archiv
Učitelské noviny č. 03/2004
tisk článku

Nezbývá ani koruna

O letošním tvrdém boji mezi realitou a školským rozpočtem s vrchním ředitelem ekonomické sekce MŠMT Zdeňkem Bernardem


STOPY PARLAMENTNÍ RUKY

Jak se letos podepsal na školském rozpočtu parlament?

Schválené pozměňovací návrhy parlamentu se týkají převážně výdajů na soukromé školství. Souvisí to s tím, že ministerstvo financí sestavilo rozpočet s ohledem na posléze nepřijatý zákon o rozpočtovém určení daní, podle kterého už výdaje na soukromé školství neměly být v kapitole školství, ale v rozpočtu krajů. Pozměňovacím návrhem se tedy tyto finanční prostředky ze Všeobecné pokladní zprávy vracely do kapitoly školství. Není to malá částka – jednalo se o 2,7 mld. korun (dalších 700 milionů Kč bylo zpět převedeno na běžné výdaje středního školství).

Parlament také rozhodoval o dalších změnách, které však byly vzhledem k celkové částce relativně malé. Nejdříve například přesunul z prostředků určených na výchovné a diagnostické ústavy 80 milionů (které ovšem tyto prostředky potřebují, aby naplnily ustanovení předloni přijatého zákona o ústavní a ochranné výchově) pro sportovní reprezentaci. Na návrh paní ministryně školství pak zase polovina této částky byla vrácena, nakonec tedy výchovné a diagnostické ústavy přišly na investicích o 40 milionů korun.

Vysokým školám bylo zase na základě pozměňovacího návrhu škrtnuto 150 milionů korun z investic. Tento problém jsme museli řešit v rámci rozpočtu školství – poslaneckým návrhem byly vráceny tyto peníze vysokým školám mimo jiné i tak, že jsme zkrátili investiční a programové výdaje pro tzv. ostatní přímo řízené organizace MŠMT (tedy například VÚP, ÚIV, NÚOV atd.) téměř o 6 %. Rozpis se právě teď připravuje, jsem přesvědčen, že tyto ústavy toto snížení finančních prostředků přežijí. Krátili jsme i výdajovou rezervu na společné financování projektů v Evropské unii. Vysoké školy tedy o 150 milionů nepřišly.

Objevují se v ušetřených a krácených financích prostředky na redukovaná a reorganizovaná pedagogická centra?

V rozpisu rozpočtu tato změna zahrnuta není. Pochopitelně, prostředky na tyto organizace byly kráceny o zmíněných necelých 6 %, ale to se netýká vlastní reorganizace. Změny, které budou s touto reorganizací souviset, budou řešeny časem úpravou rozpočtu. Nyní je zajištěno posílení pražského centra a je zohledněno zřízení 13 detašovaných pracovišť, do snížení finančních prostředků se promítlo i snížení objemu mzdových prostředků o 2 % v souvislosti se snižováním počtu pracovníků. Rozpis pokrývá pedagogická centra do poloviny roku a zbytek je ponechán jako transformační rezerva, ze které se bude vyplácet například odchodné atd. To ale bude vycházet z komplexní strategie přeměny pedagogických center, která musí být ještě doladěna.

SOUBOJ TARIFŮ A DVOU PROCENT

Ministerstvo školství opakovaně prohlašovalo, že finanční prostředky na tarifní platy a nenárokové složky (osobní ohodnocení a odměny) má a rozepisuje je. Jak to tedy bude s financováním regionálního školství?

Podívejme se na celkovou bilanci rozpočtu na rok 2004. Státní rozpočet - zákon o rozpočtu byl připraven tak, jakoby už platil zákon o rozpočtovém určení daní. Kvůli jeho nepřijetí bylo nutné provádět změny. U soukromých škol ale došlo k tomu, že částka na pokrytí mezd na těchto školách nebyla navýšena v souvislosti s přechodem na nový tarifní systém, přestože jsme na to ministerstvo financí upozorňovali. Z toho důvodu nyní v rozpočtu školství schází 150 milionů korun.

Dalším faktorem je skutečnost, že kraje přidaly za poslední dva roky „svým“ školám přibližně 25 % na provozní výdaje. To je pro školy velmi pozitivní krok. Pro nás to ovšem znamená, že musíme podobným způsobem navýšit provozní část normativů nejen pro soukromé školy, ale i pro církevní školy. Pro církevní školy je třeba navíc dalších 20 milionů. Celkem tedy jen v této oblasti schází 170 milionů korun.

Rozpočet školství byl sestaven tak, že jsme sice zcela zabezpečili přechod na šestnáctitřídní tabulku, ovšem za cenu nulových „dalších platů“. Znamená to, že za předpokladu snížení počtu pracovníků o dvě procenta je pokryta změna související s tarifní tabulkou včetně nenárokových složek platu, ale nezbývají žádné prostředky na výplatu 13. a 14. platu!

Co tato dvě procenta znamenají?

V tomto roce by ve školství mělo být zhruba o 4600 pracovníků méně než loni. Problém ale je v tom, že od ledna se počet pracovníků ve školství nijak podstatně nemění, je polovina školního roku. Proto jsme upozorňovali kraje na to, aby se na tuto okolnost připravili, již v červnu loňského roku. Zatím máme ekonomické výsledky z 1. až 3. čtvrtletí loňského roku, které ukazují, že „samovolně“, bez ohledu na přijatá opatření, ubylo v této době zhruba 2000 pracovníků. Pokud by to byl výsledek loňského roku (ale doufáme, že čísla z posledního čtvrtletí budou příznivější), znamenalo by to, že je nutné snížit počet pracovníků ve školství ještě o asi 2500 lidí. To jsou ale „přepočtení“ pracovníci na dobu celého roku. Pokud by tedy měli odcházet v září, abychom dosáhli úbytku 2500 „celoročních“ pracovníků, mělo by odejít asi 7500 lidí! To je ale pouze matematika, ve hře je ještě řada neznámých a skutečnost může vypadat poněkud jinak.

Nicméně na splnění podmínky snížení počtu pracovníků závisí, zda bude dostatek finančních prostředků na nadtarifní složky platu.

To je pravda. Problém současného školského rozpočtu je v tom, že naprostou většinu položek tvoří povinné, mandatorní výdaje. Abychom naplnili objem mzdových prostředků a pokryli tarify a nenárokové složky platu, museli jsme sáhnout i do dalších položek rozpočtu. V současné době se například nepočítá s žádnými penězi na program na podporu odborného vzdělávání na SŠ a SOU, ani na program vyrovnávání disproporcí ve vzdělávací nabídce krajů. Oba byly loni dotovány 50 miliony korun, letos je zatím nemáme.

DALŠÍ PLATY VE HVĚZDÁCH

Kolik potřebuje školství peněz na pokrytí dalších platů?

Z hlediska letošního státního rozpočtu, který hovoří o 20 % dalšího platu, schází v rozpočtu školství přibližně miliarda korun. Pokud bychom chtěli udržet stejnou výši 13. a 14. platů jako loni, potřebovali bychom jen na platy necelé čtyři miliardy korun plus odpovídající objem odvodů. A pokud by měla platit současná legislativa, která počítá se 100 % výší dalšího platu, pak bychom museli ještě získat téměř deset miliard, což je iluzorní. Je zřejmé, že nařízení vlády, které výši dalšího platu určuje, se musí změnit. Teď jde jen o to, jaká částka se v něm objeví.

Není to ale jediný důvod problémů. Ty se odvíjejí i od toho, že při tvorbě rozpočtu ministerstvo financí zvýšilo všem resortům objem mzdových prostředků o stejnou průměrnou část ve výši 3,65 %. Jenže nerespektovalo naše upozorňování, že ve školství na 60 000 učitelů základních škol přechází o tři tarifní třídy a že toto průměrné navýšení zdaleka nedostačuje. Proto jsme museli koncentrovat veškeré prostředky na pokrytí tarifní změny – včetně peněz určených na další platy.

Agregované kouzlo

Kolik peněz pak zbývá na učebnice a učební pomůcky (ostatní neinvestiční výdaje)?

Tato částka je součástí agregovaného normativu a je bohužel velmi nízká. Naší prioritou ale skutečně bylo zajistit peníze na pokrytí potřeb nového tarifního systému.

Změnily se meziročně finanční toky?

Finanční toky se od loňského roku nezměnily. Pouze jsme rozepsali na rozdíl od loňska agregovanými normativy veškeré prostředky. Nutíme také ještě více než loni závaznými pravidly kraje a pověřené obce, aby vypracovaly skutečně krajské normativy (a ne, aby upravovaly normativy ex post podle toho, jak jim rozpočet „vyšel“). Rozdělení prostředků mezi kraje a pověřené obce tak bude transparentnější. Ředitelé si budou moci jednoduše spočítat, na kolik peněz mají nárok, s jakou částkou mohou počítat.

Jak budou finanční prostředky krajům rozepsány – a nebudou je nutit, aby rovnou přikazovaly školám snižování osobního ohodnocení?

Agregované normativy částečně odstraňují disproporce mezi jednotlivými kraji. Bohužel ne tak, že bychom „chudým“ přidávali a „bohatším“ zatím nechávali. Na to nejsou peníze. Bohatším trochu bereme a chudším dáváme. Problémy mohou vzniknout v krajích, které mají výrazný pokles počtu žáků (Olomoucký, Královéhradecký, Liberecký), naopak například Středočeský kraj má pokles výkonů malý – a podle toho se také odvíjí množství peněz, které v rámci agregovaných normativů dostává.

Znamená to, že některé kraje budou muset propouštět podstatně více než jiné – a některé budou třeba i přijímat?

Ano, odvíjí se to od pohybu v počtu žáků – a neplatí to jen pro kraje, ale i pro jednotlivé školy. Říci – všude se škrtají dvě procenta, by byl nesmysl.

STRACH NAD KRAJI

Je možné, aby kraj doporučil všem ředitelům, aby nedávali žádné osobní ohodnocení? Nebo aby jim dal například pouze limit dvou procent z objemu mzdových prostředků?

Ministerstvo jasně doporučilo, aby v průběhu 1. čtvrtletí byly osobní příplatky zachovány. V té době dostanou všichni rozpočty, bude jasné, zda se podaří vyřešit otázku dalších platů, zda se daří snižovat počet zaměstnanců o 2 % - a podle toho se pak zařídit dál. Kraje se zřejmě obávají, že se nepodaří splnit ono dvouprocentní snížení. Ale i kdyby k tomu došlo – jedná se zhruba o miliardu korun. Nenárokové složky platu činí přibližně pět miliard, jde tedy o pětinu z této částky. A pětina – to jsou prostředky na odměny. Tedy – nebyly by peníze na odměny. Osobního ohodnocení by se to ani za této situace nedotklo. Jejich reakce jsou přemrštěné. Každý rok se tyto obavy objevují – a na konci každého roku spočítáme, že nenárokové složky platu se nesnížily, že sice málo, ale dokonce rostly.

Na čem nyní závisí, jaký bude z hlediska financí letošní rok?

Jde o to, jak dopadne žádost paní ministryně o zohlednění situace ve školství při přechodu na nový tarifní systém, o kterém jsem mluvil (a kde hraje roli i to, že věk pracovníků je vyšší, než je republikový průměr o více než jeden stupeň), a také zda bude přijato nové nařízení vlády o dalších platech – a v jaké výši. A zda pak školství na tyto další platy získá finanční prostředky.

Kdy dostanou kraje a školy peníze?

Rozpis posíláme krajům dnes (15. 1. 2004, pozn. red.), finální rozpis rozpočtu by školy měly mít do konce března – již projednaný, po dohadovacím řízení.

RADMIL ŠVANCAR

 

Rozpočet školství na rok 2004 v tisících Kč
Výdaje kapitoly celkem: 90 727 713
Regionální školství 63 134 758
Veřejné vysoké školy 17 974 066
Ostatní přímo řízené organizace 1 250 693
Mládež, tělovýchova, sport 1 479 690
Státní správa 769 839
Věda a výzkum 4 688 389
Evropská unie 179 584
SIPVZ 1 250 694


 

Normativní rozpis krajům 60 377 000
Mzdové prostředky 43 071 000
Odvody 15 927 000
ONIV (pomůcky, učebnice…) 1 370 000


 

Zbylé disponibilní zdroje, vyčleněné v rozpočtu MŠMT pro regionální školství územních celků ve výši 3 182 milionů korun, jsou v roce 2004 určeny pro financování:
sportovních činností sportovních gymnázií 48 000
rozšíření výuky na II. stupni o 2 hodiny 176 000
dopadu „zákona o ústavní a ochranné výchově“ v krajských dětských domovech 125 000
dotací soukromému školství  2 833 000

Výše agregovaných normativů na rok 2004

Věková kategorie

NIV celkem
(Kč/1 žáka)

v tom MP+odvody
(Kč/1 žáka)

ONIV
(Kč/1 žáka)

Zaměstnanců na
1000 žáků

3-5

30 764

30 375

389

141,528

6-14

32 633

31 909

724

121,198

15-18

43 029

41 830

1 199

149,980

19-21

36 860

36 161

699

116,947

 
< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz