archiv
Učitelské noviny č. 17/2010
tisk článku

LABUTÍ PÍSEŇ BÍLÉ KNIHY

 

 
MŠMT reaguje na kritiku strategického dokumentu
 
Na přelomu roku byl zveřejněn český překlad odborného posouzení Bílé knihy terciárního vzdělávání (BKTV), který zpracovali experti OECD na vysoké školství. Následná podrobná písemná zpráva byla k BKTV poměrně dost kritická. Ministerstvo školství, které si zhodnocení kontroverzní BKTV v květnu 2009 u OECD přímo objednalo, se k ní vyjádřilo jen s tím, že všechny závěry odborníků z OECD přijímá. Teprve po čtvrt roce, na konci března se na webu MŠMT objevila obsáhlá reakce na závěry OECD. 
 
 Bílou knihu průběžně kritizovaly některé vysoké školy, zejména Univerzita Karlova, jež dokonce její závěrečnou verzi koncem roku 2008 odmítla podpořit. Kriticky se k ní také vyjadřovala Rada vysokých škol (RVŠ), především její místopředseda JIŘÍ ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Zeptali jsme se ho proto, jak přijímá aktuální reakci týmu expertů projektu Reforma terciárního vzdělávání: „Myslím si, že jde o dopověď, která působí dojmem, že bylo nutno nějakou odpověď napsat. Jsem toho názoru, že si její autoři byli dobře vědomi faktu, že výtky OECD byly vážné. Beru to jako potvrzení toho, že Bílá kniha už není dokument, který by byl použitelný.“
 Jedním ze zásadních technických nedostatků, jenž tým OECD Bílé knize vytkl v několika bodech navrhované reformy, je nedostatečná analýza i návrh konkrétní koncepce na to, jak danou představu realizovat. Například zpráva Bílé knize vytýká, že je málo konkrétní v popisu parametrů akreditace ve vazbě na parametry financování. Bílá kniha dokonce nezodpovídá ani tak zásadní otázku, zda a případně jak bude ministerstvo školství zohledňovat výkon institucí v klíčových parametrech při rozdělování nových studijních míst, ve výši normativu nebo ve finančních prostředcích určených na výzkum a vývoj. „V současné době je však diskuze o těchto otázkách mnohem dále než na konci roku 2008, kdy vznikla konečná verze BKTV,“ píší experti ve své obhajobě.
 Nabízí se ale otázka, proč tedy nebyla BKTV přijata až v době, kdy by byla diskuze v odpovídajícím stádiu, a proč vůbec byla přijata, i když v ní chybějí další analýzy a koncepce?
 „Myslím si, že v době, kdy se uzavřela Bílá kniha s tím, že se v krátké době připraví nový vysokoškolský zákon, panovala zřetelná představa, že se nesouhlasný odpor povede silově prolomit, stejně jako se předtím podařilo provést reformu financování výzkumu a vývoje,“ míní J. Zlatuška.
 Podívejme se na některá témata nyní podrobněji.
 
 Vošky – zatím jen úvahy
 V oblasti rovných šancí a financování doporučuje zpráva OECD zaměřit finanční podporu nejen na studenty vysokých škol, ale i VOŠ. Právě jejich studenti jsou prý ze sociálně slabších rodin.
 „Tato připomínka je legitimní a lze ji akceptovat. S ohledem na to, že BKTV i Zpráva počítá se začleňováním VOŠ do systému terciárního vzdělávání, kde se stanou základem pro vznik segmentu orientovaného v prvé řadě na profesní přípravu, navrhujeme systém finanční pomoci směřovat do tohoto segmentu profesní přípravy na terciární úrovni. V důsledku nepříznivého demografického vývoje lze navíc předpokládat, že po transformaci některých VOŠ na instituty profesního vzdělávání působící v rámci systému terciárního vzdělávání pravděpodobně dojde k reorientaci zbývajících vyšších odborných škol na instituce poskytující kvalifikační a rekvalifikační kurzy v rámci celoživotního vzdělávání,“ reaguje tým reformy.
 Z jeho další analýzy však není zcela jasné, jestli se finanční pomoc těchto studentů týkat nakonec bude, či nikoliv. Na jednu stranu sice autoři tvrdí, že podle pravidel připravovaných reformním týmem pravděpodobně nebudou oprávněnými příjemci finanční pomoci určené na pokrytí životních nákladů během studia, zároveň ale ze systému finanční pomoci „rozhodně nelze vyloučit ani studenty v programech celoživotního vzdělávání, půjde-li ovšem o akreditované programy terciárního vzdělávání poskytované na nekomerční bázi a uchazeči o jednotlivé prvky finanční pomoci (půjčky, granty, atd.) vyhoví kritériím pro jejich přiznání“.
 
 Pomoc zdravotně postiženým studentům
 Zvláštní poznámku věnovali experti OECD finanční pomoci zdravotně postiženým. Doporučují financovat podporu těmto studentům takřka výhradně z normativu. K tomu se reformní tým vyjadřuje tak, že: „v případě finanční pomoci určené zdravotně postiženým studentům se nedomnívá, že by bylo vhodné místo zavádění samostatného způsobu financování postižených studentů navyšovat normativní prostředky na studenta a spoléhat na to, že zvláštní podporu studentům s doloženým postižením zajistí instituce z navýšených normativů. Podle našeho názoru bude vhodnější studenty se zdravotním postižením podpořit jak systémem přímé finanční pomoci (zvýšené životní a studijní náklady), tak prostřednictvím institucionálního financování (podmínky pro studium zdravotně postižených na školách).“
 „U části věnované zdravotně postiženým studentům bych souhlasil s reakcí týmu BKTV,“ reaguje J. Zlatuška a pokračuje: „Ta však nejde dostatečně daleko, protože žádoucí by byly i legislativní kroky vedoucí k možnosti předávat například nevidomým studentům veškeré materiály v přístupné podobě. Mám s tímto dost velké zkušenosti z doby, kdy jsem na naší univerzitě začínal se systémovou podporou studia hendikepovaných. V situaci, kdy MŠMT nedokáže vynutit ani bezpodmínečné a skutečné zveřejňování kvalifikačních prací, které je uvedeno v zákoně, je tato komponenta obecně dost podceňována. Mám dojem, že si posuzovatelé OECD nemuseli být vědomi obecného přezírání tohoto problému v české společnosti.“
 
 Soukromé versus veřejné vysoké školy?
 Experti OECD ve své zprávě neshledávají žádný důvod, proč by za určitých podmínek neměly mít soukromé vysoké školy nárok na vzdělávací grant. Ten by prý tak mohl přispět k výraznější diferenciaci našeho vysokoškolského systému.
 „V pracovních verzích BKTV tento návrh byl. Překážkou prosazení navrhovaných změn do finální verze BKTV byla silná obrana partikulárních zájmů reprezentace VVŠ, nízká ochota administrativy MŠMT změnu případně implementovat a obecné obavy politické reprezentace z nepříznivého politického dopadu takových kroků. Z těchto důvodů, v zájmu přijatelnosti pro vládu, nebyla doporučení uváděná experty OECD do finální verze BKTV zahrnuta,“ vysvětluje situaci reformní tým.
 J. Zlatuška s finanční podporou soukromých vysokých škol ze státních zdrojů nesouhlasí. „Je vcelku zřejmé, že v situaci, kdy máme v proporci k počtu obyvatel dvojnásobný počet veřejných škol než třeba Velká Británie, je úvaha o systémovém začlenění soukromých škol fungujících jako obchodní společnosti s malou průhledností a minimální veřejnou odpovědností objektivně problematická. Obviňovat veřejné VŠ z prosazování parciálních zájmů bez toho, aby byl zmíněn i přímý politický zájem politických patronů vůdčích postav týmu BKTV na prosazení účasti soukromých škol (fakticky obchodních společností) jako příjemců veřejného financování vysokých škol, je přinejmenším nekorektní.“
 
 Proč nemáme dost praktických bakalářů
 Dokonce pak ještě speciální důraz kladou experti OECD na již zmíněnou slabou diferenciaci našeho terciárního systému, patrný je zejména nízký počet profesně zaměřených bakalářských studijních programů.
 „V souvislosti s obavami, které se týkají „omezené kapacity poskytovat kvalitní profesně orientované bakalářské programy v široké škále oborů“ si expertní tým BKTV klade ještě otázku: Co je důvodem oné „omezené kapacity“? Podle všeho jím není nedostatek lidských zdrojů, ani poptávky ze strany zaměstnavatelů a zřejmě i potencionálních studentů, jako spíše celková nedůvěra veřejnosti vůči jiným než magisterským formám studia, která je ještě posílena současnými mechanismy financování terciárního vzdělávání. Díky nim je totiž v ekonomickém zájmu každé vysoké školy poskytovat magisterské studium a do tohoto studia „vpustit“ co největší počet studentů,“ analyzuje reformní tým.
 Děkan Zlatuška v tom však vidí podceňování významu tržních mechanismů: „Jde především o to, že trh práce má stále zájem o velký počet magistrů. Zdráhám se věřit tomu, že by tržní mechanismy fungovaly tak špatně, že by studentům, kteří by se uplatnili jako bakaláři, stálo za to zůstávat v tak vysokých počtech na univerzitách. Z formulací, co je a co není potřeba, na mě čiší sociální inženýrství. Je jistě pravda, že v současném počtu vysokých škol se najdou takové, které sice formálně vzdělávají magistry, ve skutečnosti jsou však jejich absolventi na úrovni bakalářů. Tuto situaci je však nutné řešit cestou stanovení a dodržování standardů, nikoliv umělými vnějšími zásahy. Říci si, že potřebujeme více profesních bakalářů a úředníci začnou tuto představu realizovat, je na úrovni státního plánování před rokem 1990,“ komentuje J. Zlatuška a dodává: „V reakci na připomínky se také vyslovuje souhlas s upozorněním OECD na to, že nediverzifikovaný systém je příliš finančně náročný. Nijak se ale nezohledňuje fakt, že veškeré dosavadní kroky a návrhy MŠMT tuto nediverzifikovanost podporují tím, že jsou uvažovány jen plošné úpravy skrz celý systém. Examinátoři OECD si tohoto faktu nemuseli být vědomi. Nesouladu praktických kroků MŠMT s hypotetickými tezemi BKTV si však domácí členové týmu BKTV jako součást struktury MŠMT musí být dobře vědomi.“
 
 Důsledky politických zájmů?
 Nejtvrdší kritice odborníci z OECD podrobili oblast, jež je zaměřena na vztah mezi státem a vysokými školami, na jejich řízení i samosprávu. Za problematický považují zejména návrh na zřízení Rady pro terciární vzdělávání (RTV). Ta by měla plnit funkci jakéhosi poradního sboru vlády. Rada by se zabývala posuzováním dokumentů vytvořených jak ministerstvem školství, tak vysokými školami, jako třeba různými analýzami či strategickými plány. RTV by také měla mít pravomoc vybírat, odvolávat a odměňovat členy správních rad veřejných VŠ. O složení RTV by rozhodovala vláda, polovina členů rady by reprezentovala akademické kruhy.
 „Kombinace pravomoci navrhovat složení správních rad (a navrhovat odvolání jejích členů) a poradenských funkcí není v českém kontextu obhajitelná. Tyto dvě funkce je proto třeba oddělit. Ve své funkci poradního orgánu by se RTV neměla detailně zaměřovat na posuzování plánů, jejich aktualizací a dalších dokumentů vysokých škol. Ve skutečnosti máme určité pochybnosti, zda by vůbec RTV měla vystupovat v poradní či hodnotící pozici vůči jednotlivým institucím,“ píše se ve zprávě OECD.
 Na to reformní tým reaguje následujícím vysvětlením: „S uvedenými poznámkami, návrhy a radami expertů OECD vyslovujeme souhlas a považujeme je za základ pro další postup prací. Je nutné ale také zdůraznit, že některé právem kritizované nejasnosti vznikly v průběhu připomínkového řízení k textu BKTV, když se autorský tým snažil vyhovět podnětům připomínkových míst, tedy zejména RVŠ, která opakovaně vyslovila obavu z politického ovlivňování vysokých škol ze strany ministerstva (zejména v oblasti jmenování správních rad). RTV měla být jakousi pojistkou, tělesem založeným na expertní bázi. Pod tlakem připomínkových míst se některé kompetence ministerstva přesouvaly na RTV.“
 Místopředseda RVŠ J. Zlatuška takové vysvětlení odmítá: „Jde o lakování reality narůžovo. Koncepce byla špatně připravená. Připomínky k ní od RVŠ nebyly využity, ale byly nahrazeny jiným špatným řešením. Chápu, že si autoři BKTV chtějí zachovat tvář, aby vyhověli připomínkám.“
 Problém politického ovlivňování reformní tým rozvíjí ještě dále: „Je nutné poznamenat, že mnohé připomínky z reprezentací vysokých škol a často právě ty, které vyslovují obavu z politického ovlivňování, jsou paradoxně prezentovány osobami působícími dlouhodobě ve významných politických rolích. To ale nic nemění na skutečnosti, že politická ekonomie reformy, tedy vysvětlování, diskuze a hledání elementárního konsenzu, nebyla úspěšná.“
 J. Zlatuška politickou motivaci kritiky z řad reprezentace vysokých škol rezolutně odmítá: „Myslím, že mohu v diskuzích o Bílé knize v akademických kruzích vyloučit to, že byla pod nějakým politickým vlivem. Diskuze byla motivována tím, aby se neničilo prostředí vysokých škol v té jeho složce, která přináší společnosti nové hodnoty a nové impulzy. Akademická svoboda by neměla být obětována jen nějakému pochybnému účelu. Naprosto vylučuji, že by v diskuzích byly nějaké motivy politického boje.“
LUKÁŠ DOUBRAVA
< zpět do čísla
banners/louskacek.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz