archiv
Učitelské noviny č. 25/2003
tisk článku

E-learning pro mateřské školy

Každá politická strana slibuje zajistit další vzdělávání spolu se zvednutím platů učitelů hlavně před volbami. Je to prozíravé. Osvícenci přece vědí, že se bez dalšího vzdělávání neobejdou. Nejvíc potřební jsou a budou vždy vzdělavatelé, kteří předávají vědomosti a dovednosti v jediném funkčním celoplošném systémum, v systému školství. Bohužel, právě jim často chybí nejen čas, ale i potřebné finance.


Nové poznatky a požadavky na výměnu vědomostí, znalostí a dovedností v oboru však přichází stále rychleji. Uplatnění nových poznatků, které urychlují například týmovou práci, jsou přínosem pro praxi, kvalitu a rychlost dosažení cíle. Jak lépe motivovat lidi, jak poznat hlavní problémy, jak jim předejít a zajistit porozumění a spolupráci, jak získat lepší a kvalitnější i hlubší výsledky v činnosti, kterou dělám? Podobné otázky zajímají mnoho lidí pracujících s lidmi a pro lidi. Potřebují se dovědět novinky z nejrůznějších oblastí – od problematiky řízení (např. řešení konfliktů v týmové práci), zajímají se o sbírání dat nebo o efektivní využití volného času. Ve škole tyto informace nedostanou. Bohužel, škola je stále ještě konzervativní, nemůže vše akceptovat tak rychle, jak uspěchaný život potřebuje.

JAK JE TO S DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍM VZDĚLAVATELŮ?

Je zajímavé podívat se na čísla (loni velmi přehledně předložená v Učitelských novinách), která ukazují, kolik které ministerstvo vynakládá prostředků na další vzdělávání. Ale odejděme od politické rétoriky k realitě.
Vzdělávací kurzy jsou drahé, navíc limitované počtem a vzdáleností k místu vzdělávání (čas, náklady). Studující potřebuje častější konzultaci s učitelem, vzhledem k profesi však nemůže příliš často opouštět pracoviště. A dlouhodobě nelze využívat pro další vzdělávání volné dny na úkor rodiny nebo dalších zájmů.
Domníváme se, že nové možnosti a technologie nabízejí mnohem úspornější řešení. Navíc vám nikdo nebude nařizovat co a kdy máte studovat. Na studium máte třeba půl roku a materiály vám přijdou až na stůl. I s „učitelem“ můžete komunikovat častěji než při obvyklém studiu. Podle vašich požadavků v podstatě kdy a jak chcete, nejméně však jednou týdně.

PODMÍNKA: PŘÍSTUP NA INTERNET

Domnívám se, že v současné době není e-learning příliš velký požadavek ani na „předškolačky“. Jde o kombinovanou formu studia, ale převažuje distanční forma, studium na internetovém portále. Distanční text potom umožňuje samostudium v pohodě, okamžité vracení se k problémům, otázky i odpovědi, plnění úkolů, povídání si na chatu a mnoho dalších zajímavých možností.
Proč se obracíme právě na „mateřinky“? Protože jsou nejzodpovědnější. Vědí, že v předškolním věku nesmějí nic zanedbat. Většina vědomostí, vztahů zejména sociálních, etických a morálních, rodinných a společenských se formuje právě v předškolním věku. Potom je pozdě. Změna společenského systému hluboce změnila chování a jednání ve společnosti. Změnila se společenská pravidla, spolu se společenským řádem se změnily nároky na jednání i chování lidí, pracovní nasazení, jednání i hraní... Je příliš mnoho nového, než abychom mohli říci, že to zvládneme bez nových metod, forem, přístupů a technik ve výchově a vzdělávání. Jde nám o budoucnost nejen našich dětí, ale o vývoj a chování této společnosti. Tyto děti musí zajistit kontinuitu společnosti, ony se o nás budou starat tak, jak je my připravíme a ovlivníme.

VKLAD DO BUDOUCNOSTI

Je-li pro Američany posílání SMS z mobilu složitější než surfování a využívání internetu, proč bychom jej nemohli využívat také? Obyvatelé Evropy potřebují zvýšit své vědomosti v oblasti informačních technologií a cizích jazyků. Svět se zaplnil novinkami vědy a pokud se je lidé nenaučí ovládat, neobstojí na pracovním trhu (říká E. Pierart, sociolog z ULB, Brusel). Evropská unie označuje úkol zvýšit zapojení do celoživotního vzdělávání jako Lisabonskou strategii. Zatímco v Německu, Švédsku nebo Finsku je rekvalifikace a další vzdělávání seniorů samozřejmostí, v Belgii, Nizozemsku, Řecku a u nás tomu tak není. Podceňování zapomínání a chybějící nové poznatky a informace zvyšují nezaměstnanost a rozpor mezi novými přístupy a potřebami na trhu práce.
Evropská unie počítá s tím, že se využívání internetu stane běžnou součástí života Evropanů. Přiznejme si, že v ČR je stále velmi vysoká vzdělanost a že není jiné cesty, než tuto vzdělanost včetně počítačové udržet a rozvíjet. Produktivita práce je většinou nízká proto, že dnes stále používáme postupy a znalosti z minulého století a nové technologie jsou využity jen částečně. Pokud se změní vědomosti a jejich využití, produktivita adekvátně vzroste.
Základ změn je v přístupu těch, kteří informace předávají, v učitelích. Není možné počítat pouze s mladými, Evropa i ČR musí přizpůsobit vzdělávání také generaci dnešních padesátníků, jak uvádí J.Gilles (Úřad práce, Brusel). Investujeme-li do sebe, je to nejvýhodnější investice na světě.
Zkusme to, nečekejme a začněme kdekoliv, třeba u mateřinek a učitelů vysokých škol najednou.

FERDINAND MAZAL

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz