archiv
Učitelské noviny č. 45/2008
tisk článku

PENÍZE SCHÁZEJÍ HLAVNĚ NA POMŮCKY

Pomalu se blíží konec roku - a školy budou sčítat svá ekonomická pro a proti. Zeptali jsme se několika ředitelů škol v různých místech republiky, s různým počtem tříd a žáků a z různě velkých měst a obcí:

Jak tedy z pohledu peněz letošní rok dopadá?

Michal Hevák, ředitel ZŠ a MŠ, Praha 6 - Lysolaje

Vloni jsme na tom byli velmi špatně, letos jsme ale vyšli o poznání lépe. Vzrostl počet dětí v MŠ i ZŠ. Také nám narostl počet kmenových žáků - dětí cizinců, vzdělávaných podle § 38 školského zákona, na které byl letos normativně vyšší příspěvek. Celkový objem peněz v ročním rozpočtu 2008 byl tedy vyšší než v roce 2007. A protože jsme to zvládli s téměř stejným počtem pedagogů, dá se říci, že jsme na tom z hlediska peněz na platy relativně dobře.

Co se "rozpuštěné půlmiliardy" týká, pro nás to nebyla rozhodující částka, v naší škole šlo zhruba o 40 000 korun v hrubých mzdách. Rozdělil jsem je do odměn pedagogů, v některých případech jsem zvyšoval i osobní příplatek. Vzhledem k takto celkově navýšenému rozpočtu na platy se toto opatření mohlo dotknout výjimečně i nepedagogických pracovníků, jejichž odměňování je skutečně velice špatné, i na naší škole to je zhruba polovina průměrného platu ve státu.

Potřebovali bychom znát rozpočet na začátku roku. Problém škol je, že se rozpočet v průběhu roku mění. U nás třeba znamená jeho důležitou součást objem dotací na integrované děti, který představuje zhruba 300 000 korun a v loňském roce jsme se o jeho definitivní výši dozvěděli až v prosinci. Tato položka je podstatně větší než dříve zmíněné navýšení dva až tři tisíce korun na pedagoga na tři měsíce.

Pokud se týká peněz na pomůcky, učebnice a další vzdělávání pedagogů, tak zde jsme již od září na doraz. V posledním kvartálu čerpáme tyto peníze z rezervního fondu, který máme schválený od zřizovatele.

Jana Vosmeková, ZŠ a MŠ, Perálec, okres Chrudim

Jsme dvoutřídkou s mateřskou školou, od toho se taky odvíjejí naše možnosti. Přesto musím říci, že na tom letos nejsme špatně. V našem malém kolektivu se ekonomicky výrazně projevilo, že do důchodu odešla dlouholetá paní ředitelka, výborná učitelka - a díky tomu a díky zkušenostem zařazená do vyšší platové třídy a stupně. Mohli jsme spojit některé úvazky a nově příchozí jsou zařazeni v nižším platovém stupni i třídě, a proto vycházíme lépe. Ne, že by to bylo skvělé, ale je to lepší.

Od začátku roku jsme neměli osobní příplatek, tím jsme šetřili peníze, a teď, na konci roku, si můžeme osobní dovolit. Trochu pochopitelně pomohlo i rozdělení zhruba dvou tisíc korun na pedagoga. Tyto peníze dostali kolegové v rámci odměn.

U nás nyní ani nepedagogové na tom ke konci roku nejsou nejhůř. Loni jsme totiž měli z hlediska počtu dětí podstav, proto se muselo dokonce u paní kuchařky sáhnout na úvazek, po Novém roce se to sice srovnalo, ale na osobní ani u nepedagogů nebylo. Teď jsem si mohla dovolit drobné osobní přiznat, hlavně díky tomu, že moje předchůdkyně skutečně šetřila a my je teď můžeme dočerpávat.

Zoufalé to je ale s penězi na učebnice a pomůcky. Tam jsme už v minusu. Měli jsme víc prvňáků, nakoupili jsme jim učebnice a to nás vyčerpalo. Sebevzdělávání si proto většinou platíme sami, pomáhá nám naštěstí i obec, se kterou o těchto položkách průběžně jednáme.

Josef Seidl, ZŠ náměstí Svobody, Pacov

Vycházíme letos dobře, učitelé mají stabilní osobní ohodnocení. Dokonce i meziročně se u nás podařilo dosáhnout nárůstu asi 3,5 %. Snažíme se ovšem neplýtvat, zbytečně nedělit třídy. Na kvalitě pedagogické práce se to neodráží, máme stabilizovaný pedagogický kádr kvalitních učitelů.

Dvoutisícové přidání jsem rozdělil do odměn. Chápeme to jako částečnou finanční kompenzaci  hodin strávených nad tvorbou ŠVP. Do konce roku s rozpočtem tedy slušně vystačíme a pedagogům i nepedagogům budeme moci dát osobní příplatek. Dokonce jsme se po diskuzi s pedagogy rozhodli rozdělit prvňáčky, kterých přišlo 29, na jeden rok do dvou tříd.

S výdaji na pomůcky, učebnice či další vzdělávání to je ale slabší. Výpadky peněz od státu (dostali jsme o 30 % méně) nám naštěstí nahrazuje vstřícná politika našeho města.

Světla Havlíčková, ZŠ a MŠ, Ráječko, okres Blansko

Jsme vesnickou trojtřídkou a s penězi od státu na mzdy jsme díky tomu, že různě spojujeme a kombinujeme výuku, vyšli letos celkem dobře. Musíme pochopitelně množství peněz přizpůsobovat organizaci školy, s více úvazky učitelů bychom nevyšli. Nárůst objemu peněz na platy meziročně skutečně pokryl slíbená tři čtyři procenta, po prázdninách jsme dostali i svou část z půlmiliardy. Nemůžeme si proto stěžovat. Mimořádné necelé dva tisíce jsme rozdělili v osobních příplatcích, věřím, že ministerstvo splní své sliby a že tyto peníze dostaneme i v dalším roce.

Ani nepedagogové s ohledem na to, že máme menší počet úvazků, než nám umožňuje normativ, na tom na naší škole nejsou tak zle. Svoji práci zvládají a jsou rádi, že dostanou trochu víc peněz. Ale je pravda, že jejich tabulkové platy jsou slabé, je štěstí, že můžeme nastavit slušné osobní ohodnocení.

A peníze na ONIV? To je špatné. Kdybychom nemohli využít pomoci obce, nevím, jak bychom vyšli. Můžeme se ale na obec spolehnout. Loni jsme byli podlimitní školou a obec pomohla. Navíc opravila budovu, pomáhá s penězi na učebnice, pomůcky nebo další vzdělávání, je dobře, že se s ní můžeme velmi dobře domluvit.

Karel Handlíř, ZŠ Janáčkovo náměstí, Krnov

Jsme relativně velkou školou, máme zhruba 660 žáků a kolem 25 žáků na třídu. To je pochopitelně ekonomicky celkem výhodná konstelace. Na druhou stranu - meziročně se platy nijak významně nezměnily, a to je špatné. Naštěstí jsem schopen to kompenzovat osobním příplatkem. Jsem ve funkci tři měsíce a využívám rozpočet, který jsem zdědil. Na druhé straně - přišel jsem z malé školy, kde s financemi byly velké potíže - z tohoto pohledu jsme na tom nyní ještě dobře, je dostatek peněz pro motivaci. Na malých školách  je naštvanost větší.

Peníze navíc z půlmiliardy, které jsme dostali se zpožděním až v říjnu, jsem podle zásluh a práce na ŠVP a na koncepčních materiálech školy rozdělil do odměn. S ohledem na množství práce to je ale směšná částka, stejně odměňuji lidi ze standardního mzdového fondu.

Pro nepedagogické pracovníky budu otázku odměn teprve řešit, ale díky aktuální situaci jim budu snad moci také přiznat odpovídající částky.

Na ONIV velká částka nezbývá, na modernizaci to není žádný zázrak. Zkoušíme se ucházet o některé projekty, ale ani v nich nejsou peníze na potřebné investice - a to jsou právě oblasti, kde finance scházejí. Musí se hodně kalkulovat a hodně přemýšlet, kam se peníze na ONIV vloží.

S ohledem na to, že se mají školy reformovat, že musí pracovat na změně svého kurikula, což je složitá práce nad běžný standard hlavně pro učitele, není možnost jejich odměnění dostatečná. A na materiální vybavení, které je pro tuto změnu nutné, peníze nejsou. Celá změna koncepce je tak velmi vratká a zájem o práci na těchto změnách se mezi učiteli vytrácí. 

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz