archiv
Učitelské noviny č. 44/2006
tisk článku

Mediální výchova, nové téma ve výuce

Mediální výchova, jako jedno z průřezových témat RVP pro základní vzdělávání, bude od příštího školního roku povinně realizována na všech základních školách. Mediální výchovu má škola do svého ŠVP zařadit a realizovat jak na prvním, tak na druhém stupni. Mediální výchova asi nejvíce patří k těm tématům RVP, která jsou při jejich skutečně kvalitním provedení velice náročná na přípravu. Ale protože jde o téma tak široké, jeho uchopení lze naopak pojmout i velice volně a povrchně a úkol bude také splněn. Jak tedy na mediální výchovu?

 

 Rozsah i podoba je na škole

 

 "Pokud žáci projdou všemi stanovenými okruhy mediální výchovy ve schválené verzi RVP ZV, získají alespoň základní úroveň mediální gramotnosti," říká MARKÉTA PASTOROVÁ z  Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP).

 Časová dotace pro realizaci není závazně stanovena. Záleží zejména na tom, jakou formou se daná škola rozhodne mediální výchovu uplatňovat. V zásadě si může ředitel vybrat ze tří možností: integrace tematických okruhů mediální výchovy do vzdělávacího obsahu vybraných vyučovacích předmětů, formu projektu, anebo kombinaci obou předešlých variant. Další možnou, ale náročnou formou je realizace mediální výchovy jako samostatného předmětu.

 VÚP v jednom z vlastních metodických materiálů, který zveřejnil na svém metodickém portálu, uvádí jako vhodný rozsah výuky třicet hodin pro druhý stupeň, a to vždy po patnácti lekcích na jedno pololetí. "Jde spíše o nadprůměrnou časovou dotaci. Rozhodující je, aby ředitel školy zajistil dostatečnou kvalitu výuky," dodává M. Pastorová.

 Mediální výchovu je podle VÚP vhodné na prvním stupni zařadit nejdříve ve třetím ročníku, na druhém stupni pak v libovolných ročnících s tím, že v ročníku osmém a devátém je dobré zařadit i projekty využívající zkušenosti žáků. Zatímco pro druhý stupeň základního vzdělávání jsou již  k dispozici poměrně návodně vypracované lekce jako ukázky realizace jednotlivých témat, pro první stupeň metodické materiály postupně vznikají. "V případě prvního stupně je především na učitelích, do jaké hloubky se budou jednotlivým tématům mediální výchovy věnovat. Vhodné je vycházet také z toho, že i děti jsou příjemci mediálních sdělení a zcela přirozeně u nich mediální produkce vyvolává otázky jako například: Proč se ještě vydávají noviny, když se vše najde na internetu? Proč se médiím věnuje tolik pozornosti a co je to vlastně médium? Jak by vypadal náš život, kdyby naráz média zmizela? Je na pedagogovi, aby dotazům dal ve výuce prostor, hovořil s dětmi o tom, na co se jejich pozornost zaměřuje, diskutoval a pokusil se s nimi společně a bez předpojatosti hledat odpovědi. Byla by škoda, kdyby na prvním stupni byla mediální výchova pojímána jen povrchně. Motivovaní učitelé si jistě budou umět opatřit potřebné informace a případně si doplní své vzdělání i o oblast mediální výchovy," komentuje M. Pastorová.

 

 Školení - přirozený monopol

 

 Na tvorbě koncepce mediální výchovy u RVP pro základní vzdělávání a gymnázia se podílelo Centrum pro mediální studia v Praze (CEMES) při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV). V současné době pořádá kurzy pro učitele s názvem Základy mediální výchovy v celkovém rozsahu dvaceti vyučovacích hodin. Podle informací VÚP jde pravděpodobně o jediný takto propracovaný kurz akreditovaný MŠMT, který u nás realizuje nějaké vysokoškolské pracoviště. Když si však uvědomíme, že mediální studia se přednášejí u nás i na několika dalších fakultách a že příprava studentů na tvorbu a realizaci osnov i školních vzdělávacích programů by měla být úkolem hned devíti pedagogických fakult v ČR, nabízí se otázka, proč takovéto kurzy nabízí jen FSV? Podle našich zjištění se to jeví tak, že se prostě a jednoduše zatím nenašla žádná jiná srovnatelná konkurence...

 Absolvování kurzu výuky mediální výchovy je pro učitele tohoto tématu podle M. Pastorové velice důležité. Pak ovšem jedno jediné pracoviště stěží dokáže uspokojit potřeby učitelů z celé republiky. "Vezměme tento fakt jako výzvu pro všechna vysokoškolská pracoviště, která mají tuto problematikou ve svých studijních programech, aby kurz mediální výchovy, který je odborně na výši, učitelům nabídla," reaguje M. Pastorová a doplňuje: "V případě přípravy učitelů na pedagogických fakultách nejde jen o téma mediální výchovy, ale třeba i výtvarné výchovy. Když jsem oslovila příslušné katedry s tím, že je třeba připravit studenty na daný obor tak, jak jej pojímá RVP, byl zájem z jejich strany nečekaně nízký."

 

 Čeština jako přirozený základ 

 

 I když si škola obsah i formu mediální výchovy teprve vytváří, měli by učitelé o tématu médií s dětmi alespoň začít hovořit. "Netvrdím, že je nutné absolvovat nejdříve kurz či mít do definitivní podoby propracovaný vzdělávací program. Zvláště mediální výchova umožňuje, aby učitelé při výuce vycházeli ze zkušeností žáků i z jejich aktuálních zájmů. Prostor je zde i proto, aby žáci sami zjišťovali názory na média u svých rodičů, či v okruhu vrstevníků. Důležitá je neustálá reflexe toho, co, proč a jak se svými žáky dělám. Následně si pedagogové třeba uvědomí, že další vzdělávání je pro ně skutečně důležité," sděluje M. Pastorová.

 Nejběžnějším způsobem realizace mediální výchovy na pilotních školách se stala její integrace do jednotlivých předmětů. Teoreticky lze tematické okruhy mediální výchovy začlenit do jakéhokoliv předmětu, nicméně je samozřejmé, že některé z nich jsou vhodnější. Mezi ty klíčové dozajista patří český jazyk, a to jak na prvním, tak na druhém stupni. "Pokud má učitel českého jazyka k mediální výchově vztah, může ji velice dobře, a to již na prvním stupni, propojit s výukou jednotlivých žánrů. Může například vybírat ukázky textů z novin a časopisů odlišného zaměření a porovnávat je vzhledem k tomu, pro jaké čtenáře jsou tiskoviny určeny a zároveň dávat možnost žákům, aby sebe sami vnímali jako součást určitého publika. A netýká se to jen slohu, ale při jazykových rozborech je dobré vzít si jako příklad různá reklamní sdělení," inspiruje M. Pastorová.

 Na ZŠ Prachatice, Vodňanská pracují v českém jazyku dokonce s televizním zpravodajstvím. "Porovnáváme při výuce zprávy všech tří celoplošných českých televizí," konkretizuje ALENA NACHLINGEROVÁ, která je jedním z pedagogů, jež mají na této škole mediální výchovu na starosti.

 Dalšími vhodnými předměty pro integraci tématických okruhů mediální výchovy mohu být obory v oblasti Člověk a společnost - občanská výchova a dějepis, ale dále také oblast Umění a kultura - výtvarná výchova, kde se nabízí možnost analyzovat vizuální zpracování mediálního obsahu nebo i hudební výchova - může se  pracovat se zvukovou stránkou mediálního obsahu. Na prvním stupni je pak vhodnou oblastí Člověk a jeho svět nebo Člověk a zdraví, kde děti může zaujmout třeba téma obraz sportu v médiích.

 

 Pro projekty není nutná technika

 

 Kvalita vyučování, včetně realizace projektů, je do značné míry ovlivněna technickými podmínkami každé školy. Jen málokterá škola má v současné době možnost pracovat s tiskem, rozhlasem i televizí. Prachatická ZŠ mezi ně ale patří. Práci se všemi třemi typy médií a dokonce i s tvorbou jejich obsahů se tato škola již dlouhodobě zabývá (viz UN 11/2006, Rádio Junior a Televize Vodník). Škola svou audiovizuální techniku využívá nejen k projektům (školní televizní vysílání, které mohou obyvatelé Prachatic sledovat na místní kabelové televizi), ale i k výuce v jednotlivých předmětech.

 "V rámci grantu jsme nedávno získali finanční prostředky na vytvoření multimediální učebny, kde bude soustředěna veškerá technika pro práci s rozhlasem i televizí. Žáci si zde budou například připravovat rozhlasové hlášení. Nejdříve ho odvysílají tak, jak by mělo správně vypadat, pak ho pustí záměrně s chybami, tedy s tím, co by se ve zpravodajství objevovat nemělo, nebo naopak tam nedají to, co by v něm být mělo. Děti hlášení v jednotlivých třídách poslouchají a vyučující s ním pak mohou v části hodiny hned pracovat," ilustruje A. Nachlingerová.

 Praxe prachatické školy však dokazuje, že žáky lze zaujmout i projekty, kde se s technikou automaticky nepočítá. "Jedním z našich projektů je třeba téma reklamy na cestovní kancelář - jakým způsobem se inzerce připravuje. Ději jsou zástupci této kanceláře a celý den se snaží pracovat na její prezentaci, včetně finančních nákladů na reklamní kampaň," uvádí A. Nachlingerová.

 

 Nejlepší je kombinace

 

 I když se přirozeně jedna škola více orientuje třeba na environmentální výchovu, jiná na oblast Umění a kultura a další právě na mediální výchovu, je možné předpokládat, že i škola bez rozhlasového nebo televizního studia může mediální výchovu realizovat kvalitně. "Takováto škola se hlavně zaměří na zkušenosti žáků s médii," dodává M. Pastorová.

 Podle M. Pastorové je na základě dosavadních zkušeností nejvhodnější metodou výuky integrace mediální výchovy do jednotlivých předmětů v kombinaci a projekty. "Myslím, že v případě tohoto tématu není nejlepší, aby žáci dostávali informace o médiích pouze jednorázově a jedním způsobem. Vhodné je, pokud se alespoň jednou za rok mohou děti podílet podle svých možností třeba i na celoškolním projektu, který může být zaměřen na jedno regionálně významné téma."

 Školy by také neměly zapomínat u mediální výchovy na besedy s profesionály, kteří se ve světě masové komunikace pohybují.

 Jak bylo již uvedeno, mediální výchovu lze vyučovat i jako samostatný předmět. Z disponibilní časové dotace je ale třeba na jeho realizaci vyčlenit hodiny.  Dále je nutné zpracovat vzdělávací obsah mediální výchovy do podoby osnovy stejně, jako u všech ostatních předmětů. Pokud škola nemá s realizací mediální výchovy zkušenosti již z dřívější doby, je podle VÚP vhodnější, když koncipuje předmět jako volitelný. Ten může být vhodnou rozšiřující nabídkou pro žáky se zájmem o tvorbu časopisu, o rozhlasové nebo televizní vysílání. Volitelný předmět může doplnit, ale nemůže sám o sobě naplnit požadavky na realizaci mediální výchovy. Základy mediální gramotnosti musejí mít možnost získat všichni žáci, takže mimo volitelného předmětu musí škola vždy zařadit i některou z výše uvedených forem či jejich kombinace.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz