archiv
Učitelské noviny č. 02/2013
tisk článku

KONEČNĚ: NA POMŮCKY BUDE VÍC PENĚZ

Ministerstvo školství říká, že školám přibudou finance jak na platy, tak na pomůcky, učebnice nebo další vzdělávání. Zatímco ale ONIV rostou skoro o miliardu korun, plat by mohl průměrně stoupnout jen asi o procento. O rozpočtu regionálního školství na letošní rok jsme hovořili s náměstkem ministra Jindřichem Fryčem.

 

Jak se pohnou platy ve školství v roce 2013?

V porovnání se stavem po vázání v loňském roce stoupl objem finančních prostředků zhruba o 600 milionů korun (včetně odvodů), takže průměrně na jednoho pracovníka (pedagoga i nepedagoga) připadá měsíčně asi 250 korun (včetně odvodů) navíc. Průměrný plat ve školství by tak v roce 2013 měl meziročně stoupnout cca o 1%.

 

Jak hodnotíte letošní rozpočet regionálního školství?

Jako maximum možného. Letošní rozpočet dosahuje výše 85 232 milionů korun, což je zhruba o 1,5 miliardy korun více než po vázání finančních prostředků na jaře 2012. Mohli jsme tak splnit slova z léta loňského roku, že naší prioritou v regionálním školství bude posílení finančních prostředků na ONIV, abychom školám umožnili obměnit a doplnit fond učebnic a učebních pomůcek a zajistit další vzdělávání pedagogů. Další prioritou je i posílení finančních prostředků na platy pracovníků školství. Toto navýšení dává ředitelům škol možnost lépe ocenit v nenárokových složkách platu pracovníky, kteří si to zaslouží – byli bychom rádi, kdyby tyto peníze použili na ohodnocení zejména učitelů, kteří mají delší praxi a s jejichž prací jsou spokojeni. Je ale zcela na nich, jak s tímto navýšením naloží.

 

Srovnáváte letošní rozpočet se stavem školských financí po vázání, o kterém rozhodla vláda na základě návrhu ministra financí v loňském roce. Toto vázání znamenalo pro regionální školství ztrátu přibližně 1,8 miliardy korun, tedy o něco víc, než školství získává nyní. Když obchodník krátkodobě zvýší cenu výrobku, aby pak mohl lákat zákazníky slevou, která de facto slevou není, je to bráno jako nekalá obchodní praktika. Je proto fér porovnávat stav rozpočtu školství 2013 se sníženým rozpočtem po vázání místo se stavem daným původním rozpočtem 2012?

V předchozí odpovědi jsem zdůraznil, že je letošní rozpočet skutečně maximem, co bylo možné vyjednat s ministerstvem financí. Vázání bylo v loňském roce předmětem mnoha diskuzí a je to reálný stav roku 2012. Je to částka, kterou školy reálně dostaly. Vztahuji tedy realitu 2013 k realitě 2012. Nechováme se tedy jako nějaký supermarket…

 

Pokud ale porovnáme rozpočet regionálního školství roku 2012 a 2013, najdeme propad necelých 300 milionů korun…

Ano, pokud porovnáme sliby na začátku roku 2012 s realitou 2013, je to tak, jak říkáte. Ty sliby se ale nenaplnily.

 

Jaké byly z hlediska vývoje posledních let platy pedagogů?

Pokud se ohlédneme například do roku 2005 a projdeme řadu do třetího čtvrtletí 2012, což jsou poslední známá čísla, pak pouze s výjimkou roku 2010 průměrné platy pedagogů stále rostly. V roce 2005 byl tento plat 20 740 korun, v roce 2009 (tehdy se přidávalo skokově) 25 053 korun a loni to jen za první tři čtvrtletí bylo 25 341 korun. Oproti stejnému období roku 2011 vzrostl průměrný plat pedagoga v prvních třech kvartálech roku 2012 téměř o 1100 Kč/měsíčně, tj. o téměř 4,5 %. Tedy ani v loňském roce platy pedagogických pracovníků neklesaly. Je ale nutné porovnávat tato čísla s průměrným platem v republice a s ekonomickou situací, nevytrhávat je z kontextu. Stejně tak výše průměrného platu závisí i na poklesu počtu pracovníků, nejen na celkovém objemu finančních prostředků, které jsou k dispozici.

 

Nepedagogičtí pracovníci na tom ale byli hůř, viďte. Připomeňme, že předchozí ministr školství Josef Dobeš měl odměňování pedagogů jako svoji prioritu a programově ubíral nepedagogům…

Nepedagogové skutečně v roce 2011 přišli meziročně o část peněz (cca 200 Kč/měsíc). Když se zase podíváme do roku 2005, brali průměrně 10 949 korun měsíčně, v roce 2009 měli 14 431 korun, v roce 2011 14 517 korun a loni ve 3. čtvrtletí pak 13 805 korun. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 se průměrný plat nepedagoga za první tři kvartály roku 2012 prakticky nezměnil. Navíc počet nepedagogických pracovníků klesal.

 

Vypadá to, že vázání finančních prostředků padlo ve mzdové oblasti zejména na nepedagogy…

Zatím to tak vypadá, počkejme ale na výsledky celého roku, v posledním čtvrtletí se mohou i celková čísla ještě částečně změnit. Navíc jsme loni v listopadu zmírnili dopad vázání tím, že jsme uvolnili menší částku (asi 100 milionů korun) z průběžně tvořené rezervy.

 

Pro letošní rok se podařilo v poslanecké sněmovně prosadit pozměňovací návrh školského výboru, díky kterému se již nebudou oddělovat finanční prostředky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky. Jaký je váš názor na tuto změnu?

Vítám ji – konečně odráží naše představy způsobu financování škol do budoucna, v nichž se počítá se snížením množství závazných ukazatelů, přihrádek, do kterých dnes musí ředitel při financování školy sahat. Cílem je tedy snížit administrativu a nechat ředitelům větší prostor pro manažerské rozhodování o financích, které dostávají. Chceme prostě snížit počet mašliček, které ředitelům při rozhodování svazují ruce.

Neznamená to ale, že bychom nesledovali rozdělení objemu prostředků na pedagogy a nepedagogy, konečně vede nás k tomu i ministerstvo financí. Bude to ale otázka výkaznictví, nikoliv závazného ukazatele. Ředitel podle těchto ukazatelů nebude hodnocen. Jsem přesvědčen, že je správné, aby ředitel jako vrcholový manažer, který zodpovídá za chod školy, měl možnost pracovat se mzdovými prostředky školy podle konkrétní situace.

 

Zmínil jste se, že výrazně lepší situace je v ONIV. V porovnání s rokem 2012 (a vázání na této sumě nic nezměnilo) dostává regionální školství územně správních celků o 956 814 000 korun víc. Připomeňme, že loni mělo pouze 696 729 000 korun, nyní to má být 1 563 543 000 korun.

Meziročně je to skutečně skok, dostáváme se tak vlastně na úroveň roku 2007, mezitím stále peníze na ONIV klesaly.

 

To ale znamená, že školy s sebou nesou stále tento pětiletý vnitřní dluh.

Je to sice pravda, ale řekněme si, na úkor čeho klesaly finance na ONIV – tyto peníze zejména v posledních dvou letech šly na zajištění platů zejména pedagogických pracovníků. Bylo prostě nutné, aby rezort z vlastních prostředků saturoval deklarovanou prioritu platů pedagogů a odjinud se brát nedalo. Proto také nyní posilujeme ONIV víc než oblast mzdovou s tím, že obě oblasti považujeme za naše hlavní priority.

 

Z ONIV se platí i nemocenská. Je to podle vás šikovné řešení?

 

Má to negativní dopad na objem prostředků na pomůcky, učebnice či další vzdělávání. Chceme se tímto tématem zabývat, navážeme na školský výbor poslanecké sněmovny, který tento problém zmínil při projednávání školského rozpočtu. Výsledek ale bude záležet na reakci našich partnerů na MPSV i ministerstvu financí.

 

Radmil Švancar

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz