archiv
Učitelské noviny č. 18/2005
tisk článku

Finsko: Země tisíců dobrých školáků

Finští školáci skvěle bodovali i ve druhém kole mezinárodního průzkumu PISA zaměřeného na matematiku. Jen žáci z Hongkongu nasbírali v řešení matematických úloh více bodů než oni. Patnáctiletí Finové zopakovali své světové mistrovství ve čtenářských dovednostech, o první místo v přírodovědných znalostech se rozdělili s Japonskem a v dovednosti řešit problémové úlohy skončili druzí za Jižní Koreou. Výsledky Finska se lišily od ostatních zemí malými rozdíly mezi výbornými a slabými žáky a vyrovnanou úrovní jednotlivých škol. Nejnižší úrovně bodů dosáhlo 5 procent Finů, v zemích OECD byl průměr 13 procent.


Všem stejně

Vedoucí průzkumu PISA ve Finsku a vedoucí Ústavu výzkumu školství v Jyväskylä Jouni Välijärvi považuje za sílu finského školství jeho rovnoprávnost a kvalitně vzdělané učitele. Vysoká úroveň vzdělání a snižování vzdělanostních rozdílů dlouho patří cílům finské školské politiky.

Ministryně školství Tuula Haatainen v komentáři úspěchu finských škol uvedla: „Nehledě na dobré a vyrovnané výsledky jsou ve Finsku děti a mladí lidé s nízkou úrovní vzdělání. Jejich zlepšení je velkou výzvou pro školský systém. Včasné zásahy do situace dětí a mladých lidí, kteří mají problémy s učením a jejich preventivní řešení, jsou ze společenského i individuálního hlediska správné a ekonomicky se vyplatí. V budoucnosti je potřeba vyvíjet a podporovat takové obsahy předmětů, vyučovací postupy, školní prostředí a opatření, které předcházejí diskriminaci.”

Finský školský systém ze zákona nesmí být organizován tak, aby způsobil systematické rozdíly ve studijních výsledcích. Všichni ve Finsku trvale žijící mají stejné právo na vzdělání na stejné úrovni bez ohledu na mateřský jazyk, pohlaví, bydliště a ekonomické postavení.

Podle J. Välijärviho se ukazuje, že rovnoprávný přístup ke vzdělání není pouze teorie. Ve školách se podpoře slabých žáků hodně věnují. Ve Finsku nejsou zvláštní školy. Slabší žáci a žáci s učebními problémy postupují podle individuálních osnov v běžných třídách anebo se učí ve speciálních třídách. Tito žáci mají právo na asistenta na celý den. nebo část dne, individuálně nebo společně pro více dětí. Stejnou možnost mají postižené děti, kterým stupeň postižení dovoluje navštěvovat základní školu běžného typu. Právo není naplňováno automaticky, vyžaduje aktivní přístup rodičů.

Základní školy zahájily reformu

Výuka na finských základních školách je založena na národním vzdělávacím plánu. Ministerstvo školství vloni schválilo nový národní vzdělávací plán, který vypracovala školská správa. Základní školy by na něj měly přejít nejpozději do podzimu 2006. Reorganizace zrušila rozdělení na první a druhý stupeň a zavedla jednotnou devítiletou školu. Vzdělávací plán je základem pro to, aby děti ve všech základních školách získaly stejnou sumu vědomostí a dovedností.

Jsou zde definovány povinné předměty, cíle jednotlivých předmětů a předmětových celků, způsob výuky, cíle školní docházky pro devítiletku jako celek, hlavní kritéria hodnocení a minimální počet hodin týdně podle tříd. Pro naplnění stejných práv všech žáků je důležité, že hodnocení jejich výsledků je srovnatelné v celé zemi. Na konci základní školy každý žák dostane závěrečné vysvědčení. Známky jsou zaneseny do národního registru, který mají k dispozici střední školy.

Zřizovateli a provozovateli základních škol ve Finsku jsou obecní a městské úřady. Povinností obce je zajistit dětem, které tam mají trvalé bydliště, bezplatnou výuku na základní škole. Podle školského zákona mají žáci na základních a středních školách právo na oběd zdarma a na bezplatnou dopravu, pokud cesta do školy je delší než 5 kilometrů. Stravu a dopravu zajišťuje obec nebo město. Na základní škole děti zdarma dostávají učebnice a učební pomůcky.

Pedagogická a rodičovská veřejnost v posledních letech kritizuje obce a města za výrazné snižování finančních prostředků určených na provoz škol. Základní školy v průměru používají 75 euro na materiál a učebnice pro jednoho žáka na pololetí. V mnoha školách je suma až o polovinu nižší. Nedostatek peněz je aktuální, neboť nový vzdělávací plán předpokládá, že se bude učit podle nových učebnic. Úspory se v praxi promítají na snižování kvality výuky. Slučují se třídy i malé školy. Běžné jsou třídy o 30 žácích. Celostátní průměr 15,8 žáka na jednoho pedagogického pracovníka vylepšuje přítomnost asistentů ve třídách.

Úspory se odrážejí i v mimoškolní činnosti. Záměrem je vytvořit školní prostředí, do kterého budou nedílně patřit ranní a odpolední kluby a kroužky. Nyní na třetině základních škol nefungují žádné organizované mimoškolní aktivity. Obce zdůvodňují úsporná opatření snižujícím se počtem dětí. Podle výpočtů statistického úřadu ve Finsku během deseti let bude o 60 tisíc školáků méně. Následkem toho dojde k dalšímu zavírání škol. Trendem posledních let je soupeření o žáky. Například v Helsinkách se základní školy profilují, k oblíbeným patří zaměření na jazyky a sport.

Základ úspěchu - skvělý učitel

Vedle rovnoprávného školského systému se tajemství mezinárodního úspěchu ukrývá ve vysoké profesionální úrovni učitelů.

„Během prvních šesti let ve škole se vytváří základ znalostem. Vysoká úroveň těchto let se zdá být činitelem, kterým se naše školství odlišuje,” uvedl Jouni Välijärvi. Prvních šest let většinou učí všechny předměty jeden třídní učitel. Učitelé musejí mít vysokoškolské vzdělání. Pedagogiku lze studovat na několika univerzitách. Ke studiu se hlásí špičkoví uchazeči, ze kterých si vysoké školy mohou vybírat.

Profese učitele na základní škole zvítězila v žebříčku vysněných povolání absolventů gymnázií, který vloni na jaře publikoval deník Helsingin Sanomat. Učitelství je taky společensky ceněným povoláním. V loňském průzkumu profesí podle jejich společenského významu, který prováděl týdeník Suomen Kuvalehti, se učitel na základní škole umístil na 46 místě.

Učitelství je také ve Finsku ženskou doménou, podíl žen učitelek na základních školách je 71 procent. Možná pro to, že učitelé mají poměrně malou možnost postupu v platové třídě i v profesní kariéře. V roce 2003 třídní učitel bral 2538 euro hrubého měsíčně, to je asi o sto eur více, než je průměrná mzda.

Finské pracovní kultuře vládne luteránská morálka a trend celoživotního vzdělávání. Kurzů a večerních škol pro dospělé se v roce 2000 účastnilo 54 procent 18 - 64letých lidí. Účast se za posledních 20 let zdvojnásobila. Účelem vzdělávání je vyškolit lidi v novém zaměstnání, připravit na nový pracovní úkol, anebo aktualizovat a prohloubit znalosti a dovednosti ve stávající profesi.

Rekvalifikace se aktivně účastní také učitelé. Ředitelé škol dovzdělávání pedagogů podporují, neboť požadavky na učitele rostou v souvislosti s vývojem společnosti, techniky atd. Ukazatelem kvality práce učitelů jsou vědomosti žáků.

Ve Finsku neznají úřad školního inspektora. Ministerstvo školství úroveň výuky, znalosti dětí a další aspekty ovlivňující fungování školy pravidelně monitoruje národními výzkumy, dotazníky, projekty a statistikami. Finsko se také účastní mnoha mezinárodních výzkumů.

Teorie nudí chlapce víc než dívky

Úspěch v PISA nedal finským školám dostatečně povzbuzující injekci. Obrovským nedostatkem je, že zájem dětí o učení stále upadá. V posledních letech byly do výuky přidány teoretické předměty, namísto snahy o propojení teorie a praxe. Především chlapci jsou už na konci základní školy znuděni teorií. Zvýšit motivaci žáků k výuce je úkol, kterým se finské školy asi nejvíce zabývají.

Vloni skončil národní projekt LUMA. Cílem projektu bylo zatraktivnit výuku přírodovědných předmětů a matematiky. Na tvorbě nových učebních postupů a pomůcek se podíleli žáci.

Podle výsledků PISA je zájem finských žáků o matematiku menší, než byl průměr v zemích OECD. O změnu přístupu žáků k matematice usilují pracovníci střediska Země matematiky v Helsinkách. Středisko organizuje kurzy pro učitele, kde se seznamují s novými pomůckami a netradičními způsoby výuky matematiky.

Učitelka a zaměstnankyně střediska Eija Voutilainen považuje za nejdůležitější při výuce dobrou atmosféru ve třídě. „Z povinnosti a donucení se nikdo nic nenaučí. Podstatné je dát všem možnost. Všichni nemusejí zvládnout stejnou sumu učiva. Pro učitele je náročné na přípravu, když má ve třídě žáky na různé úrovni, ale zároveň je to pro nás výzva. Na kurzech seznamujeme kolegy s netradičními postupy a s pomůckami, které usnadňují a konkretizují výuku matematiky.”

Matematika s sebou nese nálepku předmětu, na který dívky nemají buňky. E. Voutilainen shrnuje přežívající předsudky: „Když je dívka dobrá v matematice, říká se, že je pilná, o chlapci se říká, že je nadaný.”

Dívky jsou podle výsledků PISA i známek z matematiky na konci základní školy stejně dobré jako chlapci, ale vliv společnosti a rodičů působí velmi silně na jejich volbu budoucího zaměření. Dívky se tradičně hlásí na humanitní, zdravotní a sociální obory a chlapci na techniku. Dívky mají celkově ve škole lepší známky, jsou poslušnější a pilnější než chlapci, ale jsou méně sebevědomé a méně důvěřují svým schopnostem. Finsko, které je známé podporou rovnoprávnosti mužů a žen, usiluje o nápravu této nerovnosti.

Ve všech zemích, které se účastnily výzkumu PISA, dívky dosáhly ve čtení lepších výsledků než chlapci. Ve Finsku byl rozdíl mezi dívkami a chlapci největší, i když Finové patřili v mezinárodním srovnání k nejlepším čtenářům. Na finských školách probíhají četné projekty zaměřené na zvýšení zájmu o čtení. Hovoří se mj. o širším využití internetu při hledání atraktivních textů. Dobrou znalost čtení a dobré vzdělání vůbec ve Finsku považují za obzvlášť důležitý předpoklad pro úspěšné uplatnění se na trhu práce.

Romana Mázerová,
Helsinky

Ve Finsku děti nastupují do první třídy v sedmi letech. Naprostá většina dětí v šesti letech navštěvuje roční předškolní přípravu, která je bezplatně poskytována v mateřských školkách nebo ve školách. Povinná školní docházka trvá devět let. Zájemci mohou postoupit do desáté třídy. Pouze asi polovina procenta dětí z jednoho populační ročníku neukončí základní školní docházku. Po základní škole pokračuje 94 procent žáků na gymnáziu nebo střední odborné škole. Na střední školy jsou žáci přijímání podle průměru na základní škole. Příjmací zkoušky se skládají pouze na specializované střední školy. Střední školu dokončí 82 procent studentů. Rozlehlá síť vysokých škol (20 univerzit a 29 vysokých škol) uspokojuje poptávku a nabízí studijní místo pro 66 procent studentů z jediného populačního ročníku. Studium je bezplatné. Stát poskytuje studijní půjčky.

Vzdělání na všech stupních je poskytováno v obou úředních jazycích. Finština je mateřským jazykem pro 92 procent Finů a švédština pro 6 procent. Právo na základní vzdělání v mateřském jazyce má také sámská menšina (0,03 procenta) a přistěhovalci s trvalým pobytem ve Finsku.

Školské systémy všech severských zemí jsou výrazně podporovány z veřejných prostředků. Zřizovatelem finských škol jsou obce nebo města. Na provoz škol přispívá stát. Rozhodující při výpočtu výše státního příspěvku je počet žáků. Podíl na náklady na školství ve Finsku v roce 2001 činil 5,8 procent z hrubého domácího produktu, to bylo o něco více než průměr v zemích OECD. Podíl soukromého financování základních škol ve Finsku je minimální (pod 4 procenta.

< zpět do čísla
banners/1349042400_school_pc.gif
reklama

klostrmann.gif
ucebnice
anketa
Je český vzdělávací systém připraven na rozsáhlou inkluzi?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
23%
60%
17%
okentes leden 2016.gif
soutez
kdojeto
© Copyright 2010 - 2013 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: diversite.cz