archiv
Učitelské noviny č. 10/2013
tisk článku

Na všechna mezinárodní šetření není dost peněz

ČŠI, která je má na starost, v tom ale problém nespatřuje

Zhruba přede dvěma lety tehdejší ministr školství Josef Dobeš provedl razantní zásah do fungování organizací zřizovaných MŠMT. Mimo jiné zrušil i Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), z něhož část agendy přešla v říjnu 2011 na Českou školní inspekci. Jde zejména o koordinaci naší účasti v mezinárodních výzkumech a měření výsledků vzdělávání. Nyní se naše země účastní pěti takovýchto šetření. Časem ale zbudou jen dvě.

Jak staré jsou aktuální výsledky? Rok a půl!

PISA je bezpochyby tím nejdůležitějším mezinárodním šetřením v oblasti měření výsledků žáků ve vzdělávání. Na starost ho má Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výzkumu se v současné době účastní bezmála sedmdesátka zemí světa.

Testování probíhá ve tříletých cyklech. Pokaždé je kladen důraz na jednu z uvedených oblastí tak, aby bylo možné o ní získat detailnější informace. První testování proběhlo v roce 2000 a bylo zaměřeno na oblast mateřského jazyka. Druhé testování, orientované na matematiku, proběhlo v roce 2003. Třetí cyklus se konal o tři roky později a věnoval se oblasti přírodních věd. A čtvrtý výzkum, kterého se naše země zúčastnila, byl realizován v roce 2009 a soustředil se opět na oblast mateřského jazyka.

Poslední hlavní sběr dat, zaměřený zejména na matematiku, proběhl během čtyř týdnů (v březnu a dubnu) minulého roku. Zúčastnilo se ho skoro šest a půl tisíce žáků z bezmála tří set škol. Zatímco ČŠI byla se zpracováním dat hotova na konci školního roku, a odeslala je do mezinárodního koordinačního centra, výsledky budou na mezinárodní tiskové konferenci v Paříži zveřejněny až v prosinci, tedy skoro po roce a tři čtvrtě od sběru dat!

„A v prosinci nebudou tyto výsledky ještě kompletní,“ upřesňuje ONDŘEJ ANDRYS, náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost, a pokračuje: „Je to strašné! Nerozumíme tomu. Jediné zdůvodnění, kterého se nám dostalo, je, že zemí je hodně, získaná data se musejí ověřovat a validovat.“

To znamená, že pokaždé jsou, a jak to tak vypadá i budou, ta úplně nejnovější data PISA už v den samotného uveřejnění de facto v podstatě historickým exkurzem, nikoliv aktuální zprávou.

Mohlo by se proto na první pohled zdát, že inspekce, respektive ministerstvo mají těchto dlouhých lhůt dost, a proto se z mezinárodních šetření stahují. Ovšem právě PISA bude jedním z oněch dvou výzkumů, v němž Česká republika i nadále setrvá. Důvody jsou tedy jiné. V prvé řadě finanční. Tyto mezinárodní výzkumy budou totiž v dalších cyklech financovány již výhradně z národních, tedy nikoliv bruselských zdrojů. Tím druhým šetřením, v němž bude inspekce pokračovat, je TIMSS.

Zaměřujeme se jen na čtvrté ročníky

Mezinárodní výzkum trendů matematického a přírodovědného vzdělávání se uskutečňuje od roku 1995 ve čtyřletých cyklech v mnoha zemích celého světa. Česká republika se zapojila hned do prvního výzkumu (TIMSS 1995), do 2. cyklu (TIMSS 1999), poté do 4. cyklu (TIMSS 2007) a do cyklu 5. (TIMSS 2011). TIMSS organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA).

Poslední šetření proběhlo na jaře 2011. Testováni byli jen žáci 4. ročníků. Náklady byly tedy výrazně nižší než v minulých cyklech, zhruba poloviční.

Výsledky byly zveřejněny koncem minulého roku (http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/TIMSS/Narodni-zprava-TIMSS-2011).

„ČŠI se zapojí i do nových cyklů mezinárodních šetření, nicméně s ohledem na stav státního rozpočtu i proto, že máme už data z národních šetření, se soustředíme jen na PISA a TIMSS. V novém cyklu 2013–17 bude PISA poprvé testována elektronicky. (Jde o mezinárodní trend, který se utváří již nějakou dobu.) Poprvé do ní bude zahrnut i dotazník pro učitele. V TIMSS, který byl v minulosti šetřen ve čtvrtých i v osmých ročnících, se v novém cyklu opět zaměříme pouze na čtvrté ročníky,“ informuje O. Andrys.

Jeden cyklus jsme již vynechali

Výzkum PIRLS je organizován Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání – IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement). Testování probíhá v pravidelných pětiletých cyklech. První sběr dat pro hlavní šetření se uskutečnil v roce 2001, dalšího výzkumu (v roce 2006) se Česká republika neúčastnila; znovu se zapojila až do cyklu s hlavním sběrem dat v roce 2011, a to spolu s 54 dalšími zeměmi světa. Také z tohoto výzkumu byly výsledky zveřejněny nedávno, konkrétně v prosinci (http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/PIRLS/Narodni-zprava-PIRLS-2011).

„PIRLS je jedním ze šetření, která opouštíme. Žádný problém v tom však není. Klidně můžeme jeden cyklus, jako se to ostatně již stalo, vynechat a posléze se do šetření zase zapojit. Ani o žádná klíčová data, která potřebujeme, nebudeme ochuzeni. Část informací je jednak už obsažena V PISe, jednak je získáváme v rámci národního sběru dat. Data o předčtenářských dovednostech i čtenářské gramotnosti máme tak z vlastních bohatých zdrojů. A k těm, která budou zveřejněna z dalších zemí, se samozřejmě dostaneme i v budoucnu. Naše vlastní data budeme s těmito mezinárodními šetřeními pak jistě umět dát do jednoznačné korelace,“ objasňuje náměstek Andrys.

Dvoje šetření byla spuštěna minulý týden

Mezinárodní výzkum počítačové a in-
formační gramotnosti
organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievement, IEA) a řídicím mezinárodním centrem studie je Australská rada pro vzdělávací výzkum (The Australian Council for Educational Research, ACER).

Šetření také zjišťuje souvislost mezi úspěšností žáků a různými aspekty vzdělávacích systémů, technologickými podmínkami škol, rodinným zázemím a zajímá se i o individuální charakteristiky žáků.

V březnu loňského roku proběhlo pilotní šetření, kterého se zúčastnilo 44 škol. Celkem 880 žáků osmých ročníků a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií obdrželo testové moduly a dotazníky na USB flash discích. Dotazníky na těchto školách dostali také jejich ředitelé, koordinátoři ICT a učitelé. Samotné testování žáků i dotazníky pro zmíněné skupiny začaly být školám předkládány minulý týden.

 

Také toto šetření, do kterého se na jaře 2012 pilotně zapojilo na 200 škol, bylo „naostro“ spuštěno před týdnem. Data v mezinárodní zprávě by měla být publikována v červnu příštího roku.

S výsledky pracuje řada institucí

„Mezinárodní šetření velmi výrazně obohacují naši činnost a pomáhají nám nejenom při plnění vlastních úkolů, zejména při provádění hodnocení české vzdělávací soustavy, ale jsou i velice důležitým podkladem pro tvorbu národních školských politik. Jde například o mezinárodní srovnávání výsledků čtenářské gramotnosti s naším šetřením, které provádíme v rámci vlastního monitoringu předčtenářské přípravy nebo čtenářské gramotnosti, případně s výsledky celoplošných testů z českého jazyka na úrovni pátých a devátých ročníků. Na základě prvních výsledků tohoto testování jsme se dívali na to, jakou mají vazbu na výsledky PISy nebo TIMSSu. Šlo jen o velice orientační srovnání. Mnohem zajímavější bude toto porovnání až poté, kdy budeme mít nové výsledky z PISy. Poslední data jsou už skutečně hodně zastaralá,“ sděluje O. Andrys.

Výsledky mezinárodních šetření využívají samozřejmě inspekce a ministerstvo školství. Zajímají se o ně ale i další rezorty, zejména ministerstva práce a financí, dále některé státní úřady, například kancelář ombudsmana, nebo vysoké školy, především pedagogické fakulty.

„Když jsme hodnotili relevanci jednotlivých šetření, jejich přínos a využitelnost, došli jsme k názoru, že získané informace jsou skutečně zajímavé a přínosné. To, že tři z těchto šetření opouštíme, tedy neznamená, že jsou nezajímavá nebo nevyužitelná. Kdybychom proto měli dostatek finančních prostředků, bylo by jistě smysluplné pokračovat v účasti ve všech pěti mezinárodních šetřeních,“ komentuje náměstek Andrys.

V posledních letech inspekci přibyla řada nových úkolů nebo i celých oblastí, jako právě v případě mezinárodních šetření, a to přesto, že počty zaměstnanců této instituci naopak ubývají. O. Andrys přibližuje, jakou kapacitu účast na mezinárodních výzkumech obnáší: „Je velice problematické určit, kolik našich zaměstnanců se na těchto šetřeních podílí. Osm lidí se dané problematice věnuje v oddělení hodnocení výsledků vzdělávání. Jde o koordinátory těchto projektů. Řada dalších osob se na šetřeních podílí v rámci dohod o provedení práce, například na sběru dat nebo vyhodnocování dotazníků. Zároveň jsou do této činnosti nějakým způsobem zapojeny všechny útvary ústředí ČŠI, takže nejen třeba oddělení mezinárodních vztahů, ale i oddělení ekonomické.“

Lukáš Doubrava

 

PISA
(OECD Programme for International Student Assessment)

Cíle tohoto Programu pro mezinárodní hodnocení žáků spočívají v opakovaném zjišťování výsledků patnáctiletých školáků různých zemí v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Hlavním záměrem je poskytnout tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích informace o úspěšnosti a efektivitě jejich vzdělávacích systémů. Nejkomplexnější informace o výzkumu jsou k dispozici na http://www.pisa2012.cz. PISA v roce 2015 přijde na zhruba 10 milionů korun.

 

TIMSS
(Trends in International Mathematics and Science Study)

Šetření TIMSS se zaměřuje na zjišťování úrovně znalostí a dovedností v matematice a v přírodovědných předmětech žáků 4. a 8. ročníků základních škol. Každá úloha zkoumá dovednosti žáků ve třech oblastech: prokazování znalostí, používání znalostí, uvažování. Informace z mezinárodního centra výzkumu naleznete na adrese http://timss.bc.edu/. TIMSS 2015 bude stát 6,5 milionů korun.

 

 

PIRLS
(Progress in International Reading Literacy Study)

Projekt Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti zjišťuje úroveň příslušných dovedností žáků 4. ročníku základní školy, protože v tomto období děti už ovládají techniku čtení a začínají ji používat jako prostředek k dalšímu vzdělávání. Čtenářská gramotnost je pro šetření PIRLS definována jako schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost nebo oceňují jednotlivci, a testovaní umějí tyto formy používat. Odkazy na stránky jednotlivých zemí jsou na http://timss.bc.edu/pirls2001i/pirls2001_countries.html. PIRLS a TIMSS přišly v roce 2011 dohromady na více než 15 milionů korun.

 

ICILS
(International Computer and Information Literacy Study)

Cílem tohoto mezinárodního šetření je získat poznatky o dovednostech žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti. Zjišťují se rozdíly ve výsledcích jednak mezi jednotlivými zeměmi, jednak mezi školami. Důvodem je, aby zaznamenané rozdíly mohly být dány do souvislosti se způsobem poskytování vzdělávání v dané oblasti. Podrobné informace o výzkumu naleznete na http://www.icils.cz/. ICILS 2013 přijde na bezmála 12 milionů korun.

TALIS
(Teaching and Learning International Survey)

Projekt Mezinárodní šetření o vyučování a učení je prvním výzkumem, jehož hlavním zájmem je zjistit, v jakém prostředí a s jakými pracovními podmínkami se setkávají ředitelé a učitelé nižšího sekundárního vzdělávání (u nás tedy 2. stupně a adekvátně i víceletých gymnázií nebo konzervatoří). Ti tak mohou přispět svou zkušeností k budoucímu zlepšení školství. Více informací získáte na www.talis.cz. Letošní TALIS stojí 8,5 milionů Kč.

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz