archiv
Učitelské noviny č. 31/2003
tisk článku

Skoro zapomenutá škola

Budu hovořit o boji, který ještě neskončil. O boji o lepší školu pro 130 žáků školy zvláštní a 10 školy pomocné. Budu hovořit o škole zkoušené a o trpělivých učitelích z Hranic na Moravě.


Dům z roku 1899

Čtyři roky zpátky tu slavili stovku. Jen jestli bylo co slavit. Ředitelka Jitka Skřídlová sem přišla v roce 1976. V té době tu probíhala přístavba, vlastně poslední vlaštovka. Propojila původní dům a tělocvičnu. Už tehdy budova nevyhovovala. Užívaly se učebny roztroušené po celém městě. Dnes jsou některé domy, v nichž se učívalo, zbořené - dostaly demoliční výměr. Učilo se tam, kde nikdo nechtěl být, kde něco zbylo. Tady v budově se těžko dá mluvit o slušném prostředí. Malé učebny jsou samy o sobě nevyhovující, řada z nich je průchozí, v učebnách není tekoucí voda a ještě k tomu stav domu…

Studie a statika

V roce 1988 byla zpracovaná studie rekonstrukce školní budovy včetně přístavby, která měla vzniknout na vedlejším parkovišti. Už tehdy však projekt narazil na vlastnictví některých pozemků, a po roce 1989 se proto zastavil. A začala znovu anabáze s hledáním řešení.
Navíc se tehdy zjistilo, že dům není dobře staticky zajištěn. Stojí totiž na místě, kde kdysi tekla Bečva. Dnes je její koryto o několik metrů dál, ale podkladem domu jsou pohyblivé štěrkopísky. V roce 1988 se ale začal dům rozjíždět, proto byl spoután lany - a to byl také jeden z důvodů, proč bylo řečeno, že nemá smysl provádět rekonstrukci.
Město tehdy hledalo pozemky pro novou školu. Po dlouhém hledání je skutečně vytipovalo a na základě toho bylo zpracováno několik studií. Poslední v roce 2001 - celkem přišly školu na zhruba 200 tisíc z vlastních provozních peněz. Jenže pokaždé projekt zůstal ležet v nějaké kanceláři.

Radon a vlhkost

V roce 1996 přišel Státní úřad pro jadernou bezpečnost a nainstaloval do školy nějaká čidla, která nikomu nic neříkala. Z nich zjistil přítomnost radonu a na základě toho tu byly nainstalovány přístroje, které měřily jeho výskyt 24 hodin denně. Zjistil, že ve třech přízemních místnostech je překročena jeho povolená úroveň. V jedné místnosti až třikrát. "Budeme světélkovat," vypěstovala si černý humor ředitelka.
Dalo by se tu sice nainstalovat odvětrávací zařízení. Ale protože se pořád předpokládalo, že se budou stěhovat, nic se nedělalo. Všichni byli přesvědčeni, že se nevyplatí do budovy nic investovat. "Tak větráme. Ráno, o přestávkách, v poledne, celé odpoledne. Navíc jsme postupem doby a různým šetřením zjistili, že je tu nadlimitní vlhkost. Norma je okolo 4 %. Tady máme 16 %. Příčinou je prý nefunkční izolace," vypočítává ředitelka.

Voda a opravy

A touhle školou prošla v roce 1997 povodeň. Ta první, moravská. Bečva se zvedla a do výše metru všechno plavalo. Museli vyměnit veškerý nábytek, znovu renovovat a vybavit dílny… Nicméně byli pojištěni, takže mohli začít opravovat vlastně hned. Jen trochu posunuli začátek školního roku.

Naivita a srovnání

Právní subjektivitu získali mezi prvními, v roce 1995, asi si od toho něco slibovali. Opakovaně žádali svého zřizovatele - školský úřad - o řešení své situace, ten předával žádosti dál. "Naivně jsem si myslela, že má zřizovatel zájem o solidní podmínky pro své školy. Vždycky se ale našel někdo, kdo si k penězům našel lepší cestičku než my," tvrdí J. Skřídlová.

Sny a peníze

Zdejším snem je budova se zhruba osmnácti učebnami, s kabinety, se dvěma odděleními školní družiny, s počítačovou učebnou, dvěma dílnami, cvičnou kuchyní, s učebnou pro přírodní vědy a výtvarnou výchovu, s tělocvičnou a s malým rehabilitačním sálem (to je taková malá druhá tělocvična, díky ní mohou najednou cvičit dvě třídy). Potřebují šedesát, sedmdesát milionů. S ohledem na velikost pozemku to bude skromný dům. Žádný luxus, žádný bazén, který je dneska už celkem častý. Dokumentaci k územnímu řízení už mají, i územní rozhodnutí o umístění stavby. Od roku 2001 jsou zařazeni do investic ze státního rozpočtu. Získali peníze na vykoupení pozemku od města a na zpracování potřebné dokumentace - asi 560 tisíc korun. Loni nedostali ani korunu. Ale další roky měly přicházet další dotace. Jenže školy zřizované kraji prý mají stop stav, nedostávají peníze od státu… Přechod pod kraj nastal v nejhorším okamžiku. Mají pozemek, dokumentaci a nemají peníze na stavbu. "A kvůli tomu můžeme přijít i o pozemek, protože v kupní smlouvě je klauzule, že když nebude vydáno kolaudační rozhodnutí do pěti let, stane se koupě neplatnou," bojí se ředitelka.
Kraj bohužel vlastní prostředky na takovou stavbu nemá. Přesto škole slíbil, že pokud se nepodaří získat peníze ze státního rozpočtu, zkusí v příštím roce už peníze nějak sehnat sami.

Hygiena a touha

Hygienička by mohla školu okamžitě zavřít. Museli pochopitelně požádat i o výjimku z nové vyhlášky o hygienických podmínkách. Na dva roky. Stejně nevědí, zda jim nějaké učebny nezavřou. Čas se krátí. Stavba by přitom netrvala déle než dva roky. "Byli bychom pak všichni v jedné budově. Bez vlhkosti, bez radonu. Kulturní prostředí. Chceme toho tolik?" ptá se ředitelka.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/louskacek.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz