archiv
Učitelské noviny č. 29/2013
tisk článku

PROBLÉMY REZORTU POMŮŽE ODSTRANIT ZAKLÁDÁNÍ SVAZKOVÝCH ŠKOL,

Vláda v demisi by měla být spíš udržovací a stabilizující a nejspíš se tím bude řídit i ministr školství v demisi, přírodovědec Dalibor Štys. Za dva měsíce od jeho nástupu do funkce skutečně žádná revoluce v regionálním školství nevypukla a snad se do okamžiku nástupu vlády vzešlé z říjnových voleb do poslanecké sněmovny ani nechystá.

  

Není trochu frustrující být ministrem, který nastupuje do funkce s tak omezeným časovým mandátem?

Vzdělávání, výzkum a vývoj určují, kým jako národ jsme a budeme, a to je hodně vážná věc. Nabídku jít do vlády Jiřího Rusnoka jsem vzal proto, že jsem chtěl, aby práce, která se tady doposud udělala a na které jsem se z pozice ředitele odboru výzkumu a vývoje podílel, nespadla pod stůl – aby sem do úřadu nepřišel nějaký obrazně řečeno parašutista, který vše převrátí vzhůru nohama. Po pár dnech jsem dokonce zjistil, že se dá udělat i ještě něco navíc… Ne, opravdu nejsem frustrován.

Jak volnou ruku jste dostal coby ministr v demisi?

Naštěstí nejsem vázán žádnými politickými dohodami, takže mám volnou ruku dělat to, co si myslím, že je správné. Dokonce mohu některé věci diskutovat skutečně odborně, aniž bych byl vystaven apriornímu podezření, že patřím k pravici nebo levici, k té či oné zájmové skupině.

Hodně se spekuluje o příčinách odchodu bývalé ústřední školní inspektorky Olgy Hofmannové. Musela odejít proto, že jste se spolu neshodli na dalším fungování inspekce?

Pravdou je, že jsme se neshodli. Já jsem přesvědčen o tom, že školní inspekce nedojde k nějakému hmatatelnému výsledku, když bude pouze kontrolovat formální fungování škol a jejich finance. Naopak si myslím, že je klíčová pro metodické vedení škol. Inspekce by měla určovat, jakým způsobem by se měly vzdělávací plány implementovat, měla by být oporou řediteli proti nekvalitním učitelům. Olga Hofmannová mi řekla, že něco takového není možné. To bylo obsahem našeho prvního rozhovoru, nicméně další schůzka už ani neproběhla, protože mi po návratu z dovolené oznámila, že odchází do důchodu. Respektoval jsem to. S Tomášem Zatloukalem, který po ní funkci převzal, si v představě o dalším fungování inspekce rozumím více.

Kdybyste měl k dispozici standardní čtyři roky na práci, co byste si vzal za svou koncepční prioritu?

Ministerstvo školství nemá příliš možností, jak ovlivnit způsob využití prostředků, které distribuuje, a to je špatně. U vysokých škol a výzkumu je situace v tomto ohledu o něco lepší než u základního a středního školství. Ministrem sice nebudu čtyři roky, ale přesto doufám, že se mi v této věci podaří něco udělat. Podle mě má obrovský potenciál svazkové školství, a to ze tří důvodů. Předně se v něm mnohem efektivněji zužitkují peníze, protože se koncentrují do jednoho místa a zbytečně netříští mezi několik blízkých obcí. Dále ředitel školy zřizované svazkem obcí je mnohem nezávislejší než jeho kolega z „běžné“ školy, kterou zřizuje pouze jedna obec. Je vybírán konkurzem, v širším konsenzu, je zodpovědný více obcím, více zájmům, které se dají různě balancovat. A do třetice, svazková škola se může chovat seriózněji i k učitelům, například tím, že efektivněji využije jejich aprobaci. Zvlášť výrazně se to projevuje u jazykářů, kteří mohou ve více školách svou aprobaci plně uplatnit a kteří mohou být také díky tomu lépe zaplaceni.

Dnes fungují snad pouze dva takové subjekty. Jak podpoříte vznik dalších? Finančně?

Když se nám podaří prosadit školský rozpočet pro příští rok v navrhované podobě, mohli bychom svazkové školy podpořit sice relativně malou částkou, ta by však mohla hodně pomoci.

Když jste zmínil rozpočet, jaké dopady bude mít na školství rozpočtové provizorium, které skutečně reálně hrozí?

Odhadujeme, že naše vláda skončí na Tři krále, poté nastoupí vláda nová, která bude mít již rozpočet schválený sněmovnou. Pak by rozpočet na rok 2014 mohl platit od 1. února. Měsíc rozpočtového provizoria by se podle našich analýz neměl projevit vůbec nijak, a to ani v citlivé oblasti evropských fondů. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdyby se provizorium protáhlo třeba na půl roku. Pak už by čerpání evropských peněz vážně ohroženo bylo.

Budete navrhovat zvýšení školského rozpočtu na příští rok?

Ano, budeme. Není nereálné, že prosadíme zvýšení platů pro všechny pracovníky školství minimálně o jedno procento. Nechci ale nic slibovat. Vše bude ještě předmětem dalšího vyjednávání. Nicméně vedle toho naše priority, které chceme také financovat zvýšením rozpočtu, jsou pokrytí evidentního nárůstu výkonů v mateřských školách a zejména v základních školách, již zmíněné svazkové školy a rovněž témata integrace a inkluze. Jinými slovy, žádáme o miliardu korun pro regionální školství a půl miliardy pro vysoké školy.

Co si myslíte o tom, že platy pedagogů jsou v porovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými lidmi nižší o 30 až 50 procent?

Abychom ten rozdíl minimálně srovnali, museli bychom začít konstruovat rozpočet úplně jinak. Nejprve bychom museli naplnit kapitolu školství a až poté ty ostatní. Vzdělávání by se muselo stát skutečnou prioritou jako v mnoha jiných zemích. Samozřejmě limitujícím faktem je, že náš současný rozpočet na takový skok v platech nemá zdroje. Na druhé straně, když se vrátím ke svazkovým školám, ředitel takové školy je schopen zdroje výrazně ušetřit a díky tomu může zvýšit peníze na platy. I také proto ve svazkové škole v Rapotíně, kterou jsem navštívil, učí na prvním stupni muž. Svazkové školy jsou podle mě z tohoto a mnoha dalších důvodů jediná cesta, pokud to se školstvím myslíme opravdu vážně.

Jak pokračují práce na reformě financování regionálního školství?

Bohužel nemáme prostor dovést toto téma k nějakému výsledku. Reformu musí dotáhnout až ministr vzešlý z nadcházejících voleb.

Jednou z vašich priorit byla podpora jazykového a technického vzdělávání. Co v této oblasti chcete podniknout?

Samozřejmě chceme navýšit o nějakou částku rozpočet pro jazykové a technické vzdělávání, ale to je, řekl bych, až banální metoda, která nezaručuje, že přinese nějaký zajímavý efekt, pokud se nenastaví odpovídající vazby. Například víme, že jeden ze zásadních problémů je nedostatek kvalitních aprobovaných učitelů jazyků. Ano, ale svazková škola, jak už jsem řekl, je schopna právě toto z velké části vyřešit. A druhý problém – dabované zahraniční filmy. Pracoval jsem několik let ve Švédsku, kde jsem pochopil, jak obrovský vliv mají nedabované filmy na praktickou znalost angličtiny mezi lidmi.

To se vám ale určitě nepodaří do konce roku změnit…

To ne, ale říct a opakovat se to musí. Malá země, kde lidé neumí dobře anglicky, nemá šanci udržet krok v konkurenci vyspělých zemí světa.

Bylo tedy správné rozhodnutí zavést do kurikula základních škol jako povinný druhý cizí jazyk?

Rozhodně ano.

I když tato povinnost může mít negativní vliv na žáky, kteří pro zvládnutí jakéhokoli jazyka nemají dispozice a nenaučí se dobře ani jeden? Navíc školám často chybějí jazykáři a přidává se i problém ztráty jejich profilace předmětem, který se stává povinný…

Ale také to má svá pozitiva. Problém výuky jazyků u nás snad ani není tak v tom, že by žáci nebyli schopni víc jazyků vstřebat, spíš je dán jednak výukou, ale i prostředím, které je tak strašně české, tedy uzavřené do sebe. Žáci by byli mnohem víc motivováni, pokud by viděli praktický smysl druhého jazyka. Bydlím kousek od hranice s Rakouskem, kde je to trochu jiné. Zejména v příhraničních rakouských obcích pracuje spousta Čechů se základním a středním vzděláním. Ti by němčinu jako druhý jazyk určitě nezpochybňovali. A pro mě je vaše otázka další z příležitostí říct, tak, vytvořte svazkovou školu a budete mít jak profilaci, tak aprobovaného jazykáře.

Budete prosazovat nějaké inovace státních maturit?

Maturity se v tomto školním roce nemění. S tímto konstatováním mohou být samozřejmě spokojeni žáci, ale nikoli stát. Chtěl bych, aby byl do středoškolského kurikula zaveden nepovinný profilový předmět, který by byl akceptovaný vysokými školami jako něco, co ukazuje schopnost středoškoláka studovat dál. Dnes takovou zkoušku vysokým školám nabízejí soukromé firmy, ale není důvod, aby to nezajistil stát. Rád bych, aby za mého působení pro takovýto profilový předmět studijních předpokladů alespoň vznikla metodika.

V poslední době se stále hlasitěji ozývá myšlenka opustit jednotnou podobu státní maturity a víc zohlednit rozdíly mezi gymnaziálním a odborným vzděláváním. Měla by být vyslyšena?

Určitě ne, rozdíly mezi obory by měly být věcí profilové části zkoušky. K tomu je ostatně určena.

Co byste vzkázal učitelům teď, na začátku nového školního roku?

Popřál bych jim lepší vedení jejich nadřízených, jejich nadřízeným větší nezávislost na zřizovateli a větší podporu od České školní inspekce.

 

Petr Husník

 

 

Ze životopisu prof. RNDr. Dalibora Štyse, CSc.

● 1987 stipendista, Přírodovědecká fakulta UK

● 1988 stipendista, Ústav organické chemie a biochemie ČSAV

● 1989–1992 asistent, Ústav organické chemie a biochemie ČSAV

● 1992–1994
postdoktorandské stipendium, Plant Cell Biology, Lund University, Švédsko

● 1994–1995 výzkumný inženýr Plant Cell Biology, Lund University, Švédsko

● 1995–1996
odborný asistent, Biologická fakulta, Jihočeská univerzita a Mikrobiologický ústav AV ČR

● 1996–2001
zástupce vedoucího, laboratoř biomembrán Biologická fakulta, Jihočeská univerzita

● 2002 ředitel ústavu fyzikální biologie Biologické fakulty, Jihočeská univerzita

● 2002–2011 ředitel ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity

● 2002–2008 odborný asistent Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR

● 2012–
doposud vedoucí laboratoře aplikované systémové biologie a laboratoře tkáňových kultur školy komplexních systémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity

● do října 2012 též proděkan fakulty pro rozvoj

● listopad 2012–červen 2013 ředitel, odbor výzkumu a vývoje, MŠMT

●          10. července 2013 jmenován ministrem školství

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz