archiv
Učitelské noviny č. 31/2013
tisk článku

KDYŽ SE STAVĚJÍ MATEŘINKY

Konec prázdnin a začátek nového školního roku byl na mnoha místech republiky ve znamení zvyšování kapacity mateřských škol. Někde stavěli zcela nové, jinde přistavovali nebo alespoň rozšiřovali kapacity stávajících tříd. Škoda že tyhle aktivity neproběhly o pár let dřív – napadne skoro každého. Když několik let slýcháte, kolik maminek se ocitá v neřešitelné situaci jen kvůli tomu, že se jim nepodaří umístit dítě do mateřské školy, je to vcelku logická úvaha. Když navíc víte, jakou rychlostí před lety některé radnice budovy mateřských škol prodávaly. Někdy ale můžete zjistit, že nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

 

Také městská část Praha 9 letos otevírala kromě zbrusu nové Mateřské školy Kytlická i spoustu nových tříd v přístavbách v Mateřské škole U Nové školy a v Mateřské škole U Vysočanského pivovaru. Celkem je tu pro předškoláky připraveno 287 nových míst v 11 třídách.

Specifické podmínky Prahy 9

Za posledních osm let přibylo městské části na 14 000 obyvatel, z původních 42 000 se rozrostla na 57 000 občanů s trvalým pobytem na jejím území. Bývalá průmyslová čtvrť se poměrně rychle mění na bytovou zástavbu.

„Byli jsme postaveni před obrovský problém,“ říká starosta městské části Jan Jarolím. „Navíc demografické studie, které si necháváme zpracovávat, uvádějí, že za pár let bychom mohli mít až 80 000 obyvatel. Když jsme viděli nešťastné maminky, které potřebují mateřskou školu – ani ne kvůli kariéře jako kvůli životaschopnosti rodiny, bylo jasné, že se musíme nastalou situací zabývat. Peníze ale na stole neležely. Bylo nutné najít ekonomicky schůdné řešení, které umožní řešit problém technicky přijatelně a za rozumných podmínek. Je jednoduché postavit mateřskou školu, když máte na jedno místo půl milionu, ale postavit ji za 90 000 korun nebo i za 350 000 korun na jedno umístěné dítě, to už chce hodně propočítávání. Nám se to podařilo. Když si uvědomíte, že nových míst máme jenom od začátku tohoto školního roku 287, není to zanedbatelná úspora. Jsem rád, že to magistrát hlavního města Prahy ocenil. Ostatně bez jeho pomoci bychom kapacitu mateřských škol tolik nerozšířili. Jednu věc ale musím zmínit. Základním předpokladem byla skutečná spolupráce všech lidí na radnici bez ohledu na politickou příslušnost. Jsem pyšný na to, že tím je naše městská část známá. Nehádáme se, nepereme, ale táhneme za jeden provaz. Dneska už je z něj slušné lano a věřím, že to tak zůstane.“

„České ženy čelí z důvodu nedostatku míst v mateřských školách významnému propadu zaměstnanosti,“ uvedla radní pro školství Zuzana Kučerová. „Pokud po rodičovské dovolené neumístí dítě do školky, zaměstnavatele nic nenutí matce pracovní místo držet. Matka registrovaná na úřadu práce s neumístěným dítětem těžko shání zaměstnání. Místo aby se zařadila do pracovního procesu a státu platila sociální a zdravotní pojištění, je nucena pobírat dávky. O ztrátě kvalifikace ani nemluvě. Posléze musí matka obvykle přijmout místo s nižší kvalifikací a samozřejmě nižším finančním ohodnocením. Proto jsme chtěli pomoci především našim ‚devítkovým‘ matkám, které bez mateřské školy přicházejí o zaměstnání nebo živnost a ocitají se mnohdy v bezvýchodné situaci. Nová místa v mateřských školách pomáhají nejenom dětem, ale také celým rodinám.“

Velká sláva na školní zahradě

Pod panely s fotografiemi zachycujícími proměnu zmíněných tří mateřinek trpělivě čekaly nastoupené děti pěveckého sboru „domácí“ mateřské školy U Vysočanského pivovaru. Když se učitelce Ludmile Antonyové rozběhly prsty po klávesách, začaly děti zpívat. Na tvářích hostů se zcela mimoděk objevil úsměv.

„Paní učitelka je výborná hudebnice,“ prozradila za chvíli ředitelka školy Marie Ledererová. „Je kvalifikovaná učitelka a přitom zpívala s Eduardem Hakenem po celé Evropě. Dětský sbor je pod jejím vedením hodně úspěšný. Jezdí zpívat do místního Domova seniorů, vystupují také každoročně před radnicí při rozsvěcování vánočního stromu. Když zpívají našim olympionikům v Masarykově koleji, rozezpívají celý sál.“

V mateřince U Vysočanského pivovaru, která se stala největší mateřskou školou v Praze, vyrostly za 39,5 milionu korun tři zděné pavilony – ve dvou jsou třídy s kapacitou 112 míst, jeden je hospodářský. V něm brzy přibude k prostorné jídelně také moderní kuchyně, která bude vyvařovat i pro mateřské školy v okolí.

Škola lety zkoušená

Mateřská škola U Vysočanského pivovaru bývala podnikovou školkou ČKD. V roce 1989 odcházela její ředitelka do důchodu a M. Ledererová přišla 1. září na její místo. Že není zrovna vystlané hedvábem, se ukázalo brzy. ČKD nemělo peníze na provoz školy, chtělo ji zrušit a budovy prodat. Učitelky chtěly školu zachránit, jenže obec neměla dost peněz, aby ji koupila. Začaly tahanice.

„Bojovali jsme často proti všem. Hodně nám tenkrát pomohla Milena Černá z Výboru dobré vůle – nadace Olgy Havlové. V té době pracovala na Magistrátu hl. m. Prahy a nechala situaci přešetřit. Magistrát pak rozhodl, že se MČ Praha 9 a závod ČKD musí dohodnout tak, aby areál mateřské školy zůstal dětem. V závěru se mi podařilo přesvědčit ředitele závodu ČKD, který měl školu ve svém referátu. Budovy i pozemky nechal městské části pro účely mateřské školy opravdu zadarmo. Závodu za to patří náš velký dík. Proto mne dneska tak těší, že mohu Mileně Černé ukázat, že to, za co jsme bojovaly, tak krásně košatí.“

Poslední tři roky už byly zápisy docela krušná záležitost. Přicházelo k nim dvě stě dětí, osmitřídní mateřská škola s kapacitou 208 míst jich ale mohla přijmout maximálně 80. Dnes už má vystaráno, do dvanácti tříd se může nastěhovat 320 dětí.

„Stavba mi starosti ani nedělala, spíš jsem měla obavy, jestli se mi podaří zajistit kvalifikované učitelky,“ přiznala M. Ledererová. Kromě dvou zkušených učitelek, nastoupily v září do nových tříd čerstvé absolventky bakalářského studia učitelství na mateřských školách z pražské Pedagogické fakulty. „Před rokem k nám přišla holčina na pedagogickou praxi a moc se nám líbilo, jak to s dětmi umí. Hned jsem ji čapla, jestli by tu nechtěla učit a konečně, proč by nepřivedla také kamarádky. A máme jich tu šest.“ Jednu z nich, Veroniku Hejnou, jsme zastihli ve třídě tříletých. Ačkoli byly děti ve škole teprve třetí den a ještě jim do třídy nakukovali další cizí lidé, žádné slzičky se nekonaly. „Jen první den jsme tu měli dva uplakánky, teď je to bezva.“ Bylo vidět, že děti už jsou „její“.

Jak vidíte jarní zápis, bude bez převisů? Obrátila jsem se na M. Ledererovou. „Těžko říci. Na začátku srpna jsme měli mimořádný zápis, ke kterému přišlo 219 dětí, do nových pavilonů jsme jich mohli přijmout 112. Ale je pravděpodobné, že někteří rodiče dávali žádosti i na další dvě mateřinky, které navyšovaly kapacitu. Pokud se někdo odhlásí, mohu přibírat děti ‚pod čarou‘, které jsem zatím přijmout nemohla.“

Zdá se, že MŠ U Vysočanského pivovaru roky nezáviděníhodných podmínek překonala.

U Nové školy

Nový pavilon MŠ U Nové školy je architektonicky zajímavá a ekonomicky úsporná stavba obložená dřevem. „Naše školička byla dvoutřídní, teď nám díky přístavbě přibyly tři třídy, celkem pro 125 dětí,“ dověděli jsme se od ředitelky Miroslavy Karáskové, která nastoupila do své funkce teprve před rokem. Při dodatečném zápisu se přihlásilo hodně malých dětí, všechny škola přijmout nemohla. „V pravidlech jsme měli, že přijmeme jen ty, které dovršily tří let do 31. srpna. Navýšená kapacita nám umožnila přijmout také několik mrňat, kterým budou tři v září nebo ještě v říjnu. Ale vzali jsme jich jen dvanáct, abychom mohli všem dětem zajistit bezpečnost.“

Co vám naložilo větší zátěž – přístavba, nebo shánění učitelek?

„Všechno napůl. Těžké bylo vymyslet logistiku, spojit starou a novou budovu včetně ICT sítí, propojení telefonů a podobně. S tím nikdo nepočítal. Už když se stavěla základová deska, musela jsem se domluvit se stavbyvedoucím, aby dali do země husí krk, kterým by bylo možné protáhnout sítě. Naštěstí jsem na technické věci od přírody celkem šikovná. Vyměním zásuvku, vytapetuji, vymaluji. Jen mi pořád viselo za krkem, jestli jsme na něco nezapomněli.“

Mateřinky jsou jen začátek

Mají mateřské školy deváté městské části vystaráno? Podle toho, co naznačoval pan starosta asi zdaleka ještě ne.

„Zatím nemáme vyhodnocené veškeré údaje, ředitelky teď zkoumají případnou duplicitu. Musíme počítat s tím, že někteří rodiče se přihlásili na víc školek,“ říká vedoucí odboru školství a evropských fondů Prahy 9 Martin Odehnal. „Obě demografické prognózy, které jsme si nechali udělat, jsou alarmující. Dětí do tří let je v naší městské části jednou tolik, než je dnešních devítiletých. Znamená to, že musíme počítat s dalším navýšením kapacity mateřských škol. I když se nám letos podařilo otevřít tolik nových míst, vystaráno nemáme. Čeká nás další problém, před kterým nesmíme zavírat oči. Za několik let by se mohlo stát, že nám nebudou stačit základní školy.

Dáváme do Rady materiál, z něhož by mělo vyplynout, o kolik budeme muset navýšit kapacitu pro základní vzdělávání. Od školního roku 2016–2017 se dá čekat, že by mohly nastat problémy. Tady už nejde o prognózu, ale o konkrétní čísla. Děti už u nás bydlí a nejspíš se neodstěhují. Tohle teď trápí hlavně sídliště na kraji Prahy, centrum se naopak vylidňuje. A určitě nebudeme v republice sami. Jak říkal pan starosta, legislativa ukládá developerům postavit na určitý počet obyvatel parkoviště, ale o infrastruktuře se nezmiňuje. Rodiče se nás pak ptají, jak je možné, že nemůžeme donutit developery, aby zároveň s byty postavili i školy.“

Praha 9 jako okrajová část hlavního města se tak dostává do nezáviděníhodné situace podobné té, v níž jsou školy v prstenci kolem Prahy.

„Jenže my musíme pečovat především o děti našich obyvatel. Dětí z přípražských obcí nám může být líto, ale zákonem o hlavním městě Praze jsme zavázáni budovat školy – mateřské i základní – pro občany městské části. V tomto bodě se dostáváme do těžké kontroverze s ombudsmanem, zejména pokud jde o děti v posledním roce před nástupem do povinné školní docházky. On vychází z první věty ustanovení paragrafu 34, odstavec 3, že se tyto děti přijímají přednostně, a to bez ohledu na místo trvalého pobytu. Už ale nevidí, že když nemá škola odpovídající kapacitu, pak zákon explicitně tuhle povinnost ukládá obci, v níž má dítě trvalý pobyt. Obec vynakládá na provoz škol obrovské náklady, nejen ty pořizovací, ale i provozní. Státní příspěvek na provoz a školkovné uhradí jen zlomek. Když jsme propočítali, kolik nás stojí včetně nezbytných oprav, zjistili jsme, že každá rodina loni ‚dostala‘ přijetím dítěte do mateřské školy zhruba 12 500 Kč jen za loňský rok. A je jedno, jestli to byla rodina s průměrným příjmem nebo milionářská. Stačí, když takhle dotujeme naše bohaté. To máme dotovat ty, jejichž radnice na ně nemyslí?

*

Zatím se s tímto problémem potýkají jen velká města a jejich okolí. Ale přeplněné třídy základních škol na sebe nenechají dlouho čekat. Kolik zastupitelů si to uvědomuje a kolik jich koná?

Jaroslava Štefflová

 

Mateřinka U Vysočanského pivovaru pořádá pravidelně olympiádu mateřských škol Prahy 9. Medaile přicházejí dětem předat skuteční olympionici. Také teď byly hosty slavnostního otevření nových pavilonů.

„Je hodně důležité, aby se sport stal pro děti běžnou součástí jejich života,“ připomínala olympijská vítězka Dana Zátopková. „Když si vzpomenu na svoji školu, v hlavě mi utkvěly hlavně kotrmelce, kolovadla, ribstoly a míče… Prostě to, co nám tělocvikář předhodil. Ale přišel s tím tak, že jsme se u toho úžasně bavili. Škola by měla dětem pomoci najít v sobě duševní a fyzickou rovnováhu. Aby žádná stránka nepřevyšovala a žádná nebyla zanedbávána.“

Gymnastka Věra Čáslavská získala jenom na olympijských hrách sedm zlatých a čtyři stříbrné medaile. Dnes jezdí do škol na besedy a na mladé lidi nedá dopustit. „Přinesli jsme si s sebou dneska medaile, abychom je dětem ukázali. Ony se nám pochlubily, že už taky nějaké mají. Jeden klouček měl dokonce čtyři zlaté a říkal, že umí udělat hvězdu. A vážně nám ji předvedl.“

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz