archiv
Učitelské noviny č. 36/2004
tisk článku

Budoucnost kolejí je nejistá?

Peníze na ubytování by měl dostat student

Ministerstvo školství připravuje již řadu měsíců reformu pravidel pro poskytování dotací na ubytování studentů vysokých škol. Princip je v podstatě jednoduchý: Dotováno by již nemělo být lůžko na koleji, ale příspěvek na bydlení by student dostával prostřednictvím školy formou stipendia. Přestože i kritici této změny většinou souhlasí s tím, že nový systém by byl spravedlivější než ten stávající, mají k jeho podobě řadu výhrad.


 Stát přispívá na bydlení jen třetině studentů

Ministerstvo školství přistoupilo k práci na reformě podoby finanční podpory studentského bydlení kvůli dlouhodobě neudržitelné situaci v oblasti kapacit kolejí.

Klíčovým alarmujícím faktem je, že za posledních deset let se počet studentů veřejných vysokých škol (VVŠ) více než zdvojnásobil, místa na kolejích však o moc více nepřibylo. Konkrétně to znamená, že VVŠ dnes navštěvuje přes čtvrt milionu studentů, z toho většina (zhruba 217 tisíc) jsou studenti prezenční formy studia. Z toho plyne, že těchto více než 200 tisíc mladých lidí musí nějakým způsobem získat finance na své bydlení. Stát však tím, že výhradně dotuje jen bydlení v rámci vysokoškolských kolejí, podporuje finančně jen přes 70 tisíc studentů. Není tedy divu, že velká část studentů reprezentována zejména Studentskou komorou Rady VŠ již dlouho usiluje o narovnání současného nespravedlivého stavu.

Návrh reformy MŠMT však nejde z důvodu omezených finančních zdrojů tohoto státu tak daleko, že by uvažoval o příspěvku na bydlení pro všechny studenty prezenčního studia, tedy i pro ty, jejichž bydliště se nachází poměrně nedaleko školy. Změna bude v principu spočívat především v tom, že nárok na státní dotaci bude mít každý student, který splní určitá kritéria, a to bez ohledu na to, jestli by nakonec lůžko na koleji získal, či nikoliv. Na každém studentovi pak bude, aby se rozhodl, jestli státní příspěvek využije tak, že si zaplatí vysokoškolskou kolej, nebo půjde bydlet na privát. A zde je jádro problému, proč některé univerzity připravovanou reformu prý zrovna dvakrát nevítají – obávají se, že reforma by mohla přímo ohrozit existenci jejich kolejí.

Přestože je tedy jakýmsi veřejným tajemstvím, že některé VVŠ jsou z principu proti reformě dotací na ubytování a spíše by jim vyhovoval současný stav, oficiálně se nám žádné takové vyloženě odmítavé stanovisko získat nepodařilo. Setkali jsme se však s názorem, že v zásadě považuje vedení univerzity reformu financování studentského bydlení za spravedlivou, ovšem s určitými podstatnými výhradami.

 Hlavním problémem jsou menzy

Samo MŠMT uznává, že oddělení systému dotací na bydlení a na stravování může mít významný negativní dopad na menzy, respektive na počty vydaných jídel, a to i při zachování dotace, která pokryje zhruba třetinu ceny jídla.

„Není možné oddělit financování kolejí a menz. Už nyní mají menzy problémy, protože studenti volí různé způsoby stravování. Navíc současný nespravedlivý systém dotací na bydlení nyní na druhou stranu částečně umožňuje kompenzaci studentům, kteří na koleji nebydlí. Ti, pokud se stravují v menze, čerpají prostředky těch, kteří získali kolej. Ubytování tak dotuje stravování,“ argumentuje VLADIMÍR STACH, kvestor z Technické univerzity v Liberci. Řešení této otázky vidí v jediném: „Musí dojít ke zvýšení státní dotace na stravování, alespoň o nějakých deset korun, o které by menzy s reformou financování ubytování přišly.“

Podobně situaci vidí i LIBUŠE LUDÍKOVÁ, prorektorka pro záležitosti studentů z Univerzity Palackého v Olomouci: „Vždy jsem byla toho názoru, že by se situace ubytování a stravování měla řešit komplexně. Jde o provázaný systém, proto podle mne i v případě, že se reforma bude týkat jen způsobu financování kolejí, dojde k podstatnému navýšení cen jídel.“

Jen pro studenty prvního oboru?

Ministerstvo školství nyní připravuje soubor kritérií, při jejichž naplnění by měl mít student jakékoliv VVŠ automaticky nárok na stipendium určené jako přípěvek na bydlení. Student musí studovat v prezenční formě studia bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program. Ten musí být jeho prvním studijním programem, nebo programem navazujícím. Ministerstvo tím evidentně dává najevo, že chce omezit přebujelou fluktuaci rozmáhající se na našich VVŠ. V Liberci to však vidí jinak.

„Naše univerzita považuje toto kritérium za druhý hlavní důvod toho, proč jsme proti současné podobě reformy. Zdá se nám, že ministerstvo školství zaujalo jeden postoj k financování studia a odlišný k financování studentského bydlení. Studium dotuje ve výši standardní doby studijního programu plus jeden rok navíc. Proč tedy penalizovat někoho, kdo se po roce rozhodl změnit obor studia?“ říká Vladimír Stach.

Hrozí studentský exodus?

Dalším z ministerských kritérií má být samozřejmě i geografické hledisko. Kromě toho, že nárok na stipendium může mít občan České republiky, pamatuje se i na studenty ze všech zemí Evropské unie, a také Islandu, Norska a Lichtenštejnska. Pro Čechy, Moravany i Slezany platí pak jediné lokální geografické kritérium, jež jim automaticky umožní nárokovat stipendium na bydlení – jejich trvalé bydliště musí být mimo okres (nebo Prahu), v němž se nachází VŠ, kterou studují.

„Obávám se, že hranice okresu může být do budoucna pro studenty důvodem ke spekulativnímu přístupu, tedy k formální změně bydliště. Navíc sama hranice okresu nemusí pokaždé dostatečně vypovídat o problému dojezdnosti, proto bych považovala za lepší zohlednit i situaci v dopravní obslužnosti,“ sděluje Libuše Ludíková.

Liberecký kvestor dokonce nevylučuje ani masivní přesuny studentů: „Studenti se vždy hlásili na taková místa bydliště, aby to pro ně bylo kvůli získání koleje co nejvýhodnější. Doposud však šlo o soutěž, která je limitována kapacitou dané koleje. V budoucnu by se ale teoreticky mohlo stát, že se všichni přestěhují za hranice okresu a budou tak mít nárok na stipendium.“

Sociální osten

Za nejzávažnější negativní dopad přechodu na stipendia určená na ubytování považuje ministerstvo školství ohrožení sociálně slabých rodin. Stipendium se totiž podle současné legislativy stane příjmem rodiny daného studenta a u rodin se skutečně nízkými finančními zdroji může jít o vážné ohrožení jejich rozpočtu. Rodina studenta by totiž kvůli stipendiu přišla o sociální dávky.

MŠMT by proto uvítalo, kdyby bylo možné tuto nepříjemnou situaci vyřešit změnou zákona o sociální podpoře. Ministerstvo financí i práce a sociálních věcí se však k potřebné legislativní změně stavějí zatím odmítavě.

Vladimír Stach závažnost problému nepopírá, ale otevřeně říká, že škola je v tomto případě z obliga: „Jde o problém, který se nijak nedotkne školy, ale studentů. Proto ho musí stát řešit legislativně.“

Koleje se vylidní?

Co se však už VVŠ přímo dotýká, je budoucí konkurenceschopnost kolejí, které jsou majetkem univerzit. Zvláště v některých regionech by mohlo být otevřené tržní prostředí pro koleje kritické. Doposud prakticky zaručený příliv klientů ohrozí stabilní hospodaření kolejí, a to nejen kvůli konkurenci (student dostane peníze do ruky), ale i proto, že z důvodu ztráty státní dotace cena kolejného může podstatně vzrůst. Například v Českých Budějovicích nyní student platí něco přes tisícovku měsíčně, po reformě by zaplatil téměř o osm set korun více. (ČTK, 29. 9.). To by však ještě mělo pokrýt jeho stipendium. Jinde může být rozdíl vyšší.

„Protože jsme investovali do rekonstrukce kolejí velké finanční prostředky, bude to znamenat, že minimálně některé pokoje půjdou cenově nahoru. Bude záležet na strategii každé VŠ, zda se rozhodne zvýšení nákladů promítnout průměrně na všechna lůžka, nebo bude lůžka taxovat podle jejich kvality,“ informuje Ludíková a dodává: „Zájem o koleje je u nás ale velký, proto předpokládám, že nedojde k situaci, kdy by zůstávaly neobsazeny.“

Vladimír Stach si však bezkonkurenčností libereckých kolejí již tak jistý není: „Nabídka volných lůžek v Liberci je nízká, proto si nemyslím, že dojde k velkému odlivu studentů. (Jinde nebudou mít například k dispozici rychlý internet.) Nedá se ale vyloučit, že část z nich přesto raději zvolí privát. Myslím si však, že studenti budou především více dojíždět, než tomu bylo doposud.

 Zkomplikuje reforma univerzitám život?

Jeden z „protireformních“ argumentů zní, že dojde k dalšímu zatížení provozu školy při rozdělování stipendií studentům, což se jí také prodraží.

Zatímco olomoucká prorektorka nepovažuje tento argument za zanedbatelný, její liberecký kolega je optimističtější: „Nárůst administrativy kvůli poskytování stipendií na bydlení by po reformě rozhodně nastal. Viděl jsem však různá vyčíslení nákladů, která to přinese, a ta nejsou nijak vysoká. Proto si myslím, že některé školy tento problém zveličují,“ tvrdí Stach.

Podstatné je také načasování uvažované reformy. „Z pohledu univerzity je důležité, aby o reformě bylo rozhodnuto s dostatečným předstihem před tím, než začne platit. Budeme muset změnit stipendijní řády a některé další vnitrní předpisy univerzity,“ vysvětluje Libuše Ludíková.

Otázkou také je, zda by reforma měla být nastartována začátkem kalendářního, tedy i fiskálního roku, nebo spíše začátkem roku akademického.

„Studenti nastupují ke studiu v daném akademickém roce za určitých podmínek, proto by nebylo dobré, kdyby se jim měnily i v oblasti bydlení, jež poskytuje škola,“ myslí si Vladimír Stach.

Nakonec je potřeba ještě dodat, že ministerská kritéria, navržená pro získání stipendia na bydlení, jsou jen doporučujícím základem pro obsah stipendijního řádu školy. To znamená, že každá VVŠ bude muset přijmout ještě vlastní pravidla, která, pokud ale budou benevolentnější než státem určená, poskytnutou dotaci na bydlení rozmělní mezi větší počet studentů.

LUKÁŠ DOUBRAVA

Dotace na ubytování a stravování v letech 1999-2004

Kategorie

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet ubytovaných studentů

63 799

65 705

66 960

70 332

72 539

72 289

Roční dotace na jednoho ubytovaného studenta

10 233

9 933

9 623

9 504

8 926

8 880

Dotace na ubytování celkem

652 854

652 648

644 356

668 406

647 504

641 928

Počet hlavních jídel

7 434 331

6 432 104

6 848 013

6 807 642

8 318 203

8 842 913

Dotace na jedno jídlo

17,10

19,80

19,80

20,80

19,54

19,01

Dotace na stravování celkem

127 127

127 356

135 591

141 599

162 501

168 077

Dotace na ubytování a stravování celkem

780 000

780 003

780 000

810 005

800 000

810 005

Poznámka: drobné číselné nepřesnosti jsou způsobeny zaokrouhlením jednotkových dotací.
Zdroj: MŠMT

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz