archiv
Učitelské noviny č. 05/2013
tisk článku

KVALIFIKAČNÍ RÁMEC BY MĚL ZPŘEHLEDNIT TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Objevují se ale i obavy ze zbytečné byrokratizace

Poměrně velké množství vysokých škol v naší zemi a stále rostoucí počet studijních oborů i programů vedl k vytvoření nástroje, jenž by měl vnést větší řád do této pestré nabídky. Vznikl tak Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání. Jedni tento rámec vítají, jiní ho ale považují za zbytečnou, ba dokonce nebezpečnou formalitu.

Smyslem Národního kvalifikačního rámce (NKR) je popis charakteru a rozsahu minimálních odborných znalostí, dovedností a obecných způsobilostí prokazovaných při absolvování jednotlivých úrovní vysokoškolského studia. NKR má pomáhat při zajišťování kvality studijních programů a zároveň by měl přinášet větší porozumění tomu, co skutečně stojí za získanými akademickými tituly. NKR má také umožňovat srovnání domácích kvalifikací s obdobnými kvalifikacemi v zahraničí.

Kvalifikační rámec pro jednotlivé úrovně studia (bakalářské, magisterské a doktorské) vymezuje v prvé řadě obecný standard (určený všem směrům terciárního vzdělání) označený jako národní deskriptory.

Za druhé NKR obsahuje popis typických výstupů z učení obecně charakterizovaných v takzvaných oblastech vzdělávání. I zde se pracuje s termínem deskriptory. Ty vyjadřují, jaký okruh odborných znalostí a dovedností musí být zahrnut v určitém studijním programu, který je řazen k dané oblasti vzdělávání. A je jedno, jestli jde o program současný nebo takový, jenž teprve vznikne. Deskriptory oblastí vzdělávání nicméně nepředstavují profil žádného konkrétního studijního programu, a jejich smyslem proto není detailní specifikace standardizace kurikula v terciárním vzdělávání. V rámci příslušného projektu bylo nakonec (či spíše prozatím, protože deskriptory mají kopírovat momentální vývoj, takže budou průběžně revidovány a případně aktualizovány) vymezeno 39 oblastí vzdělávání. Jsou mezi nimi například Učitelství, Historické vědy, Ekonomické obory, Matematika a statistika, Biologie a ekologie, Stavebnictví, Energetika nebo Bezpečnostní obory.

Projekt nese název Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání (Q-Ram) a jde o jeden z evropských Individuálních projektů národních pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. Respektive šlo. Projekt, jehož se za tři a půl roku zúčastnilo více než sto sedm­desát akademických pracovníků, se uzavřel s koncem minulého roku a stál přes čtyřicet milionů korun, včetně patnáctiprocentní finanční účasti státu.

Dalším krokem bude legislativní ukotvení?

„Kvalifikační rámec by neměl být hned uzákoněn a nařízen. Plná implementace rámce je záležitostí několika let, zhruba do roku 2020,“ říká PETR KOLÁŘ, hlavní odborný garant projektu, a pokračuje: „Vycházíme jednak ze zahraničních zkušeností, jednak z toho, jak u nás probíhají akreditace a reakreditace studijních programů. Kdyby byl NKR zanedlouho legislativně kodifikován, předpokládám, že by to s ním dopadlo podobně jako se strukturovaným studiem. Stejně jako byly mnohé pětileté studijní cykly uměle rozděleny na dvě části, i u kvalifikačního rámce by to skončilo jen formálním rozčleněním do tabulek. Ke smysluplnému využití by však ve většině případů nedošlo. Proto navrhujeme, aby NKR byl vysokým školám zatím nabídnut pouze formou doporučení.“

Kromě toho, že se objevila myšlenka na vytvoření dokonce samostatného zákona o kvalifikacích, v prvé řadě se nabízí zahrnout NKR do současných příprav návrhu novely zákona o vysokých školách, kterou má za několik dní k veřejné diskuzi předložit ministerstvo školství. P. Kolář byl také účastníkem jednání, která sloužila jako základ pro vznik této legislativní úpravy: „V pracovních materiálech je NKR zmíněn jen jednou, a to v souvislosti se standardy Akreditační komise (AK). Jde o návrh, který stanovuje, aby se její odborná grémia členila do devětatřiceti oblastí vzdělávání.“

Avšak jakékoliv právní ukotvení NKR odmítá MICHAL STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: „Kodifikace NKR by byla velice špatným krokem, který by zbytečně formalizoval a unifikoval vysokoškolské studium.“

Kvalifikační rámec může i škodit

Děkan Stehlík se negativně vymezuje už k samotné filozofii kvalifikačních rámců: „Projekt vnímám primárně jako byrokratický, protože přináší nadbytečnou administrativu a zároveň může ohrožovat případnou originalitu vysokých škol, a to v rámci akreditací i profilu absolventů. Na jednu stranu se sice nastavuje jednotný profil vzdělávání, který má být otevřený a jasný, na stranu druhou zde existuje obrovské riziko unifikace, která v konečném důsledku může snižovat kvalitu jednotlivých studijních programů. Projekt tedy považuji spíše za nebezpečný pro vzdělávání, než-li za přínosný.“

Josef Jettmar, prorektor pro studium a studentské záležitosti ČVUT, se také obává rizika nadbytečné administrativy a pouhého zformalizování NKR, vyzdvihuje ovšem i očekávaná pozitiva: „Myšlenka specifikace profilů v jednotlivých oborech přispěje k celkovému přehledu a možná i dopomůže k rozlišení mezi nabídkou poskytovatelů jednotlivých studijních programů. Nesmí však dojít k umělým zásahům do obsahů vzdělávání. Samostatný zákon o kvalifikacích by proto byl až příliš svazující. NKR pomůže při tvorbě nových vzdělávacích programů, například k tomu, aby se nevytvářely zbytečné duplicity. Co však především chybí, je stanovení priorit našeho státu. Myslím si proto, že při aktualizaci kvalitativních rámců by se měly vyjadřovat i další rezorty než jen ministerstvo školství.“

Co bude s výsledky projektu?

„Kvalifikační rámec může v prvé řadě posloužit k jakési inventuře studia – co se studuje, s jakým úsilím, s jakými výsledky, zda-li se některé obsahy vzdělávání zbytečně nedublují, nebo jestli se naopak ve stejných či obdobných oborech nenabízejí obsahy vzájemně příliš odlišné,“ vysvětluje P. Kolář a dodává: „Školy by se při této revizi měly na své studijní programy dívat především ve vztahu k potřebám studentů – jakou přidanou hodnotu tímto studiem získávají. Náš vysokoškolský systém byl totiž zatím příliš orientovaný sám na sebe, tedy na instituce a jejich učitele. Na základě tohoto poznání může pak být NKR využit k aktualizaci stávajících studijních programů i oborů, a to jak z hlediska formy, tak jejich obsahů, a zároveň i ve vztahu k používaným nástrojům, například pro potřeby atestací. Pak se možná ukáže, že studenti nejsou často zkoušeni za účelem ověření skutečně potřebných znalostí a dovedností.“

Momentálně je ale velkým otazníkem, kde se na postupnou implementaci NKR vezmou peníze. Je jasné, že školy by na ni ve svých napjatých rozpočtech finance hledaly nerady. A i tvůrci projektu si myslí, že školy nejsou za jeho další rozvoj a udržitelnost zodpovědné. Ve hře byl proto jiný z evropských projektů nazývaných KREDO, jehož budoucnost je však již několik měsíců velice nejistá – možná ho MŠMT zastaví úplně, rozhodně však alespoň jeho původní pracovní podobu podstatně změní a zároveň značně ubere na objemu financí. Další možností jsou rozvojové programy. Ty jsou však určené jen veřejným vysokým školám.

V pilotním ověřování se neobjevilo učitelství

Na pilotním zavádění kvalifikačního rámce se podílelo 18 škol nebo jejich součástí, tedy v zásadě fakult. Spektrum bylo sestaveno tak, aby se do implementace zapojily jednak školy větší i menší, včetně vyšších odborných, jednak všechny hlavní oborové směry a úrovně studia. Mezi zúčastněnými se tak například objevily Vysoká škola ekonomická, samozřejmě v oblasti ekonomických oborů, v oborech zdravotnických Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, ale také VOŠ zdravotnická Zlín, v energetice Fakulta strojní ČVUT. Univerzita Karlova se kromě psychologie na fakultách pedagogické i filozofické věnovala také oboru sociální práce, a to na fakultách humanitních studií, evangelické teologické a opět filozofické.

Poslední ze jmenovaných oblastí vzdělávání ve vztahu k NKR kladně zhodnotil i M. Stehlík: „Jediné možné pozitivum projektu spatřuji právě v oblasti profesního vzdělávání. Tam by jistá míra unifikovanosti, vzájemné prostupnosti a jednoznačnosti mohla být přínosem. Když se na projektu podílela naše sociální práce, ukázalo se, že jde skutečně spíše o profesní profil než o výchovu akademiků. V takovýchto případech by NKR mohl sloužit jako podklad pro akreditační proces. Rozhodně však považuji za nešťastné kvalifikační rámec využívat u všech typů studijních programů a na každé vysoké škole.“

Školy, jejichž obory jsou již nějak standardizované, například psychologie nebo veterinární medicína či všeobecné lékařství, procházely pilotáží poměrně hladce. „Ty pak účast na našem projektu využily na detailnější rozpracování svého systému, a to až na úroveň jednotlivých předmětů nebo na jeho rozšíření i na jiné obory v rámci stejné fakulty. Tam, kde se ale s takovouto organizací studia setkali poprvé, zejména na úrovni VOŠ, došli ve svých vzdělávacích programech k potřebě razantních změn,“ uvádí P. Kolář.

Přestože máme devět pedagogických fakult a pedagogice se věnují i vošky, implementaci učitelství v rámci projektu nenajdeme. Ta by byla jistě obtížná. „Pedagogické obory jsou komplikované svojí šíří a mezioborovostí, ale i tím, že jednotlivé fakulty používají odlišné přístupy ke studiu, a to buď tak, že studium učitelství v sobě zahrnuje jednotlivé vyučovací předměty, nebo že je potřeba si nejdříve daný předmět, třeba fyziku, osvojit, a teprve poté navázat studiem pedagogiky.“

Rámec může ovlivnit i střední školy

Jedna z kritických připomínek k architektuře NKR se objevovala zejména k doktorandskému studiu. To, ač se nazývá studiem, by podle některých mělo být vnímáno zejména jako výchova výzkumných pracovníků. „Doktorské studium by mělo být prvním stupněm výzkumné práce a vědeckého profilu, přestože je zakomponováno v oblasti legislativy studia. A pokud postgraduální studium navíc uzavřeme do kvalifikačních rámců, vědecké zaměření doktorských programů ještě více omezíme,“ tvrdí děkan Stehlík.

Tomu ale oponuje hlavní odborný garant projektu: „Doktorské studium je v prvé řadě studium, to znamená, že v sobě musí obsahovat nějakou významnou studijní část, na kterou kvalifikační rámec lze aplikovat. Jde tedy o proces, u něhož se dají definovat, očekávat a testovat výstupy z učení. Na výstupy výzkumné části postgraduálního studia jsou zase aplikována kritéria hodnocení výzkumu. Navíc NKR není jen o znalostech, ale i o osvojení si různých kompetencí. A mezi ně jistě patří i kompetence vědeckého pracovníka.“

Přestože se NKR týká terciárního vzdělávání, ovlivnit by, alespoň nepřímo, mohlo i vzdělávání středoškolské. „Na VUT v Brně šli v projektu až na úroveň jednotlivých předmětů a snažili se i definovat, co očekávají na vstupu do studia těchto předmětů, tedy také to, co by měl maturant před zahájením vysokoškolského studia umět. A zjistili, že i když se řadu let jako předpoklad pro absolvování určitých předmětů uvádí znalost středoškolské matematiky, nikdo přesně neví, co to obnáší. Představy o ní se totiž velice různí, a to mezi učiteli jak na vysokých školách, tak na středních, ale i u studentů. Bylo tedy nutné tento požadavek přesně definovat. Podle toho budou pak učitelé na středních školách lépe vědět, co jejich studentovi pomůže pro studium školy vysoké,“ ilustruje P. Kolář.

Nakonec se nabízí ještě otázka, kdo se bude o NKR starat. Podle P. Koláře by to neměla být jen jedna instituce: „Správa NKR má několik rovin. O rovinu čistě administrativní, například o správu databází nebo provedení implementace na základě předcházejícího politického rozhodnutí by se mělo dozajista starat ministerstvo školství. Průběžnou odbornou revizi obsahu rámce by však podle našeho návrhu měly ve vzájemné součinnosti provádět čtyři instituce: MŠMT, AK a reprezentace vysokých škol, tedy Rada vysokých škol a Česká konference rektorů.“
Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz