archiv
Učitelské noviny č. 07/2013
tisk článku

Vzdělávání dospělých se skládá jako puzzle

Navazuje ale Národní soustava kvalifikací na počáteční vzdělávání?

Někteří zaměstnavatelé poukázali na nesoulad středoškolského kurikula, tedy rámcových vzdělávacích programů, se systémem dalšího vzdělávání, jehož nástrojem je Národní soustava kvalifikací (NSK), na jejíž podobě se právě firmy významně podílejí. Podle zákona by přitom rámce měly z NSK primárně vycházet.

Není to pouhá akademická debata? Vždyť případná kolize mezi registrem profesních kvalifikací, kterým NSK v principu je, s RVP nemůže být nijak zásadní. Obě „soustavy“ přece spravuje jeden subjekt, tedy Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který by nějaký dramatický nesoulad těžko připustil.

Za jemnou kritikou zaměstnavatelů však mohou být skryté pohnutky. Rádi by totiž vybudovali vedle počátečního v podstatě paralelní vzdělávací systém pro dospělé na bázi NSK, a proto se snaží dosáhnout maximální shody mezi „jejich“ kvalifikačními standardy NSK a školskými normami kvalifikací ztělesněnými v RVP. Bez této shody by nebylo možné, aby dospělý člověk mohl získat takříkajíc automaticky – mimo školu – dejme tomu výuční list, pokud se nechá vyzkoušet (u tzv. autorizované osoby, kterou může být firma, agentura, škola, komora atd.) ze všech v NSK předepsaných profesních kvalifikací.

Ale od začátku

Nejprve si připomeňme, co se vlastně pod zkratkou NSK skrývá. Podle NÚV je „NSK celostátně platný registr profesních kvalifikací, ve kterém je možno najít způsob, jakým se ověří, že uchazeč o získání certifikátu takové kvalifikace disponuje kompetencemi, jež byly definovány zaměstnavateli při popisu odpovídajícího povolání v Národní soustavě povolání. Lidé se tak mohou nechat vyzkoušet z kompetencí, které získali v průběhu praxe a pro něž nemají žádný oficiální doklad“.

Kvalifikace si v podstatě člověk může skládat jako puzzle (přesnou definici najdete v rámečku na protější straně).

Když jsme v minulém čísle UN psali o možnostech zavést jednotný princip hodnocení odborných dovedností žáků maturitního studia, viceprezident Hospodářské komory ZDENĚK SOMR v písemném vyjádření podotkl, že komora k tomuto účelu dodá odborníky, aby mimo jiné zajistila, že – nebude docházet k rozporům se standardy Národní soustavy kvalifikací! V témže článku zástupce Svazu průmyslu a dopravy MILOŠ RATHOUSKÝ uvedl, že pro zaměstnavatele je velmi důležité, aby onen systém jednotného hodnocení korespondoval s hodnotícím standardem Národní soustavy kvalifikací – krátce řečeno, s odpovídající profesní kvalifikací.

„Jde v principu o to, aby žák byl zkoušen ze stejných znalostí a dovedností jako jakýkoli jiný frekventant, který skládá zkoušku v rámci celoživotního učení. To navíc pomůže prakticky zrovnoprávnit počáteční a další vzdělávání a zajistit provázání odborné maturity s požadavky trhu práce,“ zdůraznil M. Rathouský.

Zaměstnavatelé jsou opatrní

Hospodářskou komoru jsme znovu požádali o komentář, tentokrát už na téma NSK. Co jsme se dozvěděli?

Podle tiskové mluvčí Hospodářské komory Lenky Vodné je Národní soustava kvalifikací budovaná odborníky z praxe coby důležitý základ pro odborné vzdělávání.

„NSK obsahuje jak požadavky na odbornou kvalifikaci, tak na potřebné kompetence, které jsou z hlediska trhu práce potřebné pro výkon jednotlivých povolání, respektive pracovních pozic. Provázanost je tedy nezbytná jak na rekvalifikace, na jejichž realizaci se odborné školy často podílejí, tak na rámcové vzdělávací programy a samozřejmě i na školní vzdělávací programy jednotlivých odborných středních škol, které připravují absolventy v daném oboru a rozvíjejí u nich odborné znalosti a potřebné kompetence.“

Jinými slovy, rámce by měly z NSK vycházet. Dokonce i zákon o uznávání a ověřování kvalifikací říká, že tzv. úplná profesní kvalifikace NSK je obsahovým východiskem pro tvorbu RVP.

Jak L. Vodná dále uvedla, NSK se v současné době slaďuje s novou závěrečnou zkouškou (výučním listem), která stojí na principu jednotných zadání vytvořených pro každý obor zvlášť. A ani maturita by prý neměla zůstat stranou. V minulém čísle UN jsme psali, jak už bylo řečeno, o návrhu ministerstva školství vytvořit jednotný systém hodnocení odborných dovedností žáků maturitních oborů a také o úvahách o zavedení standardizované školní části maturit v mantinelech, jaké známe právě z reformovaného výučního listu. Tomu by podle komory mělo nezbytně předcházet i sladění NSK s rámcovými vzdělávacími programy.

„A ŠVP jednotlivých škol by z takových RVP měly následně vycházet. Výhoda ŠVP ovšem je i v tom, že mohou být díky spolupráci se zaměstnavateli v daném regionu více konkrétní a zohledňovat místní specifika oborů. Lze například doladit potřebné zaměření oborů orientované na uplatnění budoucích absolventů zejména prostřednictvím praxí nebo stáží žáků a učitelů odborných předmětů a okolních zaměstnavatelů. Zkušenosti z praxe ukazují, že střední odborné školy otevírají nové technické obory právě ve spolupráci se zaměstnavateli. Příkladem mohou být obory zaměřené na technickou keramiku, mechatroniku nebo vstřikování plastů, které byly otevřeny na základě poptávky zaměstnavatelů a nedostatku potřebné kvalifikace absolventů na trhu práce v daném regionu,“ dodala L. Vodná.

Co říká zákon a NÚV

NSK, která se člení na úplné profesní kvalifikace a kvalifikace profesní (viz zmíněný rámeček), je definována zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání platným od roku 2007. Její vznik a příprava téměř od počátku běží za evropské peníze, které v podobě národních projektů obhospodařoval dříve Národní ústav odborného vzdělávání, dnes NÚV, jenž má navíc zmíněným zákonem svěřenou i důležitou kompetenci – NSK vede a zveřejňuje ji v elektronické podobě. Proto jsme se obrátili právě sem. Hlavní manažer evropského projektu NSK 2 IVO JUPA by naše téma nenazval rozporem. Problém je prý spíš v tom, že RVP a NSK jsou systémy, které se nedaří jednoduše propojit.

„Obory vzdělání jsou vydány nařízením školství, kdežto standardy v NSK představují vlastně seznamy pracovních pozic, které přesně popisují zaměstnavatelé. Mají jinou roli, jsou stavěny na základě jiných principů. Obor vzdělání je nejobecnější část, kterou má absolvent zvládnout – v kurikulu musí být ještě řada dalších věcí než odbornost, protože děti chodí do školy i z jiných důvodů, než aby se naučily nějakou profesi. Naproti tomu profesní kvalifikace v NSK popisují nejmenší jednotku práce, může jít i o jednu činnost, která je nicméně uplatnitelná na trhu práce. Například obecnější profese podlaháře se ještě dělí na podlaháře parket, linolea či betonových povrchů. My teď intenzivně jednáme o tom, jakým způsobem budou kurikula škol na profesní standardy NSK – na tuto poprvé v historii formalizovanou poptávku zaměstnavatelů – reagovat,“ řekl I. Jupa. Vše je tedy zatím otevřené.

„Nelze hovořit o nesouladu, ale nyní opravdu usilujeme o větší propojení NSK a oborů vzdělání, tedy RVP,“ řekla UN JITKA POHANKOVÁ z NÚV.

Jak by to mělo vypadat konkrétně?

„Budeme přesně identifikovat, jaký obor vzdělání odpovídá úplné profesní kvalifikaci popsané v NSK. Zmapují se místa, kde tato kvalifikace sice už existuje, ale zatím jí jako protějšek chybí odpovídající obor vzdělání,“ uvedla J. Pohanková.

Možná toto může být důvodem, proč se hovoří o tom, že si obě soustavy jakoby nerozumí. V NSK jsou i kvalifikace, které nelze získat žádnou formou školní výuky a patrně proto také na trhu práce nejvíce chybějí (například kvalifkace strážný). Může tomu ale být i naopak. Existuje nějaký RVP, ale nikoli jeho protějšek v NSK, tedy úplná profesní kvalifikace. Důvod leží především v čase. Obě soustavy se totiž budovaly a budují vedle sebe. Logický a správný postup by přitom byl takový, že nejprve vznikne Národní soustava povolání (i ta se vytvářela zčásti paralelně), poté na ni naváže Národní soustava kvalifikací a až z ní vzejdou jednotlivé středoškolské obory. Tak tomu ale rozhodně nebylo.

Dodejme ještě, že debaty o větším propojení RVP s NSK, jak o nich hovořila J. Pohanková, nelze zaměňovat s revizí RVP podobnou té, která právě proběhla na základních školách. Na revizi ve středním odborném školství prý dojde až poté, co výuka podle nového kurikula „doběhne“ ve všech oborech a všech ročnících.

O co jde?

Mimo záznam někteří zástupci zaměstnavatelů hovoří o tom, že propojení a zrovnoprávnění obou soustav – té školské ztělesněné systémem RVP, a té „jejich“ v podobě NSK – by mohlo jít ještě dále. Podle nich by bylo dobré, aby dospělý člověk získal stupeň vzdělání, tedy výuční list a možná i maturitu, aniž by vkročil do školy – a to ani proto, aby složil příslušnou závěrečnou zkoušku. Dnes zákon umožňuje, aby si dospělý člověk poskládal splněním příslušných zkoušek u autorizovaných osob z profesních kvalifikací úplnou profesní kvalifikaci a poté se objednal v nějaké nejbližší odborné škole k závěrečné zkoušce. Po několika letech existence zákona měly zájem o takovou cestu ke stupni vzdělání jen řádově desítky lidí (certifikát z některé z profesních kvalifikací však již získalo více než 60 tisíc lidí). Někteří zaměstnavatelé se ale domnívají, že je to zbytečně zdlouhavé a že k získání výučního listu stačí příslušná sbírka certifikátů profesních kvalifikací. A rezort školství to samozřejmě jako nesystémové odmítá.

Nyní je na obzoru velká novela zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Dá se předpokládat, že právě z tohoto důvodu se o její obsah ještě svede bitva.

Petr Husník

Národní soustava kvalifikací (NSK)

je státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Národní soustava kvalifikací definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Rozhodující vliv na obsah kvalifikací mají přitom zaměstnavatelé. Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, v něm má nebo v průběhu času bude mít své místo. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. NSK nenahrazuje stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání. NSK zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.

Úplná profesní kvalifikace

Úplnou profesní kvalifikací rozumíme způsobilost vykonávat určité povolání, případně více povolání (např. cukrář, kadeřník, instalatér, ekonom, architekt), s perspektivou, že se bude jednat o povolání obsažené, resp. obsažená v Národní soustavě povolání.

Úplnou profesní kvalifikaci je možné získat třemi způsoby:

– Přípravou v rámci počátečního vzdělávání, tj. úspěšným absolvováním oboru vzdělání (SŠ, VOŠ), resp. studijního programu (VŠ) umožňujícího uplatnění v některém povolání (stávající způsob).

– Získáním profesních kvalifikací, které jsou podmnožinou příslušné úplné profesní kvalifikace, a poté složením zkoušky předepsané školským zákonem pro tuto úplnou profesní kvalifikaci (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb.). Po předložení osvědčení o těchto profesních kvalifikacích bude zájemci umožněno vykonat předepsanou zkoušku (např. závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání s výučním listem), aniž by musel absolvovat školní vzdělávání.

– Získáním profesní kvalifikace nebo profesních kvalifikací umožňujících výkon určitého povolání v kombinaci se získáním stupně vzdělání v některém oboru vzdělání (nový způsob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb.). Jde např. o případy, kdy občan má určitý stupeň vzdělání a získá profesní kvalifikace vedoucí k některé úplné profesní kvalifikaci tohoto stupně (např. vyučený zedník získá dílčí kvalifikace vedoucí k úplné kvalifikaci čalouník), patří sem také úplné profesní kvalifikace, pro které nepřipravuje žádný obor vzdělání ani žádný studijní program.    (NÚV)

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz