archiv
Učitelské noviny č. 41/2008
tisk článku

ICT VE ŠKOLSTVÍ: NOTEBOOKY AKTIVNÍM UČITELŮM

Článek vyšel v UN č. 41/2008

Při představování návrhu koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009-2013 řekl ministr školství Ondřej Liška, že už nechce projekty "typu Internet do škol, žádné mamutí megalomanské akce, které by měly v sobě myšlenku, že my z ministerstva můžeme dokonale znát potřeby všech škol" (jak se vyjádřil), a představil pět priorit (viz UN 37/2008), kterým se chce hlavně v dalších pěti letech věnovat.

Zaostáváme - ale za kým?

"Tato koncepce je popisem oblastí, kterým se chceme strategicky věnovat a do níž chceme v budoucnu investovat prostředky a úsilí. Není to seznam konkrétních kroků a rozpočtů, ale popis problematiky, jak se jí chceme věnovat," vysvětluje ministr školství. Chce koncepci rozložit do jednotlivých projektů, k nimž bude hledat financování podle možností, o nichž poznamenává, že nejsou  příliš růžové. "Není ale možné tuto oblast, v níž zaostáváme, zanedbávat jenom proto, že na ni nemáme optimální výši finančních prostředků," říká s tím, že již od příštího roku chce MŠMT některé z těchto projektů aktivně připravovat a financovat.

Zaostáváme, tvrdí ministr. To je vážné hodnocení stavu českého školství v oblasti ICT. Proto na toto místo směřovala první z žádostí o upřesnění, se kterými jsme se v souvislosti s jeho vystoupením obrátili na MŠMT. Tiskový odbor si vyžádal písemně položené otázky a odpovídal na ně ministerský koordinátor ICT Robert Vraštiak, který byl i ředitelem zrušeného ministerského odboru ICT. Z jakých údajů vyplývá, že v oblasti ICT zaostáváme? ptali jsme se tedy, a přestože jsme žádali o konkrétní, dostalo se nám pouze obecných informací.

"Zaostáváme za všemi zeměmi, které - narozdíl od nás - kontinuálně pokračují v podpoře ICT ve vzdělávání. Doháníme tak fakticky dvouletou ztrátu, která nám vznikla v této oblasti po ukončení projektu SIPVZ. Navíc je zcela jasné, že malé školy nejenže nemusejí mít adekvátní finanční či technické prostředky k připojení na internetovou síť, ale chybí jim také informace týkající se morálního zastarávání hardwarového vybavení a tudíž možnosti využívat moderní softwarové prostředky a programy ve výuce," píše R. Vraštiak.

A co je to optimální výše finančních prostředků, zajímali jsme se ještě. Tady byl R. Vraštiak konkrétnější a uvedl částku, kterou žádal již jeho předchůdce ve funkci ředitele odboru ICT Zdeněk Svoboda - dvě miliardy korun na rok. "Tyto prostředky však s ohledem na současný stav veřejných financí a koneckonců i s ohledem na krizi ve světě těžko budou k dispozici. Proto se zvolila úsporná varianta návrhu strategie MŠMT počítající s částečným spolufinancováním jednotlivých programů podpory ICT ve vzdělávání, a to při plánování plnění jednotlivých projektů v horizontu 5 let," píše ministerský koordinátor ICT.

Memoranda

O. Liška ve svém vystoupení tvrdí, že v oblasti ICT není možné dohnat vyspělé země během jednoho dvou let bez toho, aby se zapojily i jiné než státní instituce. Proto v minulých měsících vedl jednání s řadou aktérů na tomto poli. A vyjmenovává firmy, se kterými již memorandum o porozumění a společných cílech uzavřeli (Telefónica O2, Microsoft) a se kterými se dál jedná. "Finanční prostředky, které na tuto oblast vynakládá MŠMT, spolu s penězi, které do ní investují firmy v oblasti vzdělávání, sdružíme, propojíme tak, aby působily zacíleně a dostaly se ke koncovým uživatelům, tedy žákům a učitelům. Doufám, že projektů, které na základě tohoto partnerství vzniknou, bude řada, některé z nich velmi účinně a udržitelně fungují v celé řadě evropských i neevropských zemí," slibuje si ministr.

Co obsahují memoranda o porozumění a kde je možné najít jejich obsah? zajímali jsme se. Podle R. Vraštiaka mají memoranda spíše obecný charakter. Postupně je zveřejníme na našich internetových stránkách," slibuje bez konkrétního časového limitu. "Ukotvují zájem obou zúčastněných stran aktivně si vyměňovat informace týkající se vzdělávání a projektů, které obě strany v rámci svých činností zastřešují, a zároveň na základě této výměny informací má poté společně docházet a mnohdy již dochází k stanovování realizačních cílů vyúsťujících v konkrétní projekty. Jedná se se společnostmi Intel, Apple, Logica, počítá se s Googlem a Oraclem."

A ještě jedno doplnění informací od O. Lišky. Jaké projekty fungují v zahraničí a kde? Co znamená v této souvislosti, že fungují "udržitelně"? R. Vraštiak zmiňuje ve své odpovědi pobaltské země a portugalskou zkušenost. A překládá i módní slovo udržitelnost: "Synonymum ?udržitelně? fungující projekty znamená projekty prakticky využitelné, efektivní a zaběhnuté při podmínce dostupného a pokračujícího zdroje financování." Nejdůležitější je v této větě asi slovo "pokračující" - cítím v něm předpoklad, že po ukončení projektu se o financování příslušné aktivity bude muset postarat samotná škola a její zřizovatel.

Konektivita a touha po optických kabelech

"Prvním z projektů, kterým se chceme prioritně věnovat, je program Konektivita," pokračuje ve svém vystoupení ministr školství. Předchozí programy podle něho pomohly v základní úrovni. Dnes se s připojením 256 kB moc neudělá, je potřeba pracovat s multimediálním obsahem, s videokonferencemi, s e-learningem - to je moderní využití ICT a k tomu je potřeba mít k dispozici garantované vysokorychlostní připojení, upozorňuje. "Nejlepší by bylo, kdyby ke každé škole vedl optický kabel, to je ale hudba daleké budoucnosti. V současnosti se chceme seznámit s potřebami těch škol, které nedosahují potřebného standardu. Budeme definovat standard konektivity a k němu by se měly přiblížit všechny školy," vysvětluje O. Liška.

R. Vraštiak na otázku UN, zda už existuje představa, jak bude definován standard konektivity, v podstatě neodpovídá, ale prý zatím není možné říci víc. "(Bude definován) na základě analýzy trhu, tj. poskytovatelů připojení a jejich služeb. V současné době se již na analýze pracuje."

Ministr školství předkládá svou představu, jak by měla podpora škol fungovat: "Nepočítá se s plošnými příspěvky všem ve stejné výši, nýbrž s dotacemi šitými na míru té které školy. Kdo bude toto připojení škole dodávat, to je věcí ředitele školy. MŠMT je schopno díky dohodám s velkými providery dosáhnout co možná nejlepších podmínek, které mohou mít význam i pro další služby, které školy potřebují. V tomto konceptu konektivity nehrozí žádná monopolizace, žádné chyby v řízení z centra," slibuje s tím, že jde o nastavení podmínek tak, aby všechny školy mohly dosáhnout určitého standardu. "Pokud se školy rozhodnou jít nad tento standard, je to žádoucí a my to budeme podporovat." Chci vědět jak konkrétně. R. Vraštiak odpovídá: "Tvorbou informačně vzdělávacích atraktivních projektů, modulů, aplikací s návazností na celkový záměr ministerstva a konektivitu. Nejedná se tudíž o další přímou finanční podporu konektivity jako takové."

Infrastruktura a DVPP

Další z prioritních programů má označení, které už také známe z Internetu do škol - Infrastruktura. Jde o hardwarové zajištění výuky ICT na školách. Každý pedagog, který se aktivně věnuje kurikulární reformě, by měl mít podle ministra možnost používat notebook, a to nejen při samotné výuce. "Učitelé a učitelky přece pracují i doma, připravují se na výuku. Chceme propojit interaktivní vzdělávací obsah s adekvátním hardwarovým vybavením a také s dovednostmi konkrétních pedagogů," vysvětluje svou jistě sympatickou představu. Podobně jako v oblasti konektivity chce přimět partnery ze soukromé sféry, aby podmínky, za nichž budou do škol dodávat hardware, přizpůsobily možnostem, které školy mají.

"Chceme, aby se notebooky dostaly především k těm pedagogům, kteří mají aktivní zájem ICT využívat a zároveň se dál v této oblasti vzdělávat. Chceme tedy nabídnout vzdělávání ICT těm, kteří si vyčlení čas, energii a pak za vlastního přispění i přispění státu si notebook pořídí. Chceme vyjednat takové podmínky, abychom se z dnešní ceny okolo 10 000 korun dostali podstatně níže a aby mohly být tyto technologie využívány ve prospěch učitelů a žáků," říká O. Liška s tím, že chápe ICT jako nástroj podpory kurikulární reformy a chce zvýšit atraktivnost výuky s využitím digitálních výukových materiálů a interaktivních technologií. Jeho cílem je poskytnout pedagogům i metodickou podporu pomocí DVPP tak, aby se naučili rutinně využívat tyto prostředky ke zkvalitnění výuky. "Nepodaří se to bez spolupráce s partnery ze soukromé sféry, stejně jako s kraji. Právě kraje mají v oblasti DVPP velké kompetence, ty by měly být v souladu s našimi cíly a MŠMT se chystá po stabilizaci situace v krajích s nimi o tom jednat," říká.

Kromě dalšího vzdělávání, se kterým je myslím v oblasti ICT již dostatek zkušeností a je na co navazovat, zůstalo otevřených několik otázek souvisejících s notebooky pro pedagogy - kolik z nich bude moci přenosný počítač získat, co pro to bude muset udělat, jakou částkou se na něm bude podílet, bude počítač jeho vlastnictví, nebo bude školy (nebo půjde třeba o pronájem). To jsme se nedozvěděli ani z vystoupení ministra, ani od koordinátora ICT. Ten v podstatě pouze sdělil, že mají několik variant, hledají optimální řešení.

Centrální dynamický informační systém

a sledování výsledků ve vzdělávání

Dalším prioritním programem je podpora přijímacího řízení. "Sněmovna nedávno na základě poslanecké iniciativy schválila rozšíření možnosti podávat přihlášky na střední školy z jedné na tři. Já s tím nesouhlasil, protože jde podle mého o velmi malý bonus za cenu velkých administrativních nákladů," glosuje za souhlasného šumu ministr běh událostí. Přesto není podle něho možné nechat situaci, jak leží a běží, je nutné hledat cesty, jak ji zvládnout. "Příští rok se soustředíme na informační kampaň a paralelně připravíme centrální dynamický informační systém o stavu přihlášek o přijetí (či nepřijetí) žáka, o jejich pořadí, o naplnění jednotlivých škol atd. Chceme, aby existoval efektivní systém propojení škol, který by umožnil online sledovat průběh přijímacího řízení a nenechal nikoho (uchazeče o studium, rodiče, ředitele) na pochybách, v jakém stádiu v rámci přijímacího řízení se ocitli," vysvětluje O. Liška. Nebude to jednoduché, protože bude nutné pracovat s osobními údaji, což vyžaduje mimořádná bezpečnostní opatření a to není vůbec laciné.

"Pro zprovoznění tohoto systému tedy musí dojít k několika legislativním změnám. To si vyžádá čas - mohu ale prohlásit, že od roku 2010 bude tento systém plnohodnotně fungovat a dokážeme nezbytnou administrativní zátěž přenést do oblasti ICT za využití infrastruktury, kterou částečně zužitkujeme při přípravě státní závěrečné zkoušky," slibuje ministr školství.

V následujících měsících se chystá podle O. Lišky MŠMT investovat poměrně vysoké částky do ICT infrastruktury v souvislosti s přípravou státní maturitní zkoušky. "Chceme, aby limitem využívání této infrastruktury nebyla samotná státní maturitní zkouška, ale aby CERMAT aktivně nabízel školskému terénu další benefity této infrastruktury a aby tedy byla využívána na maximum. Chceme tak dosáhnout kvalitnějšího a efektivnějšího sledování a využívání výsledků ve vzdělávání a proudu informací oběma směry. Od ministerstva ke školám i od škol k ministerstvu. Využití této infrastruktury povede k mnohem akčnějšímu využití těchto informací pro formulování politiky CERMATu i celého rezortu. Dovedu si představit i další projekty, které by v budoucnu mohly tuto infrastrukturu využívat. Je třeba říci, že MŠMT počítá s tím, že půjde o skutečně bezpečný kanál, který bude možné použít i pro přenos citlivých údajů s osobními daty a s výsledky ve vzdělávání," říká ministr.

Portál s informacemi, o které je zájem

Podle O. Lišky ale nepůjde o další navýšení počtu ministerských více či méně funkčních webů, portálů, internetových prezentací. Sám říká, že jsou mezi nimi takové, které se neosvědčily. Jako příklad zvolil portál edu.cz. Plánuje ho zrušit, protože prý nepřinesl výsledky, které se od něho očekávaly. "Nechceme se ale zbavit této domény. Doména ?edu? je po Evropě uznávanou doménou pro školské portály. Chceme ji ale postavit ze skutečně potřebných webů. Plánujeme vybudování školského portálu, který by měl umožnit přistup k informacím, které mají skutečně přidanou hodnotu a které by školy využívaly," říká O. Liška. Takovým portálem je podle něho například rvp.cz, jehož rozvoj chce v jednom z projektů ESF podporovat. "Potřebujeme portály, jejichž efektivita se osvědčila, a ne takové, které jsou sice výkladní skříní, ale nejsou navštěvovány. Naší snahou je, aby byly portály a webové stránky MŠMT a jejich organizací pokud možno propojeny, aby obsahovaly informace, o které je zájem," uzavírá své vystoupení ministr školství. Je jen otázka, jak se podaří tuto vizi naplnit. Protože si nevzpomínám, že by kterýkoliv z jeho předchůdců říkal, že se mají dávat na portály a weby informace, které nikdo nechce.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz