archiv
Učitelské noviny č. 17/2010
tisk článku

CÍL: DOSTAT ŠKOLY DO POHYBU

 

Ta škola není špatná, ale jako by najednou zamrzla… Závidím starostům, když na setkáních líčí, co všechno se v jejich škole děje. U nás nic… Podobná rozpačitá vyjádření čas od času slýcháme na adresu škol z nejrůznějších stran. Leckdy i od samotných učitelů. Žádná výrazná negativa, ale ani nadšení. Ano, je tu škola a učí. Stačí to?  
I tyhle pocity mohly vést k diskuzi (a posléze k návrhu novely školského zákona) jak snadněji odvolat ředitele. Připomínek typu „proti zákonu se neprohřešuje jenom proto, že nic nedělá“, nebylo zrovna málo. Konečně kdo neslyšel povzdechnutí ředitelů, že nemohou rozhýbat svůj pedagogický sbor (a stýskání učitelů, že vedení školy brzdí jejich nápady)? Pro ty, kdo se s takovým stavem nechtějí smířit, vznikl zajímavý projekt s názvem Školy v pohybu.
 
PROJEKT SE PŘEDSTAVUJE
Základní informace říkají, že se projekt zaměřuje na vytvoření motivujícího prostředí pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a na zvyšování manažerských dovedností širšího vedení školy. Napomáhá školám ve vytvoření plánu dalšího rozvoje a poskytuje jim s tím související vzdělávání pro celé pedagogické sbory. Projekt Školy v pohybu byl schválen v Libereckém kraji v rámci OPVK a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Na projekt Školy v pohybu, který se rozběhl v říjnu 2008 a skončí v září letošního roku, navazuje projekt Školy v pohybu II., který začal o rok později a se stejným odstupem od prvního také skončí. Do každého z projektů je zapojeno po osmi základních školách z Liberecka.
„Neurčujeme, v čem se mají školy vzdělávat. Každá má jiné podmínky, je v jiné situaci a chce jít svou vlastní cestou,“ říká STÁŇA KŘÍŽOVÁ, manažerka projektu, který realizuje sdružení AISIS. Prvním krokem do projektu je proto dvoudenní workshop, kterého se účastní celý pedagogický sbor. Pedagogové společně s vedením školy provedou analýzu současného stavu školy - co se jim daří, co ne, proč co a jak dělají. Pak si stanoví vizi, čeho by chtěli dosáhnout, a snaží se najít cestu jak tyto plány uskutečnit. Včetně určení, co pro to musí udělat vedení, co učitelé. Odtud se také odvinou okruhy, v nichž by se chtěli a potřebovali vzdělávat – a opět jak celá sborovna, tak jednotliví učitelé.
„Každá škola si vybírá podle toho, co ji zajímá, v čem se potřebuje zdokonalit. Někde vidí, že jejich zásadním problémem jsou vztahy, že mají problémy v komunikaci. Jiné sborovny zajímá například hodnocení nebo kooperativní a projektové vyučování. Naším úkolem je zajistit každé škole podporu pro dosažení cílů, které si zvolila.“
Zatím se většina zúčastněných škol rozhodla, že prvních seminářů se zúčastní všichni učitelé. Uvědomili si, že pokud chtějí něčeho dosáhnout, musí mít stejné informace a také být naladěni na jednu notu.
„Na úvodní dvoudenní workshop navazují semináře pro celé sborovny zaměřené na témata, která si škola pro své vzdělávání vybrala. Pro efektivní zavádění nových prvků do výuky mohou učitelé následně využít i mentoring k tématům, ve kterých se vzdělávají.“
Součástí projektu jsou také stáže na školách, které jsou úspěšné právě v té oblasti, o kterou má škola zapojená do projektu zájem. Jsou dvoudenní. Nejdřív se návštěva doví, co všechno museli jejich kolegové pro proměnu školy udělat, a to včetně zasazení do rámce ŠVP. Druhý den se jdou podívat na vyučování a mohou navštívené hodiny rozebrat s učiteli, kteří je vedli.
Součástí projektu je i modul určený širšímu vedení školy – ředitel, jeho zástupce, výchovný poradce, koordinátor ŠVP.
„Během dvou let se zúčastní pěti třídenních seminářů zaměřených na kompetence, které jsou pro úspěšné vedení školy nezbytné. Motivace, stimulace, hodnocení pedagogických pracovníků, řešení konfliktů, komunikace v náročných situacích, například při pohospitačních rozhovorech s učiteli. Ředitelům škol také nabízíme možnost koučování. Jezdí za nimi externí koučové a posilují je v potřebných dovednostech.“
 
TURNOV POČTVRTÉ
Pětadvacet pedagogů, širší vedení z osmi základních škol, se už počtvrté sešlo v Turnově. Tentokrát měli na předposlední z víkendových seminářů naplánované téma Přesvědčivé jednání a argumentace. Lektorka Olga Medlíková vysvětlovala jak jednat v nesnadných situacích s rodiči, s kolegy. Jaký slovník používat, jak se chovat, jak členit rozhovor, na co se připravit. Když měli posléze účastníci semináře sehrát scénky možných konfliktních rozhovorů, jak je znají ze života, rázem se tu ocitly jejich každodenní starosti jako na dlani.   
Zajímalo mne, jestli se do projektu hlásily častěji školy, které už jsou na společnou práci dávno nastartované, nebo ty, které hledají pomoc.
„Obojí. Snažili jsme se ze zájemců vybrat různorodý vzorek škol,“ vysvětlovala S. Křížová. Vedle liberecké ZŠ Lesní, která pilotovala RVP ZV a ŠVP a absolvovala docela dost projektů, tu jsou školy, které se ještě do žádného nezapojily. Malá škola s 15 – 20 učiteli i škola s 60 kantory, která vznikla spojením několika subjektů.
„Ale všechno to jsou školy, které se chtějí rozpohybovat, někam se posunout.“
 
CO ŠKOLY POTŘEBUJÍ
Odborným garantem projektu je ZDENĚK BROŽ, ředitel ZŠ Dr. Malíka z Chrudimi, za jehož pedagogickým sborem už léta jezdí učitelé z celé republiky; alespoň trochu nakouknout pod pokličku. Jeho úkolem je připravit obsahovou náplň seminářů, zajistit lektory, provázet účastníky projektem.
„Základní scénář je samozřejmě připravený od začátku, některé momenty ale průběžně doplňujeme podle přání a potřeb účastníků. Na třetím setkání jsme hodně diskutovali o hodnocení učitelů, o jejich stimulaci, dnešní seminář o řešení problémů na něj navazuje. Tohle téma si ředitelé a jejich zástupci hodně přáli. Projekt je unikátní tím, že si škola může říct o téma, jaké chce, nikdo jí nic nenutí. Myslím, že to školy oceňují. Některé si zvolily jedno téma, jiné několik. Podle toho, na co se cítí a co potřebují. Hodně je zajímá hodnocení žáků, taky týmová spolupráce. Zatím se zdá, že projekt funguje.“
 
ZÁKLADEM JE VYTVOŘIT TÝM   
Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti to vůbec snadné není. Stačí vzpomenout si na školy, kde je pedagogický sbor roztroušený po kabinetech, které mezi sebou intrikují. Ostatně právě na neschopnosti spolupracovat ztroskotal nejeden pokus o vytvoření funkčního ešvépéčka.
„I my se v průběhu seminářů pro širší vedení škol snažíme vytvořit z účastníků tým,“ připomněl Z. Brož. „Proto máme v každém semináři jedno půldne věnované aktivitám, v nichž se lidé mohou navzájem poznat i z jiné stránky, než je ta pracovní. Díky tomu mezi některými účastníky vznikly neformální vazby, předávají si informace, radí si, pomáhají. I to je jeden z cílů našeho projektu.“  
Na tomto semináři byla teambuildingová aktivita do poslední chvíle tajná. Z pokynu přinést si z domova kravatu a jakoukoli pokrývku hlavy se toho moc poznat nedalo. Až v Klokočských skalách nad Turnovem přišlo odtajnění. Účastníci byli rozděleni do skupin tak, aby se v žádné nesešli kolegové z jedné školy. Bude se hrát „lesní golf“. Vhodnou hůl si museli učitelé vyrobit v lese ze spadaných větví, míček dostali tenisový. Po seznámení s pravidly se v odstupu vydávali na vyznačenou trať, aby hledali stanoviště, z nich budou odpalovat míčky do připravených jamek – v mechu, v borůvčí, v písku… „To určitě využijeme na školním výletě! A co na výjezdu sborovny!“ Pak někdo řekne, že si kantoři neumějí pro samou důležitost hrát! Při „golfu“ byla nejen legrace, ale ještě se řešila pracovní témata – jak už to bývá, když se sejde víc učitelů najednou.
 
PRŮVODCE JE PRO ŠKOLU HNACÍ MOTOR
Zmínili to snad všichni, s nimiž jsem cestou lesem hovořila. „Setkáváme se tak jednou za měsíc. Průvodkyně nám pomohla zmapovat situaci, metodicky nás vede. Pokaždé spolu probereme, co je třeba, jestli jsme se v něčem zlepšili, kam jsme došli, co nás čeká. Je nedocenitelná,“ líčili členové vedení ZŠ Ostašov v Liberci. Každá ze zúčastněných škol totiž dostane svého průvodce, na kterého se může kdykoli obrátit s prosbou o radu a pomoc. 
Průvodkyní ZŠ Ostašov je LUCIE ŠTŮLOVÁ VOBOŘILOVÁ. „Vedení školy má spoustu nápadů a hlavně vůli je uskutečnit. Možná jim někdy chyběl prostor sednout si spolu a popovídat. Na začátku bylo mým úkolem hlavně pomoci vedení najít čas pro společnou práci a tou je provázet.“
IVANA HONSNEJMANOVÁ, která působí na katedře pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci, je průvodkyní dvou rozdílných škol. „Obě si vybraly jako téma Projekty, i když každá s jiným zaměřením. Liberecká škola má projekty zažité, na spolupráci je dávno zvyklá, zakládá si na společném vzdělávání. Jejím cílem teď bylo posunout projektové vyučování ve škole na vyšší pozici. Šlo jim o definování způsobu hodnocení žáků, o sjednocení práce třídního učitele a managementu. Frýdlantská škola má 60 učitelů a sídlí ve třech budovách. Na začátku potřebovala hlavně navázat nejen informační kanály, ale hlavně vztahy. Už to, že se učitelé sešli na jednom semináři a začali společně pracovat na analýze, pro ně bylo hodně užitečné. Sami si stanovili, že se potřebují zdokonalit v osobnostní a sociální výchově. Projektové vyučování si zvolili také jako možnost nastavení spolupráce. Teď chystají týdenní projekt napříč všemi školami.“
Obě se shodly, že je příjemné sledovat, jak se školy zvolna proměňují.  
 
NÁZORY ÚČASTNÍKŮ PROJEKTU
„Zapojení do projektu je pro nás velký přínos,“ konstatovali ředitelka liberecké ZŠ OstašovEVA SLOVÁKOVÁ i její zástupce RADEK VYSTRČIL. „Už to, že se poprvé sešel na výjezdním zasedání celý kolektiv, že jsme spolu vytvořili vizi školy a strategický plán do roku 2013, bylo úžasné. Náš tým se hodně stmelil, inspirativní je i setkávání s kolegy z jiných škol, semináře.“ Škola si vybrala téma Týmová spolupráce pedagogů školy a Kooperativní vyučování, zkvalitnit chce také práci manažerů. Projekt přinesl do školy nové metody práce, hodně zajímavá byla stáž ve škole v Chrudimi. Nelekli se kolegové, co všechno teď po nich budete chtít? „Naši kantoři jsou hodně kreativní, první nápady už realizují. Před časem jsme měli ve škole ČŠI, inspektoři kvitovali, jak jsme díky projektu proměnili spolupráci učitelů. Místo klasických předmětových komisí pro 1. a 2. stupeň spolupracují učitelé jednotlivých oborů od 1. ročníku po devátý.“
„Na seminářích tohoto druhu jsem poprvé a velice příjemně mne překvapily,“ prozradila BEDŘIŠKA RYCHTAŘÍKOVÁ, ředitelka ZŠ a MŠ Stráž pod Ralskem. Do projektu vstoupilo tříčlenné vedení s roční zkušeností ve funkci. „Pomáhají nám semináře i zkušenosti ostatních ředitelů.“   
„Váhali jsme, jestli máme vůbec do projektu vstoupit, máme jich teď docela dost. Nakonec jsme řekli ano. Myslím, že to jak vedení, tak učitele docela nastartovalo. Připravujeme další změny,“ říká TOMÁŠ ŘEBÍČEK, zástupce ředitele ZŠ Lesní v Liberci. 
Nejsou už kantoři unavení? Přece jen tolik vzdělávání…
„Nápor to je, to je pravda, ale naši učitelé jsou zvyklí, že pořád vymýšlíme něco nového. Sami došli k tomu, že je pro ně další vzdělávání důležité - pro kariérní i osobnostní růst.“  
Učitelé ze ZŠ Smržovka se dohodli, že by se chtěli zdokonalit v kooperativním vyučování, zajímá je oblast portfolií. Požádali také o témata Řízení školy a Slovní hodnocení.
„Naše představy se naplnily,“ oznámil spokojeně zástupce ředitele JOSEF ŠEJBL. „Máme mladý, velice aktivní a ctižádostivý sbor, který k projektu přistupuje pozitivně. Ano, je náročný, ale postupně zjišťujeme, jak nám dodává sebevědomí. Zrovna včera jsme seděli s naším průvodcem a procentuelně jsme vyjadřovali, kde jsme byli před vstupem do projektu a kde jsme dneska. Shodli jsme se, že začátek taxujeme tak na 20 % a současnost na 80 %. Název projektu je pravdivý. Škola se dala do pohybu.“
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
< zpět do čísla
banners/louskacek.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz