archiv
Učitelské noviny č. 17/2004
tisk článku

Respektujme ohlasy odborníků

Vážení rodiče, přátelé školy, dětí a zdravého rozumu, kterým není lhostejná budoucnost výchovy a vzdělávání v Česku!

Obracíme se nás s výzvou o spoluúčast na rozhodování o další možné podobě našich škol. Vítáme současnou snahu o pozitivní proměnu škol v podobě rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale jsme velmi znepokojeni návrhem plošného testování žáků 5. a 9. tříd, které jde proti cílům prezentovaným v RVP. Svými názory chceme přimět MŠMT, aby více respektovalo kritické hlasy odborníků a dalo prostor k diskuzi na toto téma i veřejnosti nepedagogické. 

Jako přílohu této zprávy přikládáme dopisy, dvou rodičů dětí ze ZŠ Klíček, které byly zaslány na výše uvedené adresy.

Účastníci veřejného zasedání Správní rady ZŠ Klíček, Praha

Reaguji na informaci o připravovaném testování žáků 5. a 9. tříd základních škol. 

Nejsem pedagog, ale z pohledu rodiče žáka 2. stupně se mi tento záměr jeví jako krok zpět k jednotné škole. Mám obavy, že školy budou muset přizpůsobit výuku k požadavkům testů, které mohou zohledňovat pouze teoretické znalosti. Naše děti se tedy budou muset učit pouze zpaměti memorovat poučky a vzorce, nikoliv umět data samostatně vyhledávat a pracovat s nimi, což považuji za důležitější pro orientaci ve světě, kterému se vstupem do EU otevíráme. Podle mého názoru je stres, který testování způsobí, neúměrný tomu, co výsledky vlastně mohou přinést. U žáka můžeme zjistit jeho tzv. slovníkovou paměť, ale kde zůstala jeho osobnost? A pokud se týká školy jako celku - je možné z jednotného testu zjistit skutečnou hodnotu školy? Nepovede v konečném důsledku testování k diskriminaci dětí? Nebudou si školy nuceny vybírat žáky? A co se stane s doposud zdárně se vyvíjejícím procesem integrace? Možná se svými dotazy zdánlivě zabíhám daleko, ale ráda bych na ně znala odpověď.

Lucie Havlíčková

Jako jeden z rodičů tímto protestuji proti zavedení evaluačního testování škol pomocí testů v 5. a 9. ročníku.

Tyto testy nepovedou k všestrannému rozvoji dětí, k rozvoji jejich samostatného myšlení, kreativitě, komunikační dovednosti a samostatnosti. Žáci i učitelé se budou plnou měrou soustřeďovat na úspěšné vyplnění či splnění požadovaných testů. Místo kreativní a různorodé výuky bude převládat "biflování" testů, aby žáci či učitelé neudělali škole takzvaně ostudu. Všichni si budou velice přesně uvědomovat skutečnost, že podle úspěšnosti složených testů bude jejich škola zařazena do pomyslného žebříčku škol. Bohužel tak školy méně úspěšné nebudou financovány a ani nebude zájem na jejich dalším setrvání. Budou rušeny. Co pak děti ze spádových oblastí, když jejich jediná škola v okolí bude zrušena?

Školy naopak zaměří své velké úsilí i na získávání prvňáčků. Ti budou muset být perspektivní pro školu, budou muset z větší části zaručit škole její úspěšnost. To v praxi znamená, že jakékoliv problémové dítě, ať již hyperaktivní, či s poruchou soustředěnosti, či v současné době s velmi častými dyslexiemi  nebude mít praktickou možnost nastoupit na jakoukoliv základní školu.

Tato situace kromě jiného povede i k manipulaci s testy. A to nejen mezi školami, učiteli ale jistě i mezi žáky. Je to vlastně "dobrá" forma naučit děti obchodovat s prostředkem moci. Prodat testík spolužákovi „za rozumnou cenu“ bude jistě hlavní náplní páťáků a deváťáků. Budou ale tyto děti prospěšné naší budoucí společnosti?

Rodiče často s velkým úsilím hledají školu, která by vyšla vstříc potřebám i možnostem dítěte. Když se jim to s velkým úsilím podaří, jejich škola bude následně zrušena, protože děti nebudou vyhovovat stanovenému škatulkovému hodnocení. A nemluvě o tom, že tyto testy budou plnit rovněž úlohu přijímací zkoušky na střední školu. Nebude zde přihlédnuto na žáka jako osobnost s jeho možnostmi a osobnostními schopnosti. Bude brán pouze jako dítě patřící do škatulky splnil či nesplnil. Dle toho bude stanovena z větší části i jeho budoucnost, bez ohledu na to, aby někdo zjistil nebo se seznámil s jeho jinými, jistě velmi důležitými přednostmi.

Na toto všechno si můžeme položit pouze jednu otázku: Co je  pro nás rodiče důležitější? Spokojené, všestranné, kreativní, přizpůsobivé dítě, či dítě nabiflované, nebo takzvaně žebříčkové?

Moc bych si přála, aby byla v naší společnosti dána  stejná možnost všem dětem. Aby měly i nadále prostor školy, které pomáhají, vychovávají, dávají sebevědomí i těm takzvaným problematickým dětem. Je to velmi závažný problém a dotýká se nás všech rodičů či prarodičů. Proto zásadně nesouhlasím se zavedením plošných testů pro 5. a 9. třídy.

Monika Hejcmanová

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz