archiv
Učitelské noviny č. 17/2010
tisk článku

REFORMA TERCIÁRU MŮŽE VOŠKY ZAHUBIT

 

Požadavek na samostatný zákon je opět na stole
 
Minulý týden se sešlo zhruba sedm desítek ředitelů vyšších odborných škol, aby pod hlavičkou své asociace diskutovali o přípravě transformace tohoto vzdělávacího sektoru. Představitelé škol vyjádřili velké rozladění nad tím, že navzdory slibům ministerstva školství ještě nebyla schválena. Její neoficiální návrh prý může výhody vyššího studia zcela pohřbít.
 
Po roce nic v rukou
Na valné hromadě Asociace vyšších odborných škol její účastníci vyjádřili zklamání nad tím, že nebudou moci diskutovat už o hotovém návrhu transformace, jak bylo ministerstvem školství ještě na konci minulého roku avizováno. A tak se tedy hovořilo spíše o možných kritériích transformace, která se dají odvodit jednak z Bílé knihy terciárního vzdělávání, jednak ze studie týmu Michala Karpíška (viz UN č. 45/2009) či pracovního návrhu ministerstva školství z letošního února, který unikl na veřejnost (najdete ho pod tlačítkem Nástěnka na webu UN). Na základě těchto dokumentů a kuloárních zpráv vedení asociace v průběhu celého předchozího roku pracovalo na tom, aby budoucí transformační model nepotlačil silné stránky vyššího studia.
Jak zaznělo na valné hromadě, dnes existují přinejmenším dva klíčové, avšak sporné návrhy transformace z dílny přípravného týmu jmenovaného ministerstvem školství, které by prý mohly vést k radikálnímu snížení kvality profesního vzdělávání na VOŠ: oddělení většiny z nich od středních škol a snížení délky studia na dva nebo dva a půl roku.
Podle předsedkyně Asociace VOŠ Markéty Pražmové by zmíněné oddělení vedlo ke ztrátě celého sektoru VOŠ, který je dnes spolehlivě integrován v institucích sekundárního vzdělávání.
„Je proto nutné vytvořit legislativní podmínky pro činnost takové vzdělávací instituce, která realizuje vzdělávací programy v oblasti terciárního vzdělávání i v oblasti sekundárního vzdělávání. Samostatná právní subjektivita pro terciární a pro sekundární vzdělávání by vzhledem k nutné úzké kooperaci těchto typů vzdělávání, včetně možnosti využívat společný materiální i personální potenciál, přinášela pouze administrativní a organizační komplikace bez jakýchkoliv zjevných výhod,“ řekla M. Pražmová.
Ke druhé hrozbě se vyjádřil místopředseda asociace Jiří Homolka, ředitel VOŠ a SPŠ ve Volyni: „Při zkrácení studia ze současných tří let by muselo dojít buď k omezení odborné praxe a profesní přípravy, nebo by se vzdělávací programy prakticky staly neprostupné s příslušnými bakalářskými programy a studenti VOŠ by ztratili možnost si toto vzdělávání doplnit ve zkrácené době. Tím by i současná spolupráce VOŠ a vysokých škol pro obě strany ztratila smysl.“
Před ředitele vošek předstoupil jako zástupce školského rezortu ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT Miloš Rathouský, který – jak sám řekl – přišel složil účet za příslib, který zhruba před rokem na stejném fóru zveřejnil.
„V tuto chvíli měla být jasná koncepce transformace sektoru VOŠ a měly o ní probíhat diskuze a semináře se školami - bohužel koncepce není,“ prohlásil.
 
Všechny varianty stále ve hře
Poté M. Rathouský rámcově seznámil účastníky setkání s obsahem teprve interního dokumentu, který nedávno vzala na vědomí porada vedení ministerstva. To mimochodem fakticky znamená, že ještě ani nepadlo rozhodnutí, zda vůbec k nějaké transformaci dojde (byť je to pravděpodobné).
Jak M. Rathouský podotkl, jeho odbor materiál nepřipravoval a vzhledem k jeho interní povaze není oprávněn s ním odbornou veřejnost podrobně seznámit.
Delegáti v této souvislosti vyjadřovali nespokojenost s tím, že mezi ně nepřišel nikdo z týmu autorů tohoto materiálu(M. Karpíšek, L. Svoboda, D. Václavík a J. Nantl), aby své návrhy vysvětlil či obhájil.
„V lednu problematika vyšších škol přešla pod náměstkyni Matesovou, jíž jsme v té době předali závěrečnou zprávu za naši skupinu, která se dá shrnout velmi stručně – stojíme o transformaci směřující vošky k terciáru,“ vysvětlil M. Rathouský aktuální kompetenční putování agendy vošek po úřadu. A dodal, že kapacita těch škol, které nesplní transformační kritéria, by mohla být využita pro jiné typy vzdělávání - hlavně prý pro vzdělávání, které vede k získání kvalifikací podle zákona o uznávání kvalifikací.
Další problém nastal v polovině dubna, kdy byla náměstkyně odvolána a činnost její skupiny ukončena. Aktuální informace z ministerské kuchyně říká, že transformaci vošek dostal na starost ředitel kabinetu ministryně Petr Roupec.
Podle M. Rathouského předběžný dokument zatím obsahuje pět pracovních transformačních scénářů, přičemž ani jeden z nich není překvapením.
První možností by byl přechod sektoru na profesně orientované bakalářské programy, samozřejmě s tím, že budou podléhat vysokoškolské legislativě. U této varianty, která připomíná dlouhou, strastiplnou a pro většinu z několika odvážných vošek také neúspěšnou pouť k branám vysokého školství (z veřejných VOŠ cíle dosáhla například VŠ polytechnická v Jihlavě), zřejmě nelze předpokládat nějaký masový zájem.
Druhou z variant je terciární nevysokoškolské vzdělávání diplomovaných specialistů. Jde pravděpodobně o prioritní variantu, jejíž základem asi bude nějaká forma reakreditace, po které dojde ke vzniku početnějšího segmentu škol.
Třetí a čtvrtou variantou je nabídka specializačního studia pro školy, které nebudou chtít podstoupit další akreditaci, popřípadě se hovoří o přípravě k dílčím kvalifikacím, tedy ve své podstatě o dalším vzdělávání dospělých.
Poslední transformační vizí je možnost zachování sektoru VOŠ v nějakém, blíže nespecifikovaném upraveném systémovém prostředí.
„Osobně bych preferoval variantu transformace několika škol do bakalářských vysokých škol a proměnu nabídky většiny ostatních škol směrem k diplomovanému terciárnímu profesně orientovanému studiu. Pro zbytek bych viděl jako možnost především nabídku dalšího vzdělávání. Zároveň považuji za vhodné a důležité pro udržitelnost a životaschopnost dosavadního systému zachovat spojení se střední školou, které existuje u drtivé většiny krajských vošek,“ uvedl M. Rathouský.
Diplomovaný program je však navrhován jako kratší, dvou až dvou a půlletý (120 až 150 kreditů ECTS), a to na pátém stupni evropského kvalifikačního rámce. Tedy na nižší úrovni než bakalář, který je klasifikován stupněm 6.
 
Profesní institut?
Podle slov ředitele odboru se v druhé části interního dokumentu pracuje s pojmem institucionální rovina transformace, kde se hovoří o tom, jaké typy institucí budou moci dosáhnout na zmíněný diplomovaný terciární program. Hlavně prý jde o samostatné instituty, jimž se dosud pracovně říkalo profesní instituty. Nicméně návrh se nevyhýbá ani začlenění vošek pod vysokou školu, a to jako fakult, ústavů anebo jiných součástí vysoké školy.
Materiál také obsahuje návrh na vznik poradního orgánu pro transformaci, jehož členem by mohla být i Asociace VOŠ či hospodářská komora, Svaz průmyslu dopravy, Konference rektorů, Asociace soukromých vysokých škol, Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a Asociace krajů.
Ministerský dokument M. Rathouský označil za jakýsi mezikrok k vytvoření definitivní verze transformace VOŠ, která měla být původně hotova už na začátku tohoto roku. Neupřesnil však, kdy by mohla být schválena.
 
Boříte hotový dům
V následné diskuzi padaly otázky, na které bude muset dát připravovaná transformace jasnou odpověď.
Například ředitelka VOŠ herecké v Praze 4 Věra Kmochová upozornila na velmi dobré výsledky vyššího vzdělávání a zeptala se, proč tedy vošky nemohou dál existovat v dosavadní délce zhruba tří let, což odpovídá 180 kreditům: „Proč se ministerstvo školství snaží za každou cenu zrušit něco, co je dobře nastavené? Proč se postupuje obráceně a neřeší přebujelá síť vysokých škol, které neumějí připravovat profesní bakaláře?“
M. Rathouský k tomu podotkl, že si velice váží sektoru vyššího odborného vzdělávání, protože podle něj jde o jednu z mála skutečně reformních skupin škol, které v 90. letech vznikly.
„Transformace je nutná hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli neukotvenosti a neujasněnosti VOŠ v terciáru, tedy ve vysokoškolském zákoně nebo v připravovaném zákoně o terciárním vzdělávání. Jednou z cest je využítí krátkých kurzů se 120 až 150 kredity. Dovedu si velmi dobře představit fungování těchto prakticky orientovaných programů, které poskytují nějaký diplom. Zadruhé, transformace je nutná i kvůli poklesu počtu studentů až o třetinu. Kapacity na vstupu vysokých škol strmě rostou a už se vyrovnaly s počtem absolventů středních škol, takže se obáváme chvíle, kdy VOŠ nebudou mít dostatek studentů,“ řekl M. Rathouský.
„Myslela jsem si, že reformu děláme proto, že chceme mít dobré profesní terciární vzdělávání, místo toho řešíme neukotvenost. Jenže charakteristika vošek podle analýz přesně splňuje kritéria profesního terciáru. Nyní to vypadá, že se budeme učit stavět něco úplně jiného - my krátké programy a vysoké školy profesní bakalářské programy,“ uvedla Marie Bílová, ze Střední školy sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná školy z Dubí.
Dodejme, že ke zmíněné charakteristice profesního terciáru patří dobré uplatnění absolventů, zájem zaměstnavatelů – zajímavý poměr mezi získanou kvalifikací a platovými nároky (levnější), existence akreditace se zapojením partnerů z praxe, vazba na zaměstnavatele a region, spokojenost absolventů s pedagogy, kulturou a klimatem školy, silná odborná profilace anebo odborná praxe.
V diskuzi v této souvislosti zazněl nesporný fakt, že na rozdíl od většiny současných vysokoškolských bakalářských programů končí diplomovaní specialisté ucelenou kvalifikací, tedy profesí.
„Paní ministryně školství nedávno na konferenci řekla, že máme masovost vysokoškolského vzdělávání, že úroveň primáru, sekundáru i terciáru se řítí dolů. A my se tady snažíme rozbít něco, co funguje. Proč chceme něco měnit, když není připravena transformace vysokých škol? Podle paní ministryně možná budou muset některé vysoké školy zrušit, ale my v transformaci VOŠ nabízíme, že budeme další vysokoškolské instituty zřizovat. Tomu nerozumím,“ řekl Jan Šindelář, ředitel VOŠ, SPŠ automobilní a technické v Českých Budějovicích.
Ředitel odboru M. Rathouský k tomu podotkl, že východiskem debat může být i zachování vyšších škol. „Samozřejmě bychom neměli při snaze pomoci nakonec tomuto segmentu ublížit.“
 
Raději samostatný zákon
V závěrečném usnesení se valná hromada Asociace VOŠ usnesla – kromě jiného – na poněkud překvapivém požadavku, kterým je vznik samostatného zákona pro vyšší odborné školy. Po deseti letech se tak znovu vrací na stůl návrh, který by snad pomohl vyřešit nezpochybnitelné právní zakotvení VOŠ v terciárním sektoru, tedy oblasti vzdělávání, která na nový, komplexní zákon teprve čeká. Ačkoli by měl komplexní zákon řešit i transformaci VOŠ, není zdaleka jisté, zda vůbec spatří světlo světa. Samostatný zákon pro VOŠ by tedy mohl být rychlejší a schůdnější cestou.
Petr Husník
 
< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz