Pražské školy postupně upraví jídelníčky podle nové vyhlášky o stravování

(čtk) Školní jídelny by měly servírovat méně soli, cukru, brambor a průmyslově zpracovaných potravin, přibýt by naopak mělo luštěnin, zeleniny, ryb či celozrnných výrobků. Omezit by se měly sladké nápoje. Změny přináší novela vyhlášky o školním stravování. Podle nových pravidel mohou školy od nového školního roku vařit dobrovolně, povinné to bude od školního roku 2026/2027. Pražské školy plánují úpravy jídelníčků postupně, vyplynulo z ankety mezi zástupci městských částí, jež zřizují mateřské a základní školy. Novela také zavádí možnost pro žáky sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo. Návrh kritizoval v připomínkách například Svaz měst a obcí, podle něj povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat.

Takzvaný spotřební koš dosud stanovoval pro různé věkové skupiny v gramech průměrnou měsíční spotřebu na strávníka a den pro maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny. V novém spotřebním koši se ovoce a zelenina sloučí do jedné kategorie, stejně tak tekuté mléko a mléčné výrobky. Zároveň přibyde kategorie celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny, jako jsou amarant, pohanka nebo quinoa. Takzvaný laktoovovegetariánský spotřební koš nahradí koš flexibilní. Podle ministerstva školství má potenciál být více využívaný, zaměřuje se na strávníky, kteří mají specifické stravovací potřeby. Jedná se například o vegetariánskou či veganskou stravu.

Pražské školy se na změny připravují různě. Základní školy v Praze 2 například podle mluvčí městské části Andrey Zoulové začaly s přípravou dříve. "Městská část Praha 2 byla v tomto směru prozíravá a s přípravou školních jídelen i se školením personálu začala s předstihem už v loňském roce," sdělila Zoulová. Radnice podle Zoulové mimo jiné zorganizovala vzdělávací workshop pro vedoucí školních jídelen a kuchaře, který je seznámil s připravovanými legislativními novinkami. Školní jídelny, které nyní kritéria zdravého školního stravování splňují, tak své jídelníčky obohacují, aby obstály v nových požadavcích na stravování - častěji zařazují ryby, čerstvou zeleninu, celozrnné potraviny i luštěniny, uvedla Zoulová.

Školní jídelny v Praze 4 pak podle mluvčího Aleše Berného při sestavování jídelníčků několik let postupují podle doporučení, která se týkají výživy. "Takže personál školních jídelen nečeká až tak převratné změny," uvedl. "Většina školních jídelen již používá moderní receptury, zavádí do jídelníčku nové moderní pokrmy a dbá na zdravé a vyvážené stravování dětí a žáků," dodal Berný.

Pestrost a kvalitní suroviny dlouhodobě podporují i školy v Praze 6. K novému stravování se podle místostarostky Prahy 6 Mariany Čapkové (Praha Sobě) budou školy připojovat postupně. Součástí budou školení personálu, úpravy receptur, práce se sezonními surovinami a vyhodnocení, uvedla Čapková. Změny je podle radnice potřeba zavádět postupně mimo jiné kvůli uzavřeným dodavatelským smlouvám na suroviny, a také proto, aby byly změny pro děti přijatelné a rodiny zvládly obědy zaplatit.

Školy v Praze 10 se do změny zapojí v roce 2026 a nyní budou v přechodném období zkoušet nové složení obědů. "Cílem je vytvořit seznam nových jídel, které budou naplňovat požadavky vyhlášky, ale zároveň udrží nasycenost dětí, která je pro školní jídelny primárním kritériem. Snaha je minimalizovat vracení nesnědených obědů z důvodu, že jejich skladba dětem nevyhovovala," sdělil mluvčí radnice Ján Bruno Tropp.