archiv
Učitelské noviny č. 31/2003
tisk článku

Plzeňská Škodovka nabízí studentům až stotisícové půjčky

Jak získat kvalifikovaného strojaře na všech úrovních vzdělání? S touto otázkou se už dlouhé roky potýkají české průmyslové podniky. V baště tuzemského strojírenství, plzeňské Škodovce, se rozhodli problém odstranit vypsáním programu až stotisícových nenávratných půjček pro nadané žáky a studenty. Jinou otázkou ovšem podle odborníků je, zda to mohou být jen peníze, co u potenciálních zájemců o černý obor zabere.


Systém stipendií či jejich obdoby - nenávratných půjček - je v podstatě náhradou za právně i společensky přežitý vztah, kdy se učeň či student "upsal" nějakému podniku už na začátku studia, s čímž souvisela i určitá finanční odměna. Po oddělení odborných škol od podniků na počátku 90. let už taková praxe není možná, přesto se podniky, které mají zájem o žáky či absolventy, snaží ty nejlepší právní oklikou k sobě připoutat, což samo o sobě není nic špatného - naopak. Jde vlastně o důkaz poměrně osvícené personální politiky, z níž má prospěch konkrétní žák a nakonec i odborná škola.

80 až 100 tisíc čistá ruka

Plzeňská Škoda Holding v duchu předchozích řádků od letošního září zahájila ojedinělý program nenávratných půjček pro vysokoškoláky, maturanty a učně elektro a strojírenských oborů. Nenávratných proto, že studenti nemusejí peníze vracet, pokud po absolvování školy nastoupí do jedné z dceřiných společností firmy a setrvají zde aspoň tři roky. Pakliže se ale rozhodnou nastoupit jinam, musejí peníze do dvou měsíců vrátit.
Výše půjček ovšem rozhodně stojí za to. Pro vysokoškoláky je počítáno až se 100 tisíci korunami, které lze získat v posledních dvou letech studia. Pro žáky studijních a učebních oborů činí maximální výše půjčky 80 tisíc korun!
"Nemáme zájem o všechny absolventy a všechny přijaté si nenecháme," uvedl před novináři generální ředitel Škody Holding Martin Roman. Podle něj přijala firma v loňském roce 70 absolventů vysokých škol. Holding prý zároveň nedávno oslovil v anonymním průzkumu 531 vysokoškoláků, z nichž zájem pracovat ve Škodovce projevilo 90 procent. Oproti stejnému průzkumu z roku 2000 jde o trojnásobný nárůst.

Jen pro nejlepší

Podle Josefa Bernarda, personálního šéfa Škodovky, se program v kategorii vysokoškoláků zatím týká pouze studentů spřízněné Západočeské univerzity.
"V nejbližší době však připravujeme jeho rozšíření i na ostatní vysoké školy," řekl Josef Bernard pro UN.
Podstatně širší záběr nabízí program středoškolákům, ti se mohou rekrutovat z jakékoli odborné školy v zemi. Jak se do programu nenávratných půjček přihlásit?
"Především musí zájemce navázat kontakt s některou dceřinou společností holdingu, v níž by chtěl v budoucnu pracovat. Pokud není přesně rozhodnut, může se obrátit přímo na naše personální oddělení, které mu odpovídající kontakt zajistí," odpověděl Josef Bernard.
Co se týče podmínek získání půjčky, jsou zřejmé. Student či žák musí projevit zájem o práci, vlohy a nadšení. Dobrý prospěch prý sice může být v některých případech dostačující, ale ve většině jen jednou z podmínek. Zájem musí projevit především konkrétní dceřiná společnost. Z toho je zřejmé, že si pod svá křídla nevezme každého.
"Program se týká hlavně učňů a vysokoškoláků, potřebujeme totiž doplnit stavy na dílnách a na pozicích vysokoškolsky vzdělaných techniků. Peníze nejsou ani nárokové ani vypláceny výlučně podle prospěchu. V případě vysokoškoláka půjde většinou o diplomovou práci - chceme, aby prokázal viditelný vztah k oboru a byl s firmou v průběhu studia v kontaktu, abychom ho zažili i v praxi. Svou roli samozřejmě sehrají i studijní výsledky a reference učitelů. U středoškoláků půjde vedle prospěchu také, a to zejména o osobní zkušenost například z brigád či praxí, ale rozhodující může být i výborná klasifikace z praktické výuky. Záleží tedy na společnosti, komu nabídne jistou práci. Naším cílem je přilákat opravdu jen ty nejkvalitnější studenty a učně," dodal Josef Bernard.

Perspektiva?

Ačkoli jsou plzeňské firmy známy svým zájmem o dění v odborných školách, i tady letos zaznamenali mírný propad zájmu o strojírenské obory. Program půjček proto přichází právě včas. Otázkou je, zda jen peníze přesvědčí váhající zájemce, protože pověst Škodovky jako podniku, který trvale propouští, není zrovna nejlepší. Představitelé podniku však svou budoucnost nijak černě nevidí a tvrdí, že s masivním propouštěním je už konec. Veškeré úbytky budou souviset s investicemi. O mladou krev prý zájem trvá.
Podle Josefa Bernarda se prestiž technických oborů v posledním roce zvýšila, stejně jako uplatnění absolventů technických škol. Zatímco loni byla podle ČTK průměrná mzda v kraji 17 121 korun, ve strojírenských firmách to bylo o tři až pět tisíc více, konkrétně ve Škodě Holding 20 318 korun.
Program škodováckých půjček je opticky svázán se zdejší Střední průmyslovou školou strojnickou a SOU, protože oba subjekty spolu velmi úzce spolupracují (viz rámeček).
"Přesto tato akce s naší školou bezprostředně nesouvisí, byť by se mohla dotknout určité části studentů, ale bude záležet jen na nich, nakolik projeví zájem," řekl UN ředitel školy Ladislav Vízner. "Jsem přesvědčen, že půjčky pomohou podniku s náborem mladých lidí. Mohou přilákat, už proto, že se s něčím takovým denně nesetkáváme. Nicméně že by představovaly nějaký zásadní průlom, to si nemyslím."

Jen půjčky trn z paty nevytrhnou

"Pomoc oboru to v každém případě představuje," komentoval škodováckou akci předseda Sdružení učňovských zařízení Petr Lacina.
"Špatný stav ve strojírenství je ovšem výsledkem více než desetiletého nezájmu jak podniků, tak rezortních ministerstev. Nebude jednoduché se vrátit. Školy se musely přizpůsobit novým podmínkám a drahého zařízení se zbavily. Dnes už na nové soustruhy mít peníze zřejmě nebudou. Zdaleka největší problém, jenž protíná celé odvětví, jsou velmi nízké mzdy, které spolehlivě odrazují potenciální zájemce o studium. Důkazem toho je fakt, že do oboru nenastupují starší kvalifikovaní lidé, a to ani v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Když se podíváte třeba na pražskou strukturu oborů, zjistíte, že učíme 300 manažerů strojírenství, ale jen 50 strojních mechaniků a 20 nástrojařů."

Předseda Asociace průmyslových škol Jaroslav Ponec se podle svých slov s podobným systém podpory studentů v posledních letech nesetkal.
"Mnohokrát jsem na toto téma jednal se šéfy podniků, ale zřejmě nebyli pod takovým tlakem jako v Plzni. Půjčky do určité míry mohou pomoci, ale systémovým řešením by byl vstup podniků do odborného školství jako celku. Firmy by se měly zajímat o studenty i výuku už během studia. Když přijde personalista s nabídkou těsně před maturitami, je to podle mě již pozdě.
V bývalém SOU Aera Vodochody, které se spojilo se zdejší SPŠ strojírenskou, se před časem studentům vyplácela poměrně vysoká stipendia.
Vinou tíživé ekonomické situace firmy dokonce došlo k jakési reprivatizaci čili převodu školy pod kraj. "Výborná spolupráce, zejména po technické a technologické stránce pokračuje. Aero také činí nabídky učňům a pomáhá nám při výuce. Stipendia už ale nevyplácí. Obecně řečeno, stipendia pomohou, ale záleží vždy na situaci konkrétní firmy," řekl UN ředitel školy Miloslav Franěk.

Ředitelka SOU strojírenského ve Slaném Šárka Veselá se o zavedení finanční motivace žáků ze strany podniků již v minulosti pokoušela. Bez úspěchu.
"Nemyslím si, že peníze jsou dostatečným motivem," sdělila UN, "muselo by jít o skutečně horentní sumy. Systémové a účinné by mělo být snížení počtu žáků v oborech, které trh práce nepotřebuje. V okolí máme několik velkých strojírenských firem, které nabízejí dětem jistotu. Problém ale nastává v okamžiku, kdy vám trojkaře i čtyřkaře přeberou školy se studijními obory. Je to zkrátka o koncepci. Jsme jednou z mála posledních škol, která si udržela klasické řemeslné obory a nezavedla manažerská studia."
Radko Sáblík, ředitel pražské Smíchovské SPŠ, se zatím s nabídkou půjček či stipendií nesetkal.
Také on vidí hlavní problém v nízkých mzdách. "Jsou oproti jiným profesím velmi nízké. To samé se týká našich odborných učitelů. Dokud jim budeme nabízet málo, budou u nás pracovat jen nadšenci a důchodci. Nejdříve letěla ekonomika, dnes jsou to počítače, až i strojírenské firmy lidem slušně zaplatí, uvidíte, kolik se do škol pohrne zájemců," dodal ředitel.

PETR HUSNÍK

Plzeňská Škodovka představuje pro zdejší SPŠ strojnickou a SOU hlavního partnera - a to nejen v oblasti výchovy strojírenského dorostu.
V UN č. 21/2003 jsme psali o nabídce podniku týkající se prodeje nevyužitých prostor kraji, potažmo této škole. Paralelně se sice uvažovalo o výstavbě nového školního areálu, ale nakonec zvítězila myšlenka nákupu v hodnotě 23 milionů korun. Podle ředitele školy by už v průběhu tohoto školního roku v nové hale měl probíhat odborný výcvik až 288 učňů strojírenských oborů, ale i modelářů a truhlářů. Na plné obrátky by se měl provoz ve staronové hale rozjet od září příštího roku.
"Cena haly z naší strany zohledňovala její následné využití pro potřeby učiliště, proto byla zhruba o polovinu nižší než cena odhadní," uvedl v prohlášení pro tisk generální ředitel Škoda holding Martin Roman.
Štědrou ruku projevila firma i při ocenění nejlepších doktorských a diplomových prací studentů Západočeské univerzity. Před prázdninami si studenti na prvních třech místech rozdělili odměnu odstupňovanou od 60 do 100 tisíc korun. Vzhledem ke strojírensky zaměřeným a vysoce specializovaným tématům prací lze předpokládat, že jich Škodovka může využít pro své podnikání. Navíc úspěšným studentům Škodovka nabídla práci. I tak funguje byznys.

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz