Průzkum: Většina Čechů věří, že se dokážou přizpůsobit změnám na pracovním trhu

(čtk) Většina Čechů věří, že se dokážou přizpůsobit změnám na pracovním trhu. Aktivně se přitom na jeho proměny připravuje 37 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos, který dnes v Praze zástupci obou organizací představili novinářům. Více než polovina dotázaných se učí experimentováním a ne vždy dotáhnou věci do konce. Výrazné obavy z budoucnosti nepociťuje přes polovinu ekonomicky aktivních Čechů. Průzkumu se v dubnu zúčastnilo 1012 lidí.

Více než polovina dotázaných věří, že je nové technologie nebo umělá inteligence nemohou v budoucnu nahradit. Téměř polovina zaměstnanců v malých a středních firmách a podnikatelů využívá digitální technologie při práci jen minimálně nebo vůbec, ukázal průzkum. Přesto většina hodnotí své digitální dovednosti jako dostatečné i pro budoucnost.

"To, že se Češi necítí ohrožení změnami na trhu práce nemusí vycházet z promyšlené strategie adaptace na nové výzvy, ale spíše z toho, že mnoho lidí zatím nevnímá probíhající změny jako osobně relevantní. Právě kombinace vysokého sebevědomí a nízké aktivity v oblasti celoživotního vzdělávání představuje jednu z hlavních výzev pro český pracovní trh," uvedla Dita Formánková z Nadace České spořitelny.

Většina lidí, kteří se v posledních letech věnovali svému rozvoji, s tím má pozitivní zkušenost. Asi 89 procent dotázaných uvedlo, že jim vzdělávání pomohlo v osobním nebo pracovním životě. Nejčastěji zmiňovali vyšší efektivitu při práci, větší jistotu zaměstnání, vyšší finanční ohodnocení nebo zajímavější pracovní náplň.

Nejčastější pracovní motivací k dalšímu vzdělávání je očekávání konkrétní pracovní odměny, například vyšší mzdy nebo zajímavější náplně práce. Roli mají i osobní motivace, čtyři z pěti dotázaných uvedly, že je k učení motivuje radost z osvojení nové dovednosti, pro podobný podíl je to větší sebevědomí. Největšími překážkami jsou podle průzkumu nedostatek času, únava po práci a finanční náklady. Nejvíce motivovanou skupinou obyvatel jsou rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené nebo se z ní vrací.

Pro většinu lidí je typické spíše spontánní než systematické učení. Více než polovina dotázaných jsou lidé, kteří se učí především v reakci na konkrétní situace, nové úkoly nebo aktuální potřeby. Naopak 38 procent lidí si stanovuje vzdělávací cíle, plánuje další rozvoj a získané poznatky cíleně převádí do praxe.

Asi 40 procent lidí uvedlo, že je nejvíce posunulo učení se při řešení nových pracovních úkolů. Pro 14 procent to byla změna zaměstnání nebo pozice. Digitální nástroje využívají k učení asi dvě třetiny lidí, většina z nich ale spíše nepravidelně. Tři čtvrtiny lidí uvedly, že se učí od starších kolegů nebo rodinných příslušníků, asi polovina získává nové dovednosti i od mladší generace.

Češi podle průzkumu často nemají jasno, na co by se měli v dalším učení zaměřit. Lidé, kteří se plánují vzdělávat, se nejčastěji chtějí věnovat cizím jazykům, osobnímu rozvoji nebo odborným znalostem ve svém oboru.