupráci.

Vyjádření náměstka Hoška mne nepřekvapilo. Nicméně Vy jste mne postavil do pozice jakéhosi viníka, který vytvářel mlhavý a nepravdivý obraz o náhradní výchovné péči a také díky tomu je v našich ústavech umístěno tolik dětí. To musím, pane ministře, odmítnout, protože jste zaútočil na celou moji práci ve vedení odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy.

Dovolím si Vám připomenout, že jste mi při našem vzájemném setkání na jaře tohoto roku, dával plně za pravdu (což samozřejmě při absenci svědků můžete popřít), když jsem Vás seznamoval se situací v oblasti náhradní výchovy a žádal Vás, abyste se s ministerstvem práce a sociálních věcí pokusil navázat potřebný dialog, protože se mi to řadu let nedaří. Asi jste zapomněl, že jste mne při jednání Výboru pro práva dětí plně podporoval a sdělil, že můj a Váš názor na náhradní výchovu je blízký.

Pane ministře, dovolím si Vám připomenout, že jsem to byl já se svými kolegy, odbornými pracovníky školských výchovných zařízení, kteří jsme v roce 2000 až 2002 vytvářeli do té doby neexistující zákon o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, který po schválení parlamentem začal v létě 2002 platit. Tento zákon byl pozitivním zlomem v péči o děti ve školských výchovných zařízeních, což potvrzují všichni odborníci na danou problematiku.

Dovolím si Vám, pane ministře, připomenout, co ve svých důsledcích tento zákon znamenal: povinně se individualizovala péče; o polovinu se zmenšily počty dětí ve výchovných skupinách; byl uzákoněn maximální počet dětí v jednom výchovném zařízení na 48 dětí (do té doby nebylo výjimkou 60 a více); uzákonil se dozor státních zastupitelství, což rovněž významně pomohlo ke zkvalitnění a k humanizaci péče; za posledních deset let se zvýšila potřebná kvalifikovanost pracovníků na téměř 70% z původních 25%; povinnost každého pedagogického pracovníka podrobit se v sedmileté periodě psychologickému vyšetření, aby bylo zajištěno bezpečí svěřených dětí (povinnost pouze u našich pracovníků, v zařízeních jiných resortů to asi nepovažují za důležité); diagnostické ústavy koordinují a metodicky vedou dětské domovy a výchovné ústavy ve svém územním obvodu; vznikla možnost založení detenčních zařízení pro společensky nebezpečné jedince (dvě již jsou v provozu); jasnou podobu dostala preventivně výchovná práce ve střediscích tomu určených; následnou vyhláškou byla předepsána pravidla minimálního vybavení školských výchovných zařízení; většina výchovných zařízení byla zásadně zrekonstruována, aby vyhověla zákonným předpisům atd.

Počet dvacet dva tisíc dětí v ústavní péči, který byl v dané reportáži zmíněn je vzhledem k dětem ve školských výchovných zařízeních nepravdivý. Ve školských výchovných zařízeních je přibližně 7,5 tisíce dětí. Ty ostatní jsou převážně v ústavech sociální péče (většinou děti s  těžkým mentálním postižením v kombinaci s dalšími postiženími), případně v kojeneckých ústavech a dětských domovech zřizovaných ministerstvy práce a sociálních věcí a zdravotnictví.

Rovněž tvrdím, že sedm a půl tisíce dětí bez smysluplného rodinného zázemí je vysoké číslo, v poměru s dalšími evropskými zeměmi zcela jistě. Ale v těchto zemích mají velké problémy s dětmi bezprizorně žijícími na ulici a bezprostředně ohroženými svým okolím. Přesto přese všechno si myslím, že je smysluplnější, když děti žijí v dětských domovech než ve squatech, kanálech a vybydlených domech.

A navíc, počty dětí v zařízeních neovlivňují zařízení, ale ti, kteří je do těchto institucí posílají. Mnohokrát jsem v médiích i na odborných setkáních kritizoval MPSV za minimální funkčnost přetíženého systému sociálně právní ochrany dětí a za absenci koncepce sanace rodiny. Naopak současný systém sociálně právní ochrany dětí rizikovým rodinám nepomáhá, ale  rozděluje je.

Dalším krokem, který jsem chtěl realizovat za využití evropských strukturálních fondů, bylo vytvoření standardů ve školských výchovných zařízeních. Ty měly zabezpečit nejenom materiální, ale především odborné předpoklady týmům pracovníků. K tomu vzhledem k mému odvolání již nedošlo. Stejně tak doposavad nedošlo k pokračování "evropských projektů" zkvalitňujících školský poradenský systém a práci s minoritami, především romskou komunitou. V současné době, díky liknavosti ministerstva, jsou účastníci projektů ve finanční nejistotě a zvažují odchod ze škol, které jsou v projektu  zapojeny. To samozřejmě ohrožuje síť odborných pracovišť, která se nám podařilo v projektu zúčastněných školách vytvořit.

Rovněž jsme s mým odborem speciálního vzdělávání, jenž jsem po jedenáct let řídil, připravili systém financování vzdělávání dětí z rodin se sociálně ekonomickými problémy tak, aby byly školy motivovány za jasných podmínek tyto děti vzdělávat.

Pane ministře, nechci Vám radit, protože jako ministr jistě víte mnohé. Nicméně Vám doporučuji podívat se na situaci ve skupině pro sociální programy ve školství Vašeho ministerstva. Nejenom, že jste jejím zřízením posunul vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami do sociálních programů (mám to chápat, že vzdělávání všech osob je sociálním programem?), ale naprosto jste dezintegroval to, co jsme se snažili mnoho let vytvářet a což s povděkem kvitovali i ostatní členové Evropské agentury pro speciální vzdělávání. Ta je, pro Vaši informaci, poradním orgánem Rady Evropy, do níž jsem měl tu čest již v roce 2003 naše speciální vzdělávání dovést.

Pane ministře, jsem srozuměn s tím, že máte právo si za své spolupracovníky vybrat lidi odpovídající Vašim představám. Nicméně již nemáte právo lhát o práci těch, s nimiž jste se názorově neshodl a posléze rozešel.

Jiří Pilař, speciální pedagog

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz