archiv
Učitelské noviny č. 25/2003
tisk článku

Čeho se bát při stávce

Protesty. Demonstrace. Stávky. K těmto krajním prostředkům jsou odhodláni sáhnout odboráři a vyzvat k nim všechny zaměstnance kvůli připravované reformě veřejných financí. Jak je to ale s právním zakotvením stávky? Na to se ministerstvo školství a odbory dívají z různých úhlů.


 

MŠMT

Podle materiálu ministerstva školství, který má redakce k dispozici, lze "zákonně" stávkovat pouze v souvislosti s kolektivním vyjednáváním - jiný zákon, než č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, totiž o stávce nehovoří.
Stanovisko MŠMT připouští právo na stávku vyplývající z článku 27, odstavce 4 Listiny základních práv a svobod, tohoto práva se lze ale podle něho domáhat pouze v rámci zákona, který toto ustanovení provádí. A žádný jiný zákon než o kolektivním vyjednávání, který by se stávkou zabýval, přijat nebyl.
Jestliže se tedy začne stávkovat (pouze v rámci boje o kolektivní smlouvu), bude se podle stanoviska MŠMT vůči účastníkům stávky postupovat podle zákoníku práce a zákona o platu. Stávka podle toho není posuzována jako neomluvená přítomnost v práci a jejím účastníkům nepřísluší za prostávkovanou dobu mzda ani náhrada mzdy. Proto prý musí odborová organizace nebo zaměstnavatel zpracovat seznam účastníků stávky. Stávkujícím je poskytnuto volno bez náhrady mzdy.
Peníze, které se kvůli stávce nevyplatí a tak se "uspoří", musí být vyčísleny a vráceny do státního rozpočtu. O to se má postarat krajský úřad.

Z POVINNOSTÍ ŘEDITELE ŠKOLY PŘI STÁVCE:

  převzít od odborových orgánů doklady o tom, že stávka byla vyhlášena
  postytnout údaje o nestávkujících pro účely řádné výplaty platu
  stanovit konkrétní náplň práce pro nestávkující zaměstnance
  zabezpečit v omezené míře běžný provoz, je-li to vzhledem
   k počtu stávkujících možné
  zabezpečit alespoň nezbytnou činnost a nezbytná opatření vzhledem
   k ustanovení předpisů o bezpečném provozu technických zařízení
   a bezpečnosti a ochrany zdraví
(ze stanoviska MŠMT)
ČMOS pracovníků školství

Právní stanovisko ČMOS pracovníků školství se s ministerským shoduje ve východisku - právo na stávku je zakotveno v Listině základních práv a svobod a její další definování by měl řešit zákon, který zatím nebyl přijat. Odboráři tvrdí, že zákonnost stávky může posoudit pouze soud, který vezme v úvahu konkrétní situaci. Připomínají k tomu mezinárovní úmluvy o odborových svobodách, kterými je Česká republika vázána a které mají přednost před zákonem. "Právo na stávku uznaly členské státy Mezinárodní organizace práce za legitimní prostředek zaměstnanců a jejich organizací k ochraně jejich ekonomických sociálních práv a zájmů vyplývajících ze svobody sdružování," říká se v odborářském stanovisku s tím, že stávku je možné použít na podporu stanoviska při hledání řešení problémů, které jsou vyvolány dopadem na jejich členy, hlavně pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu a životní úroveň.
Odborářský materiál rozebírá také možné dopady různých forem protestů. Okupační stávka ve škole v době voleb (školy bývají, jak známo, často volebním místem) může znamenat obvinění z trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci, pokud je budova školy ve vlastnictví např. obce.
Neodevzdání klasifikace může být hodnoceno jako porušení pracovní kázně. Jestliže by se do takového protestu zapojil i ředitel školy, pak by podle odborářského materiálu mohl porušit základní povinnosti vedoucích zaměstnanců. A porušení pracovní kázně může být důvodem k výpovědi, dokonce i k okamžitému zrušení pracovního poměru. Žáci a jejich rodiče by mohli uplatňovat vůči protestujícím i náhradu eventuální škody, která jim protestem vznikla.
V nedávné době se na jižní Moravě mluvilo i o možnosti blokády hraničních přechodů. Podle odborářského stanoviska by taková blokáda hraničních přechodů nebo dálnic mohla být hodnocena jako trestný čin obecného ohrožení nebo například jako přestupek, jehož se dopouští ten, kdo neumožní nebo jinak ztíží oprávněné osobě vstup, vjezd nebo výkon prací při správě státních hranic.

Jak se zatím ve školství stávkovalo
Po revoluci došlo ve školství ke skoro patnácti lokálním i celostátním protestním vystoupením. Většinou se jednalo o stávkovou pohotovost, podobně jako v současnosti. Jen výjimečně vyústilo do varovné stávky, jednou se pak učitelé pokusili o stávku skutečnou - formou řetězové stávky proběhly protesty na začátku roku 1997 republikou bez zjevného účinku. Nejvýraznějším vystoupením byla demonstrace na Staroměstském náměstí v dubnu 1997, která na řetězovou stávku navazovala.

Také Asociace samostatných odborů podle předsedy UOK Radka Sárköziho říká, že právo na stávku zajišťuje Listina základních práv a svobod a že zvláštní zákon o stávce neexistuje. Průběh stávky vymezuje zákon o kolektivním vyjednávání, ale pouze v případě neúspěšného jednání při uzavírání kolektivní smlouvy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem. O případné nelegálnosti stávky může rozhodnout pouze příslušný soud na základě ústavy či příslušného zákona, ale ne zpětně. Za nelegální může být prohlášeno pouze pokračování stávky. Nějaký postih stávkujících by tedy hrozil až v případě, že by ve stávce pokračovali, přestože by soud rozhodl opačně.

Jak je vidět, při protestech se musí myslet i na důsledky. Na druhé straně - někdy je třeba ukázat sílu, zvlášť když vládní partner nebere jednání příliš vážně.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz