archiv
Učitelské noviny č. 45/2010
tisk článku

STÁVKA U CHAPLINA

 

Stávkuje se, škola má omezený provoz, informoval několik dní rodiče nápis na prosklených dveřích základní a mateřské školy na Chaplinově náměstí na pražském Barrandově. Mateřinka byla ve stávkový den 8. prosince zavřená, stejně jako školní jídelna, v základní škole se učilo, ale většina učitelů měla na svých šatech na podporu protestu samolepku s nápisem Stávka!
Samolepku na podporu stávky má i zástupkyně ředitele pro 1. stupeň Jiřina Brzobohatá. „Pokud se nezačne se snižováním platů zeshora, pak se nikdo nemůže divit, že se lidé budou bouřit,“ reaguje zřejmě zástupkyně ředitele na zprávy, které vyšly právě v den stávky, že se možná ústavním činitelům o desetitisíce zvýší od ledna platy. „Dnes se to týká státního sektoru, příště se mohou škrtat platy dalších zaměstnanců. Skutečnost, že se spojili s ostatními i pracovníci školství a zdravotnictví, svědčí o velké nespokojenosti.“
Přitom pedagogové by si podle představitelů vlády stěžovat neměli, den před stávkou schválila vláda nařízení, kterým se zvyšuje plat nastupujícího vysokoškoláka za katedru na dvacet tisíc korun. „Dobře, nastoupí za dvacet tisíc, ale po dvaatřiceti letech práce bude mít o čtyři tisíce víc… To má být motivace pro vysokoškolsky vzdělané lidi?“ ptá se J. Brzobohatá. Podle ní to bude znamenat, že po pěti sedmi letech budou pedagogové ze škol odcházet, protože nebudou před sebou vidět ekonomickou perspektivu. Personální krize školství se tak jen posune právě o těchto pět sedm let…
Hlavní důvod toho, že stávkují i pedagogové, je však podle ní solidarita s nepedagogickými pracovníky, kteří mají přijít o 10 % z objemu platů… „Z toho mála, co teď za práci dostávají, jim ještě ubírat, to mi připadá až nelidské,“ říká J. Brzobohatá.
Kvůli stávce musela škola omezit svůj provoz. V mateřince stávkují všichni nepedagogičtí pracovníci, což by úplně stačilo k jejímu zavření. („Bez uklízeček, které stále musejí i mezi dětmi uklízet, aby měly pořád čisto, není možné školku provozovat. Bez jídelny by to šlo, děti by měly ‘americký‘ den, přinesly by si jídlo z domova, ačkoliv to neodpovídá hygienickým pravidlům… Bez uklízeček otevřít školku nelze. Navíc se k nim přidaly i všechny učitelky,“ vysvětluje zástupkyně ředitele.) V základní škole se (podle předsedkyně zdejších odborů I. Šindléryové) k většině stávkujících nepedagogů přihlásilo i šest učitelů, za které se supluje. „Někteří správní zaměstnanci si myslí, že už vláda stejně rozhodla, že už je pozdě protestovat – a navíc by si museli brát neplacené volno, jsou to leckdy samoživitelky a i těch pár stovek, o které by přišly, je pro ně hodně peněz,“ říká s pochopením zástupkyně ředitele.
Škola tedy běží, ale jídelna je zavřená a neuklízí se. Přesto byly chodby v době mé návštěvy čisté, je jasné, že žáci toto omezení nepocítí. Naprostá většina z nich si přinesla větší svačinu, hlad mít tedy nebudou. Rodiče byli na třídních schůzkách i prostřednictvím žákovských knížek o stávce a omezení provozu školy informováni – a ani v jednom případě nikdo neprotestoval. Konečně, řada z nich ve zdravotnictví či státní správě pracuje, kdo ví, jestli taky nebyli mezi stávkujícími.
A děti, ptají se? „To bylo dneska první v páté třídě, kde učím. Vysvětlila jsem jim, že všichni lidé mají právo ozvat se proti tomu, když se jim nelíbí odměna za jejich práci. I oni se ozývají, když se jim nezdá známka, kterou dostanou. A bavili jsme se i o tom, že i když sama aktivně nestávkuji, když zajišťuji provoz školy, s důvody stávky a protestu souhlasím,“ říká J. Brzobohatá s tím, že ale nemá strach, že by děli začaly kvůli známkám stávkovat…
Ingrid Šindléryová, učitelka 1. stupně, je předsedkyní zdejších školních odborů. Říká, že váhala mezi „ostrou“ stávkou a mezi „pouhou“ podporou, nakonec se ale (asi kvůli dětem, učí druháky) rozhodla do školy přijít a „ozdobit se“ samolepkou. S účastí na demonstraci však počítá.
„Když jsem svolávala členskou schůzi, lidi už věděli, oč jde,“ vzpomíná I. Šindléryová. „Vysvětlovala jsem jim, proč se stávkuje – a hlavně jsem je uklidňovala, aby se nebáli, nikdo je za stávkování nesmí propustit. Navíc vedení školy s námi jednalo velmi korektně, konečně situaci ve školství znají a s důvody stávky sympatizují.“ Lidé se podepisovali na arších – buď stávka, tedy neplacené volno a zůstat doma, nebo symbolická podpora stávkujících a jejich požadavků. „Proběhla velká diskuze o smyslu protestu,“ říká I. Šindléryová. Na začátku měli obavy, že bude protestujících málo, zpočátku na arších bylo jen pár podpisů, pak se ale přidávali další a další. Kuchařky měly zase obavy, zda je učitelé podpoří… „Před časem jste při protestu podpořily vy nás, teď zase budeme solidární my. Jsme jedna škola, řekla jsem jim,“ vzpomíná I. Šindléryová. Naprostá většina si tedy jednu z těchto dvou forem protestu vybrala – pouze čtyři pedagogové stávku nepodporují. Nejistota dalších let, to asi bylo pro ty, kteří protest přivítali, podle předsedkyně odborů I. Šindléryové podstatné.
RADMIL ŠVANCAR
 
< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz