archiv
Učitelské noviny č. 25/2003
tisk článku

Evropská šance

Politici oslavují pod vybuchujícími květy ohňostrojů, kouří vítězné doutníky a z televizních obrazovek chválí občany, jak jsou moudří, neboť dali na jejich rady a přihlásili naši zem k Evropské unii. Vytvářejí tak mylný pocit, že „už je to uděláno, už je to hotovo“. Jen tu a tam některý z nich, spíš takový momentálně zakřiknutý euroskeptik, připomíná, že jsme na samém začátku.
Všichni voliči, kteří zakřížkovali ANO, počítají s tím, že se staneme rovnoprávnými členy toho evropského spolku, v němž bude mít každý stát svůj hlas a v rozhodujících věcech bude stačit jen jedno jediné (třeba zrovna české) veto, aby se povinně v Evropě nezavedla hloupost, či věc, která by Čechům mohla na úkor cizího prospěchu uškodit. Bude-li to tak, pak je skutečně moudré nestát opodál, ale účastnit se dějinných procesů a v globalizujícím se světě přispět svou troškou do mlýna a zároveň si pohlídat, jestli na někoho nevycházejí houstičky obzvlášť vypečené, zatímco my pod Řípem chroustáme připečené zbytky.
Slova o rovnosti a bratrství nám ovšem už z dob RVHP znějí podezřele. A stín pochybností se vkrádá i nyní, když padla železná opona a Čechy se ze dne na den ocitly ve zcela jiném světě. Ve světě svobody a prosperity, což ovšem samozřejmě znamená i prostředí tvrdé konkurence. Silní a úspěšní ovládnou trh, ti ostatní buď musí přidat, nebo vyklidí pole. Když budou mít všichni na cestě k úspěchu stejné podmínky, budiž. Ale budou je mít Češi v Evropské unii? Nestane se tato organizace spíš zbytečným administrativním prvkem v prostředí dosud volného trhu na našem kontinentu? Nenastolí v něm velké země ochranářské předpisy, které posílí pozice jejich národních firem na úkor našich, byť by ty naše byly ve skutečně volné soutěži daleko úspěšnější?
Český občan se nebojí jít do toho. Ostatně obrovské procento studentské účasti a souhlasu v referendu mluví jasně. Jen si hned zkraje nezastírejme, že v EU už teď dostávají jasné kontury snahy, abychom si v ní byli všichni rovni, ale někteří rovnější. Zcela nové prvky proto nyní dostává i naše domácí politika. Pokud v ní budou mít prim europoklonkáři, potěš nás pánbů. Pak ty řeči o šikovných českých ručičkách, které se neztratí, budou nanic.
Národním ANO v referendu jsme se chopili šance. Denně si hlídejme, zda my osobně stačíme evropskému tempu, ale také to, jestli nám tu cestu političtí ouřadové od Prahy až po Brusel nelemují zbytečnými a nespravedlivými překážkami.

JIŘÍ FREY

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz