Badatelé z Masarykovy univerzity v Brně vytvořili databázi Husova díla

(čtk) Badatelé z Masarykovy univerzity v Brně vytvořili databázi všech spisů kazatele a církevního reformátora Jana Husa. Zahrnuje informace o přibližně 500 latinských a českých rukopisech, starých tiscích a dalších pramenech. Databáze MIHOO je určená historikům i filologům, odborné i laické veřejnosti. Završuje bádání, které trvalo více než 100 let.

Platforma umožňuje dlouhodobé uložení všech dat, jejich zpřístupnění, sdílení a doplňování. "Jsou v ní veškeré dostupné informace o textech, jejichž autorem je Jan Hus nebo které jsou mu připisovány, včetně rukopisné tradice, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a odpovídající sekundární literatury," uvedl Michal Lorenz z Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (FF MU).

Teolog a kazatel Hus, jenž působil na přelomu 14. a 15. století, napsal přibližně 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání. Poměrně obsáhlá je také korespondence. Pro církev psal latinsky, pro lid česky. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve. Pro své názory byl Hus 6. července 1415 upálen.

"Husova literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů. Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh," řekla odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií FF MU.

Katolická církev se sice snažila Husovo dílo potlačit, jeho myšlenky se přesto dochovaly ve stovkách svazků po celé Evropě. Databáze přináší přehled o jejich uložení, obsahu a dostupnosti. "U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například to, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni," doplnila Mutlová.