archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

Předškoláci se chovají agresivně, protože mateřinky jsou přeplněné

Hlavní příčina je ale možná v nedostatcích rodinné výchovy

 

V minulém čísle UN jsme se věnovali situaci v mateřských školách, a to především z pohledu České školní inspekce. V prvé řadě jsme se zaměřili na možné příčiny problémů s odklady přechodu dětí z již tak přeplněných mateřských škol do škol základních. Existují zde však ještě další jevy, které mohou s narvanými školkami souviset, a to ať už jako příčina tohoto neblahého stavu, nebo jako jeho následek.

 

S úspěchem se dá předpokládat, že předimenzované mateřské školy mají vliv na vyšší výskyt některých sociálně-patologických, respektive rizikových jevů. Je to prosté. Ve třídách, kde je mnoho dětí, nemají učitelky přirozeně takový prostor s dětmi pracovat, jako kdyby jejich svěřenců bylo méně, a zároveň nemají ani dostatek času efektivně řešit jednotlivé situace, kdy se chování dítěte dostalo za ještě přijatelnou hranu.

Stále více případů musí řešit vedení

Už v předešlých letech inspekce ve svých výročních zprávách upozorňovala na projevy rizikového chování dětí v mateřských školách. Jde o případy, které učitelky nezvládly, a muselo proto zasáhnout vedení školy. Ze čtyř set navštívených mateřinek se takováto událost vyskytla zhruba v pětině. Nejčastěji, v necelé desetině případů, musely ředitelky čelit slovní agresi vůči učitelce. V sedmi procentech školek se řešilo poškozování majetku. Šikanou se zabývalo vedení ve více než šesti procentech škol. Mateřinkám se ale v obdobné míře nevyhnuly ani krádeže. A dokonce se vyskytly i případy fyzické agrese vůči učitelce. Pokud však jde o všechny případy, tedy i ty, jež nemuselo řešit vedení školy, ale učitelka si s nimi poradila sama, slovní agrese vůči pedagogovi představovala dokonce až pětinu všech zaznamenaných projevů rizikového chování.

„Děti jsou velmi emotivní, ale případů, které musí řešit už ředitelka mateřské školy, je poměrně hodně. Rozhodně jde již o statisticky významný jev. Alespoň však množství těchto případů nenarůstá,“ říká OLGA HOFMANNOVÁ, ústřední školní inspektorka, a pokračuje: „Hlavní příčinou současného stavu je podle mě to, že mnohé děti nejsou v rodinách vedeny k dodržování potřebných pravidel. A protože školka je tak tím vůbec prvním místem, kde se tyto děti s nějakým řádem setkají, je to pro ně někdy šok, na nějž pak reagují zvýšenou agresivitou. Rozhodně však souhlasím s tím, že vyšší výskyt agresivity předškoláků významně souvisí i s přeplněností většiny mateřských škol. Zvládnout pětadvacet dětí, z nichž některé jsou neukázněné, je nesrovnatelně obtížnější, než když je jich o deset méně.“

Bez provedení nějakého velice sofistikovaného průzkumu se tedy nedá říci, jestli za zvýšeným množstvím případů agresivity předškoláků v posledních letech stojí zejména nedobré návyky v jejich chování, které si osvojili už doma, anebo jde především o důsledek ne zcela vyhovujícího prostředí v mateřinkách, a to samozřejmě z důvodu jejich nedostatečných kapacit.

Pětadvacet dětí ve třídě? Běžná věc!

Mateřské školy dlouhodobě vykazují nejvyšší naplněnost ze všech segmentů našeho vzdělávacího systému. Nicméně kapacita sítě mateřských škol meziročně mírně narostla. Konkrétně to znamená, že za minulý školní rok přibylo padesát školek, což představuje zvýšení jejich počtu o jedno procento – celkem jich bylo ve školském rejstříku před letními prázdninami registrováno 4931.

Přesto, jak dobře známo, toto nepatrné navýšení kapacit problém alarmující přeplněnosti mateřinek nijak neřešilo. A ani nemohlo, protože zvýšení absolutního počtu předškoláků za stejnou dobu představovalo dvě a půl procenta…

Jediným, ale samozřejmě jen do jisté míry účinným přístupem proto bylo navyšování počtu dětí ve třídě až na maximálně povolených osmadvacet. Inspektoři zjistili, že takovýchto přeplněných tříd (25 až 28 dětí) bylo mezi mateřinkami, které navštívili, více než šedesát procent!

Dalším optimalizačním opatřením bylo využívání možnosti volných kapacit v některých základních školách.

Nejvyšší naplněnost mateřských škol byla zaznamenána ve Středočeském kraji (98,4 procenta), naopak nejméně byly kapacitní možnosti školek využity v Karlovarském kraji (82,2 procenta). Pokud jde o celou republiku, kapacita byla vytížena z 94,3 procenta.

Na druhou stranu je však třeba uvést, že významná část kapacit (32 %) byla využívána jak pro děti s odkladem povinné školní docházky, tak i pro děti mladší tří let.

„V RVP PV není metodicky vůbec popsána práce se skupinou dětí mladších tří let. Poptávka po ní je však enormní. Řada pracujících matek potřebuje pro tyto děti odpovídající péči. Na tuto skupinu se ale zatím nemyslelo ani v oblasti materiálního a technického zabezpečení, natož personálně. Jde navíc o velký rozpor mezi RVP a školským zákonem. Legislativa s takto malými dětmi počítá, rámec nikoliv,“ říká O. Hofmannová.

Nejméně peněz jde do mateřinek

Mateřské školy jsou nejen nejvíce přeplněnými vzdělávacími zařízeními u nás, ale patří zároveň k těm nejvíce finančně podhodnoceným školám. Navíc stále rozdílnější finanční podmínky škol ve výdajích na jedno dítě mezi jednotlivými kraji se netýkají jen škol základních, ale i mateřských. ČŠI opakovaně upozorňuje na to, že jde o nedodržování rovného a spravedlivého přístupu k dětem účastnícím se předškolního vzdělávání.

„Situace mateřinek je o to komplikovanější, že mají větší potřebu nepedagogických pracovníků pro zajištění bezpečnosti dětí a dalšího provozu, než mají mnohé školy základní. Stávající finanční možnosti tak ne vždy plně odpovídají optimálním nárokům na bezpečnost,“ varuje ústřední školní inspektorka.

Pravděpodobně nejhorší současný případ se řeší na Olomoucku. Zde dokonce musí na podnět ČŠI zasahovat inspektorát bezpečnosti práce. Důvodem je to, že kraj kvůli nedostatku peněz přikázal zařadit všechny učitelky do nižší platové třídy nebo jim snížil úvazky.

Školky svou problematickou situaci řeší různě. Aby ušetřily, tak například některé dělí část překrývajících se pedagogických úvazků mezi nepedagogické pracovníky, čímž se samozřejmě v důsledku snižuje kvalifikovanost pro práci s dětmi.

Školní řády bývají neúplné

Přeplněnost mateřských škol musí mít samozřejmě také neblahý vliv na komunikaci mezi rodiči a školou. Proto není divu, že většina stížností, které ČŠI v oblasti předškolního vzdělávání dostává, se týká komunikace ředitelek nebo učitelek s rodiči.

Problémy bývají zpravidla způsobovány tím, že rodičům nejsou jasná či známá pravidla, která by děti měly ve školách dodržovat. Příčinou těchto nedorozumění bývá často fakt, že pravidla nejsou buď vůbec, nebo dostatečně jasně formulována ve školním řádu. Jde zejména o předávání dětí na akce mimo školu nebo jejich omlouvání z účasti na předškolním vzdělávání. Mateřinky sice mají tyto postupy často uvedeny v nějakém interním předpisu, jeho obsah ale není rodičům většinou vůbec znám. Této chyby se však nedopouštějí jen mateřinky, ale i základní školy.

„Dobře vytvořený školní řád v sobě mnohdy obsahuje informace, které školy někdy naopak nadbytečně uvádějí v ŠVP. Například pravidla pro hodnocení dětí,“ ilustruje O. Hofmannová.

Chybí logopedi

Velkým problémem, o kterém se v širší veřejnosti mluví docela málo a jenž de facto také souvisí s přeplněností mateřinek, je absence dostatečné logopedické péče. Jinak řečeno, v předškolním vzdělávání se nedaří zvládat velké množství logopedických vad. A přestože je logopedů nedostatek, na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami se jich podílelo v poměru k ostatním odborníkům nejvíce, a to zhruba šestina.

„Jestliže mateřinky nyní pociťují důsledky relativně vysokého demografického růstu, také procento dětí s logopedickými vadami zákonitě narůstá, poznamenává O. Hofmannová a doplňuje: „Podle mě by měly být finanční prostředky z evropských fondů mimo jiné využity na řešení právě tohoto problému. Měla by proběhnout vlna přípravy logopedických asistentů, kteří by samozřejmě průběžně spolupracovali s klinickými logopedy a náročnější případy by stejně nechávali na nich. Navíc bych doporučila masovou účast na takovýchto školeních nejen učitelkám v předškolním vzdělávání, ale i pedagogům na prvním stupni základních škol. Za poměrně málo peněz by tak bylo možné učinit velký pokrok. Ekonomové nedávno dokonce spočítali, že peníze vynaložené ve vzdělávacím systému se nejvíce zhodnotí především tehdy, když jsou využity na kvalitní předškolní vzdělávání.“

Je opravdu podivné, že stát tuto situaci nikdy neřešil a jak se zdá, podle vlastní zkušenosti ústřední školní inspektorky, se o to ani nechce pokusit! „Když jsem o tomto problému naposledy hovořila s poslanci, odvětili mi, že logopedická vada nesnižuje intelekt a neměla by být příčinou odkladů nástupu do základní školy. V praxi je to však právě jeden z nejčastějších důvodů odkladu,“ podotýká O. Hofmannová.

V přeplněné školce se čte špatně

ČŠI monitoruje úroveň takzvaných funkčních gramotností a jim předcházejících elementárních dovedností už od předškolního vzdělávání včetně gramotnosti čtenářské, s níž úzce souvisejí i předčtenářské dovednosti. Ty jsou zaměřeny zejména na to, aby se děti postupně naučily porozumět přečtenému textu. „A pokud má dítě logopedickou vadu, většinou má ostych se k přečtenému vyjadřovat, aby se mu ostatní děti nesmály,“ upozorňuje O. Hofmannová.

Inspekce ve své výroční zprávě uvádí, že klíčovou schopností pro úspěšnost ve vzdělávání je právě ovládání dovedností předcházejících čtení a psaní (v RVP Dítě a jeho psychika). V minulém školním roce byl ve výuce sice zaznamenán mírný nárůst práce s textem (o 3,4 % na 55,1 % hodin), je však stále zřejmé, že učitelky v mateřinkách by měly mnohem více pozornosti věnovat rozvoji správného chápání vyslechnutého textu. Poměrně nízká péče v této oblasti se podle ČŠI dlouhodobě negativně projevuje v pozdějším věku při školní docházce. O. Hofmannová je přesvědčena, že na vině je pochopitelně opět přeplněnost mateřských škol.

Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
32%
44%
24%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz