archiv
Učitelské noviny č. 41/2012
tisk článku

NKÚ: MŠMT NASTAVILO PŘÍLIŠ VOLNÉ PODMÍNKY DOTACÍ VEŘEJNÝM VŠ

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) před třemi týdny zveřejnil výsledky kontroly dvou programů zaměřených na rozvoj a obnovu materiálně technické základny veřejných vysokých škol (VVŠ) za roky 2006 až 2011. Kontroloři prověřili celkem 14 projektů u pěti škol, u čtyřech univerzit našlI nedostatky. Zároveň také šetřili postupy ministerstva školství, které oba programy spravuje. I v případě MŠMT byla nalezena pochybení.

Ministerstvo podle NKÚ definovalo cíle dotačních programů pouze obecně. Kontroloři považují za nedostatečnou následující charakteristiku: „… cíle programů jsou definovány tak, že vylučují možnost jejich přímého kvantitativního hodnocení a míru jejich naplnění lze odvodit nepřímo z porovnání schválených a dosažených projektovaných parametrů programu.“

Dále NKÚ kritizuje rezort za to, že na účastnících programu nepožadoval, aby v předkládaných a následně schválených investičních záměrech (které byly podkladem pro registraci akcí) uvedli vyhodnocení efektivnosti akce. Důsledkem toho je pak neschopnost MŠMT objektivně vyhodnotit efektivnost utracených peněz, které měly VVŠ k dispozici.

Ministerstvo také nedoložilo, jakým způsobem provádělo posouzení investičních záměrů předkládaných školami. Tento problém je o to závažnější, že výdaje na akce byly v průběhu realizace jednotlivých projektů navyšovány a termíny jejich dokončení prodlužovány. V některých případech nebyly původní záměry dokonce ani naplněny. To znamená, že výsledek akce buď neslouží zamýšleným představám, anebo musel být prvotní projekt podstatně rozšířen.

A další chyby, jichž se MŠMT podle NKÚ dopustilo, již jen výčtem. Ministerstvo u většiny akcí nestanovilo pro účastníky programů povinnost: využívat majetek pořízený z dotace po dobu stanovenou správcem programu k účelu, pro který byla dotace poskytnuta; nepřevádět předmět podpory na jinou osobu a předmět podpory řádně provozovat nejméně po dobu stanovenou správcem programu; uchovávat doklady a písemnosti týkající se dotace za účelem provedení kontroly po dobu stanovenou správcem programu; vést samostatnou analytickou evidenci pro příslušnou akci a dotaci účtovat v oddělené účetní evidenci.

NKÚ se ani nelíbí postupy ministerstva při kontrolách škol: k dispozici nejsou průkazné záznamy z kontrol průběhu jednotlivých akcí, ani doklady o kontrolách již ukončených projektů.

MŠMT se brání a vysvětluje

Ministerstvo zejména nesouhlasí s názorem, že se rezort připravil o možnost zpětně vyhodnotit efektivnost dané investice. „V textu dokumentace jednotlivých podprogramů jsou uvedeny konkrétní jmenovité akce a k nim přiřazené technické parametry, kterými má být cílů dosaženo. Efektivnost investice je prokázána především splněním vyčíslitelných parametrů. MŠMT prostřednictvím financování dle zákona o vysokých školách kontroluje činnost VVŠ průběžně a má informace o účelném využívání pořízené investice, např. prostřednictvím správních rad VVŠ, které rozhodují o nakládání s majetkem. Zápisy ze správních rad jsou VVŠ povinně doručovány na MŠMT,“ uvádí v tiskovém prohlášení MAREK ZEMAN, ředitel odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT.

Požádali jsme NKÚ o komentář k tomuto vyjádření ministerstva školství. Odpověděl nám JAROSLAV BROŽA z odboru komunikace NKÚ: „V dokumentaci obou kontrolovaných programů je uvedeno, že pro posouzení předložených investičních záměrů budou sloužit stanovená kritéria, z nichž jedno je efektivnost vynaložených prostředků ze státního rozpočtu. Žádná z kontrolovaných akcí však toto kritérium neměla uvedeno, přesto byly schváleny. Postup MŠMT tak byl v rozporu s ustanovením § 12 zákona č. 218/2001 Sb., o rozpočtových pravidlech, či s vyhláškou ministerstva financí č. 40/2001 Sb. Podle názoru NKÚ tak MŠMT nemůže zpětně vyhodnotit efektivnost akcí.“

S dalšími body reakce uvedenými v tiskovém prohlášení ministerstva školství NKÚ ale souhlasí. MŠMT v prvé řadě uvádí, že: „Dokumentace obou programů i jejich aktualizace byly v době jejich zahájení zpracovány na základě platné legislativy, odsouhlaseny ministerstvem financí a v případě programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol navíc i vládou České republiky.“

M. Zeman dále píše: „Nové vedení MŠMT provedlo podrobnou analýzu těchto pochybení a ve variantách rozhodovalo o řešení situace. Vzhledem k tomu, že v době zjištění pochybení, stavební práce již probíhaly a byl vyčerpán velký objem prostředků státního rozpočtu, bylo rozhodnuto o navýšení státní dotace tak, aby bylo možné realizaci akce dokončit a investice sloužila původně stanovenému účelu. Projednávání dodatků investičních akcí pak zpozdilo realizaci akcí.“

Projekt stál nakonec dvojnásobek: miliardu

Asi nejzávažnějším nálezem je případ Univerzity Palackého v Olomouci (UP), která z dotace nechala postavit pavilon přírodovědecké fakulty Envelopa. MŠMT uvolnilo na tento projekt v dubnu 2004 dotaci ve výši 508 milionů korun s tím, že vlastní zdroje univerzity budou činit 30 milionů Kč. Termín realizace byl stanoven do října 2007. Investiční záměr byl ale rozšířen a postupně prodloužen. „Z důvodu nepřipravenosti akce, nedostatečně zpracované projektové dokumentace a chyb zadavatele v procesu zadávacích řízení na vnitřní vybavení došlo k prodloužení termínu dokončení akce o tři roky a navýšení výdajů státního rozpočtu o 553,380 mil. Kč proti původnímu předpokladu,“ sděluje ve své zprávě NKÚ.

Kontroloři škole vytýkají, že do zadávací dokumentace nezahrnula některé práce a dodávky, o jejichž nezbytnosti pro dokončení a kolaudaci stavby věděla již při zadávání zakázky. Věc se pak řešila dodatky ke smlouvě. Tím univerzita porušila zákon a nedodržením podmínek pro čerpání dotace se dopustila porušení rozpočtové kázně v objemu téměř 127 milionů korun. UP také z dotace uhradila faktury za služby technického dozoru investora ve výši 5,7 milionů Kč za dodávku vestavěného nábytku, a to bez doložení dokladů o skutečném rozsahu provedených služeb a dodávek. Tento postup byl v rozporu s podmínkami, které pro čerpání dotace stanovilo MŠMT.

„UP zdůrazňuje, že veškeré investiční prostředky, které obdržela, byly plně využity k účelu, ke kterému byly uvolněny ze státního rozpočtu – díky nim je od června 2009 v provozu moderně vybavené pracoviště přírodních věd soustřeďující obory matematiky, chemie, fyziky a věd o Zemi v jednom centru.

Vzhledem k tomu, že výsledky kontroly jsou známy relativně krátce a UP k četným závěrům kontrolní zprávy podala námitky, není možné v tuto chvíli informovat o detailním postupu vedení univerzity. UP hodlá dále šetřit, zda se v případě prokazatelných nedodržení podmínek zákona jednalo o selhání jednotlivce či jednotlivců, či zda se jednalo o systémový problém, tak aby mohla adekvátně reagovat a připravit další právní kroky. Jednat se může například o požadavek náhrady škody u třetích subjektů, které zaštiťovaly odbornou, zejména stavebně technickou část realizace stavby. Navíc v posledních dvou letech byla přijata kontrolní a zejména personální opatření za účelem podobná pochybení minimalizovat.

Jednalo se o rozsáhlou a dlouhodobou investiční akci, během jejíž realizace došlo k mnoha změnám jak na úrovni legislativy, tak v oblasti ekonomické (změny DPH, zvyšování cen stavebních materiálů i prací, změny v zákoně o veřejných zakázkách, nárůst počtu studentů na VVŠ apod.). Stejný problém se týká také přístrojového vybavení pro vědeckou práci – v průběhu šesti let realizace stavby muselo dojít k aktualizaci technických a technologických požadavků na přístrojové vybavení dle aktuálních trendů v daných oborech,“ komentuje Radek PalaŠČák, vedoucí oddělení komunikace UP a její tiskový mluvčí.

NKÚ se prý dopustil přehmatu

U Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) se do hledáčku NKÚ dostaly hned dva projekty. U Technologického pavilonu Centra investičních a pokročilých technologií (CPIT) výdaje činily zhruba 291 milionů korun (z toho 262 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu – náklady vzrostly o čtvrtinu), u Pavilonu velkých poslucháren FAST šlo o konečných 271 milionů Kč (z toho 262 mil. Kč ze státního rozpočtu – nárůst o bezmála polovinu).

„V případě VŠB-TUO nešlo o porušení zákona, neboť údaje uvedené v kontrolním nálezu a následně v tiskové zprávě neodpovídají skutečnosti,“ tvrdí Ivo Vondrák, rektor VŠB-TUO.

Táňa KantorKová, manažerka pro vnější vztahy VŠB-TUO, vzniklou situaci dále analyzuje:

„V případě pavilonu velkých poslucháren u fakulty stavební omyl pravděpodobně způsobil chybný výpočet navýšení, který spočívá zřejmě v tom, že byly srovnávány částky, které k sobě nepatří. Nález totiž ignoruje skutečnost, že VŠB-TUO do výstavby vložila 35,2 milionu Kč z vlastních prostředků, které uspořila na provozních výdajích. Z našich údajů tedy vyplývá, že místo 46 %, kterými jsme skandalizováni zveřejněním nepravdivých údajů, je reálné navýšení rozpočtu o zákonem povolených 20 %.

Proč k navýšení došlo? Stavební fakulta byla založena v roce 1997 bez příslušného prostorového zajištění. Provizorní podmínky pro rozběh umožnil objekt základní školy, která už neměla dostatek žáků a město Ostrava ji prodalo za symbolickou 1Kč VŠB-TUO v nevyhovujících podmínkách. Z původně uvažované třípatrové budovy k nápravě této neudržitelné situace vznikla nakonec budova šestipatrová, která tvoří architektonickou dominantu 8. obvodu městské části Poruba. Navýšení jsme žádali na základě chybného výkazu výměr v projektu, které bylo nutno řešit dodatečným výběrovým řízením. Podmínkou k povolení této změny ze strany MŠMT bylo nepřekročení zákonem stanoveného navýšení o 20 %, což jsme beze zbytku splnili.

Ani v případě stavby CPIT 1 nedošlo k dalšímu navýšení než o zákonem povolených 20 %. Důvodem tohoto navýšení bylo, že v původním záměru se měly stavět v rámci výstavby CPIT celkem tři stavby: CPIT 1 (financováno z MŠMT), CPIT 2 (financováno z projektu OPPI MPO – Czechinvest, na kterém musela VŠB-TUO zajistit 60 milionů Kč z jiných zdrojů) a pavilon G. Po zvážení finančních možností státního rozpočtu a VŠB-TUO bylo nakonec rozhodnuto (v souvislosti s rozhodnutím o výstavbě FAST) zrušit výstavbu pavilonu G pro stavební technologie a doplnit původně projektovanou dvoupatrovou budovu CPIT 1 o třetí patro. Toto řešení představovalo racionální východisko ve vztahu k novým kapacitám v areálu FAST. Žádost o změnu byla opět odsouhlasena MŠMT za podmínky, že úpravou projektu CPIT 1 nedojde k navýšení investičního rozpočtu o více než zákonem povolených 20 %.“

Byla to jen administrativní chyba

Univerzitě Karlově v Praze NKÚ vytýká pochybení u obnovy sociálních zařízení a zateplení kolejí na Větrníku, a bloku III a IV. Realizace přišla na 26 milionů korun. Univerzita však celý původní záměr neuskutečnila. UK také v jednom případě neuzavřela se zhotovitelem smlouvu o dílo v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Dále neprojednala s MŠMT změnu závazného parametru (obnova sociálních zařízení ze 774 m2 na 344 m2) ani v průběhu realizace akce, přestože tato změna byla zapracována již do zadávací dokumentace. A ve zprávě k závěrečnému vyhodnocení akce UK vykázala původní parametr jako splněný.

„Zpočátku Koleje a menzy UK uvažovaly o obnově sociálního zařízení u obou bloků. Po zpracování projektové dokumentace a cenění bylo zjištěno, že vzhledem k uvažovaným financím a rozpočtu je možné provést pouze obnovu jednoho bloku, a věcně tedy bylo operováno jen s obnovou sociálního zařízení jednoho bloku,“ uvádí mluvčí univerzity VÁCLAV HÁJEK a pokračuje: „Současně došlo i k administrativní chybě – k chybnému uvádění plochy. Ve všech materiálech byly bohužel dále používány chybné údaje. Veškeré dokumenty byly kontrolovány i ze strany MŠMT, ale tato administrativní chyba v dokumentaci byla zaznamenána až po závěrečném vyhodnocení akce. Celá záležitost byla tedy pouze administrativní chybou, v žádném případě ničím jiným.“

Nešlo o předražení, ale o objektivní navýšení ceny

Čtvrtou chybující VVŠ má být Univerzita Pardubice (UPa), která realizovala výstavbu areálu fakulty chemicko-technologické, včetně technologií a vnitřního vybavení. Nedostatky se objevily v předprojektové přípravě, například pochybení v návrhu statického řešení akce a v návrhu opatření pro zajištění závazných akustických parametrů nebo nesprávná řešení v návrhu obvodových plášťů z hlediska tepelné techniky. Problém byl opět i se změnami požadavků na stavbu ze strany univerzity, a to z důvodu nových hygienických požadavků na vybavení speciálních laboratoří a dalšího technického zařízení odborných pracovišť. Nakonec tak došlo k navýšení celkových výdajů akce ze státního rozpočtu o bezmála 428 milionů korun, což představuje nárůst o 48 % oproti záměru.

„Kontrola NKÚ nezjistila ze strany univerzity žádné porušení zákonů ČR či podmínek v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a vyplynulo z ní, že univerzita splnila při realizaci rozsáhlé výstavby všechny povinnosti jí dané zákony a nedopustila se ani žádného porušení rozpočtové kázně,“ zdůrazňuje kancléřka a mluvčí UPa Valerie Wágnerová a dodává: „Vlastní stavba je svým rozsahem a složitostí zabudovaných technologií zcela mimořádná a velmi obtížně srovnatelná s jinými stavbami v rámci rezortu MŠMT. V průběhu realizace výstavby došlo ke skutečnostem, na které musel investor reagovat a jež zpráva NKÚ pouze konstatuje, jako bylo například navýšení DPH nebo změna hygienických požadavků a protipožárních opatření. Na potřebu navýšení ceny stavby univerzita náležitě reagovala tak, že pozastavila stavbu. A až po proběhlých jednáních s MŠMT a ministerstvem financí a vydání odpovídajících souhlasů bylo navýšení ceny akce realizováno a po transparentním otevřeném řízení byla stavba dokončena. Všechny změny byly vždy opřeny o znalecké posudky a řádně předem projednány s oběma ministerstvy. Nejedná se tedy v žádném případě o předražení stavby, ale o objektivní navýšení její ceny po zjištění všech skutečností.“      
Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/nuv_2.gif
reklama

educonprague.gif
stredoskolak_125x125.jpg
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
52%
28%
20%
1537912800_termaly_losiny.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2018 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz