archiv
Učitelské noviny č. 07/2013
tisk článku

BUDE SE ZAKAZOVAT SLUCHOVĚ POSTIŽENÉMU POUŽÍVAT SLUCHADLO?

Vystoupení Zuzany Parmové ze ZŠ ve Šternberku v rámci veřejného slyšení v Senátu vyvolalo dlouhý potlesk. Hovořila o legislativním rámci, ve kterém se možné úvahy o potlačení základních škol praktických pohybují, o rušení „přílohy“ RVP ZV pro žáky s LMP, o Romech a Neromech v těchto školách a taky o konkrétních zkušenostech z práce s těmito dětmi.

 

„Při zdůvodnění oprávněnosti požadavku petice Za zachování základních škol praktických se nemohu vyhnout stručnému připomenutí stávající platné legislativy.

Školský zákon zatím definuje pojem „zdravotní postižení“ v § 16 odst. 2 takto: Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

Z tohoto vymezení není vyjmuta lehká mentální retardace. Je třeba zdůraznit, že s ohledem na zařazení LMR v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů Světové zdravotnické organizace (aktualizována k 1. 1. 2013), kde je vedena pod označením F 70, takové vyčlenění de facto ani není možné.

Zmíněný zákon současně stanovuje podmínky vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v odst. 8 téhož paragrafu shodně pro všechny typy postižení.

 

Pokud tedy není záměrem legislativy zrušit plošně školy samostatně zřízené pro všechny typy postižení, bylo by jednostranné plošné zrušení základních škol praktických diskriminační vůči žákům s lehkou mentální retardací a ve výsledku by tuto skupinu zdravotně postižených žáků poškodilo.

Ve zcela jiné rovině pak leží otázka optimálního počtu takových škol a především nastavení diagnostiky předcházející zařazování žáků do tohoto typu školy.

Z šetření pracovníků kanceláře ombudsmana ČR vyplynulo, že zhruba 35 % žáků ZŠ praktických je příslušníky romského etnika. Jejich zařazení do tohoto typu školy bylo zpochybněno. Zbývajících 65 % žáků ZŠ praktických pochází ovšem z majoritního etnika a jejich zařazení do tohoto typu školy nikdo nezpochybnil. Plošným zrušením základních škol praktických by také tito žáci přišli zcela bezdůvodně o svou legislativně vymezenou podporu.

Lehká mentální retardace není postižení zjevné a lze ji jen obtížně přiblížit zdravému jedinci. Každý člověk si může vyzkoušet, jaké to je, když nevidí či neslyší, stejně jako do jisté míry může vyzkoušet i pohybové omezení. Jak se však ve třídě zdravých dětí cítí žák s LMR prakticky nelze nijak nasimulovat. A přitom stejně jako žák s jiným postižením nestačí tempu v podmínkách běžné třídy a do ZŠ praktické přechází právě tehdy, když je dlouhodobě neúspěšný.

Porucha koncentrace mu v kolektivu 25–30 dětí brání plně se soustředit na výklad učitele i samostatnou práci. Jeho snížené rozumové schopnosti brzdí osvojování čtenářských dovedností. Zatímco spolužáci již běžně čtou dětské knížky, on stěží přečte článek v čítance. Aby se mu ostatní děti nesmály, často se raději krátký text naučí odříkávat zpaměti, protože plynulé čtení mu dělá potíže a bojí se výsměchu. Velmi obtížně zpracovává delší text plný odborných pojmů, protože mu unikají souvislosti. Mnohdy mívá problém s přepisem textu. Snížená schopnost koordinace jej nutí soustředit se na správné psaní jednotlivých písmen a nedovoluje mu souběžně přemýšlet nad obsahovými souvislostmi. Obdobná situace je ve všech předmětech. Pokud zadání úkolu není poměrně krátké a nekomplikované, dítě selhává. Žák s LMP má zkrátka své i lékařsky uznané mentální limity.

Rodičům i pedagogům nezbývá, než přijmout fakt, že ani při maximální podpoře dítě s takovým handicapem nedokáže překročit hranice, které toto postižení přináší.

Znám řadu šikovných absolventů

Za téměř 30 let praxe ve speciálním školství znám řadu šikovných absolventů, kteří se vyučili a bez problémů pracovně uplatnili. To je podstata, smysl a cíl práce základních škol praktických. Dívky se uplatňují jako zahradnice, kuchařky, pečovatelky, chlapci jsou často zruční zámečníci, stolaři, truhláři, malíři či zedníci a není podstatné, že žádný z nich nezískal maturitní či vyšší vzdělání.

Právě individuální práce v malém kolektivu, vstřícné klima a upravený vzdělávací program dříve zvláštní, nyní základní školy praktické, připravily naše absolventy na získání výučního listu. Ne náhodou v tomto programu byly a dosud jsou jedním z hlavních předmětů pracovní činnosti, kde si minimálně 6 vyučovacích hodin týdně žáci osvojují základy manuálních dovedností a potřebné pracovní návyky. Také hlavní předměty mají takový obsah, aby jej žáci dokázali na své mentální úrovni zpracovat. Tomu odpovídá i skladba učebních textů, pomůcek a specializovaná kvalifikace učitelů. I naše vzdělávací programy však reagují na nové trendy. Žáci se učí základům anglického jazyka, práci s počítačem, pracují na interaktivní tabuli. Rozsah všeho nového je ale vždy podřízen mentálním možnostem žáků.

I žáci s LMR potřebují odpovídající podmínky

Stejně jako u jiných postižení i žáci s LMR potřebují pro úspěšné vzdělávání celý soubor odpovídajících podmínek, které prosté přidělení asistenta nenahradí. Navrhované zrušení přílohy RVP pro lehké mentální postižení je pak doslova diskriminační, podobně jako kdyby žák se sluchovým postižením neměl možnost využívat při výuce naslouchadlo.

Je zajímavé, že do této chvíle nebylo ani v rámci Strategie ani ministerstvem školství vůbec navrženo standardní pilotní ověřování navrhovaných změn, zato se počítá s průměrnými náklady na agenturní analýzy praktických škol ve výši 150 000 Kč na jednu školu, celkově necelých 60 milionů Kč pro celou ČR. Bylo by nanejvýš nezodpovědné tyto skutečnosti přehlížet.

Považuji za mylnou a velmi škodlivou snahu o optické zastírání skutečných hranic LMR, které se přeřazením žáka do jiného typu školy opravdu nezmění. Výrazně se však zhorší kvalita podmínek jeho výuky a je otázka, zda následně zvládne požadavky učebního oboru. Pokud každý lehce mentálně postižený bude mít svého asistenta, mohlo by se stát, že obdobnou podporu budou požadovat rodiče žáků s jiným typem postižení. Proč by měli souhlasit se zařazením dítěte do specializované internátní školy, kde s ním nemají kontakt a musí platit za ubytování, když může dítě dostat asistenta a docházet do běžné školy v místě bydliště?! Proč by je měla tolik zajímat kvalita vzdělání, když bude mnohem výhodnější usilovat o to, aby dítě v dospělosti mělo invalidní důchod?! Ve výsledku by se tak z přípravy postižených na vhodné budoucí vyučení či studium mohla snadno stát výhradně příprava budoucích poživatelů důchodů a sociálních dávek.

Domnívám se, že místo postupné devastace speciálního školství je třeba jednoznačně oddělit jiné příčiny školního selhávání od LMR nezpochybnitelným nastavením odborných diagnostických metod tohoto postižení jako víceoborového procesu, stejně jako je tomu u diagnostiky jiných typů postižení.

Specifika romského etnika

Co se týká specifik romského etnika, nelze jistě zlehčovat nepoměr zastoupení romské a majoritní populace mezi žáky ZŠ praktických.

Co ovšem také nelze mimo jiné přehlížet, je vysoká četnost raných těhotenství u romských dívek. Ze své praxe mohu potvrdit, že stále větší počet romských absolventek naší školy porodí do 1 roku od ukončení školní docházky, tedy zhruba kolem šestnáctého roku a v osmnácti letech má často již 2 či 3 děti. Jako pedagog mohu v nezralosti romských matek spatřovat jednu z významných příčin následného selhávání romských dětí při vstupu do školy. Na tomto místě však mohu na tuto velmi závažnou skutečnost pouze důrazně upozornit.

Domnívám se, že pokud má být otázka vzdělávání romských dětí opravdu smysluplně řešena, je nezbytné odborný výzkum a návrhy legislativních nástrojů svěřit mezirezortnímu týmu pediatrů, dětských psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků, nikoli agenturám.

Nelze přece zdůrazňovat, že Rom nerovná se mentálně postižený, a současně neakceptovat, že lehce mentálně postižený nerovná se sociálně vyloučený. Z tohoto pohledu Strategie neoprávněně zasáhla tam, kde to nebylo podle primárního zadání v její kompetenci, a dotkla se žáků, které za sociálně vyloučené vůbec považovat nelze.

Mgr. Zuzana Parmová,

ředitelka ZŠ Šternberk, Olomoucká 76

 

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz