archiv
Učitelské noviny č. 38/2004
tisk článku

Bludiště školské právnické osoby

Školská právnická osoba je zcela nový termín, který se poprvé objevil ve školském zákoně. Diskuze o jeho obsahu a taky o jeho potřebnosti se však vedly už dlouho. Slovy o školské právnické osobě jsme ukončili první z řady rozhovorů s ředitelem odboru legislativního a právního MŠMT Miroslavem Šimůnkem, který vyšel v minulém čísle UN, kdy jsme mluvili o školských rejstřících. Dnes je školská právnická osoba hlavním tématem rozhovoru.


Není to jen další zbytečná složitost?

Podle našeho názoru vytvořením školské právnické osoby dáváme univerzální právní formu pro všechny zřizovatele, ve které by mohli poskytovat vzdělávání nebo školské služby. Zejména výhodné to bude pro církevní školy a školská zařízení, které doposud měly k získání právní subjektivity podle církevního zákona, který navazoval na občanský zákoník, dost složitou cestu.

Jaké má školská právnická osoba výhody oproti jiným formám právní subjektivity, v nichž je vykonávána činnost školy?

Je u ní například výslovně stanoveno, že hlavní činností bude vzdělávací činnost nebo provozování školských služeb, v zákonu jsou jednoznačně a hlavně jednoduše definovány řídící orgány, zapsání školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob a do rejstříku škol a školských zařízení neznamená nezbytnost dvojího řízení, podává se pouze jedna žádost.

V čem je zjednodušení?

Pokud chtěla vzniknout škola jako „sro“, bylo nutné založit právnickou osobu podle obchodního zákoníku – ale ještě neměla oprávnění vykonávat činnost školy. K tomu bylo nutné požádat o zařazení do sítě škol. Nový zákon otevírá cestu, jak se dvojímu žádání vyhnout.

A pokud jde o školy zřizované obcemi, kraji, ministerstvem?

V těchto případech jde o příspěvkové organizace, které sice mají právní subjektivitu, ale nehospodaří s vlastním majetkem. Vždy hospodaří s majetkem zřizovatele. Forma školské právnické osoby dává zřizovateli možnost převést určitý majetek přímo na školu. Škola pak může mít svou vlastní budovu, své vlastní vybavení, může získávat dary, z nichž se nemusí zodpovídat svému zřizovateli – pokud k tomu dostane právě od zřizovatele oprávnění. Vztah k majetku musí být vyřešen už ve zřizovací listině.

Má smysl, aby ředitel školy, která je příspěvkovou organizací obce, kraje, ministerstva, začal jednal se svým zřizovatelem o převodu právní formy na školskou právnickou osobu? Má taková změna pro školu nějaký význam?

Je pravda, že ve školách a školských zařízeních, která jsou zřizována veřejnými zřizovateli, zůstane z povahy věci zachován zásadní vliv zřizovatele. Jde o věci vázané na státní rozpočet, případně rozpočet územního samosprávného celku. Školská právnická osoba bude asi výhodou zejména pro církevní, ale i soukromé zřizovatele.

Připravuje již váš odbor podklady k tomu, aby se školy a školská zařízení zřizovaná ministerstvem školství, staly školskými právnickými osobami?

Takový úkol jsme ještě nedostali.

Říkáte, že školská právnická osoba bude výhodná hlavně pro soukromé a církevní zřizovatele. Jaké budou mít povinnosti?

Pokud se tak zřizovatel rozhodne, může být jeho jediným krokem zřízení školské právnické osoby a vydání zřizovací listiny. Všechny další kompetence může delegovat na radu š.p.o. – včetně jmenování ředitele. Může jít tak daleko, že ustanoví první tři členy rady a jim deleguje kompetenci sestavit zbytek rady do počtu, který určí. To všechno je velmi podobné jako v obchodním zákoníku, kde také právnickým osobám podle něho založeným zvenku nikdo příliš do kompetencí nezasahuje.

Zřizovatel (soukromý nebo církevní) může také obsadit radu v podstatě podle svého uvážení. Kromě obecných ustanovení, že musí jít o člověka, který je způsobilý k právním úkonům a který nebyl odsouzený za úmyslný trestný čin. Specifickým omezením je pak ustanovení, že se členem rady nemůže stát člověk, který je v pracovně právním nebo v jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě. Jde o to, aby se předešlo konfliktu zájmů.

Rada se objevuje stejně jako školská právnická osoba zcela nově. Co je to za orgán?

Rada rozhoduje o velmi důležitých okamžicích života školy jako právnické osoby – ze zákona například schvaluje rozpočet, jednací řád, vnitřní mzdový předpis, tvoření peněžních fondů, které neplynou ze zákona. A jak jsem řekl, další kompetence jí může delegovat zřizovatel. Ale nemusí.

Rada je částečně orgán řídící, částečně kontrolní, ale hlavně zhruba odpovídá správním radám škol, jak existují občas v zahraničí.

A jaká je úloha ředitele ve školské právnické osobě?

Ten obecně řečeno plní úkoly, které nejsou v zákonu určeny někomu jinému.

Koho může zřizovatel najmenovat do rady, pokud splní pravidla, která jste vyjmenoval?

Kohokoliv.

Tedy představitele obce? Místního podnikatele? Veřejného počišťovače?

Je to zcela na uvážení zřizovatele. V některých jiných právních úpravách (např. správní rada VŠ) je požadavek, aby členem správního orgánu byl například představitel veřejného života. V tomto zákonu však žádné další omezení kromě těch, o nichž jsem mluvil, není. Očekáváme, že zřizovatel bude mít zájem, aby škola fungovala, že do rady najmenuje lidi, kteří budou této oblasti rozumět.

Za práci v radě školy může poskytnout zřizovatel odměnu, jejíž výši sám stanoví. To myslíte, že by to jinak nikdo nechtěl dělat?

To jistě nelze říci takto natvrdo. Nicméně určitou motivační funkci tato odměna, pokud ji zřizovatel přizná, mít určitě bude. Přece jen, lidé v radě budou muset strávit určitý čas, vykonat určitou práci…

Nemyslíte ale, že takto vágní formulace o odměně, jejíž výši stanoví zřizovatel bez dalších daných pravidel, vytváří prostředí pro možnou korupci? Dovedu si představit modelovou situaci, že zřizovatel chce něco od obce – a proto prostě jmenuje starostu do rady školy a pak mu „šoupne“ sto tisíc. Najednou je to odměna za práci v radě, žádný úplatek…

Předpokládá se, že odměnu dostanou všichni členové rady, eventuelně s ohledem na svoji účast při jednání rady…

Zákon to ale takto neříká.

To je pravda. Na druhé straně tu existuje záklopka. Odměna musí být hrazena ze zlepšeného výsledku hospodaření. Tedy z žádných černých peněz. Školská právnická osoba musí vzít příjmy z hlavní činnosti (ty může využít zase pouze pro tuto hlavní činnost), zdaněné příjmy z doplňkové činnosti, pokud ji má, příjmy od zřizovatele. Pokud tato suma převyšuje provozní náklady, pak z rozdílu musí nejdřív uhradit ztráty z předchozích období, vytvořit fond rezervní a investiční, musí vynaložit tyto prostředky na podporu a zkvalitnění hlavní činnosti – tedy vzdělávání a školské činnosti. To musí umět prokázat. Teprve pak, z toho, co zbude, může vypsat odměny členům rady. A tyto peníze jsou standardním příjmem, který musí být přihlášen ke zdanění.

Komu se rada zodpovídá?

Členové rady mají svoji odpovědnost pouze vůči zřizovateli – a pochopitelně vůči platným zákonům. V prvé řadě je asi nutné uvést právě školský zákon, o kterém se bavíme, a pak řadu zákonů o hospodaření, protože to bude hlavní kompetencí rady.

Existují mechanizmy, jak zřizovatele při tomto „rozdávání peněz“ zkontrolovat?

Tyto kompetence má Česká školní inspekce a pochopitelně například finanční úřad. Jestliže by se zjistilo pochybení, existují sankce, které mohou vést až ke zrušení školské právnické osoby. Na druhé straně – rady školy budou existovat pouze u soukromých zřizovatelů – a těm stát nemůže přikazovat, kolik mohou komu dát odměny. Proto říkáme, z jakých peněz mohou odměny dát. A toto odměňování určitě nesmí mít znaky podplácení. To by pak byla práce pro orgány činné v trestním řízení.

Jak se liší hospodaření školské právnické osoby a jiných právnických osob ve školství?

Školská právnická osoba má volnější hospodaření s fondy, než mají příspěvkové organizace. Nejsou stanovena striktní pravidla pro jejich doplňování. Jsou pouze dva povinné fondy – rezervní a investiční. Naopak „sro“ mají pouze rezervní fond, z tohoto pohledu je školský zákon o něco přísnější. Přesto tato úprava není nijak svazující. Kromě toho vytvářejí školské právnické osoby veřejných zřizovatelů také fond kulturních a sociálních potřeb. U soukromých zřizovatelů bude FKSP vytvářen zpravidla pouze tehdy, když se stane součástí kolektivní smlouvy. Prostředky FKSP několika školských právnických osob lze sdružit, aby bylo třeba možné zorganizovat a zafinancovat nějakou akci, na kterou by samotná jedna škola neměla.

Mezi školskou právnickou osobou se soukromým zřizovatelem a veřejným zřizovatelem tedy jsou značné rozdíly…

Jsou velmi rozdílné. Soukromý může většinu svých kompetencí delegovat na radu, kterou ale musí zřídit. Veřejný zřizovatel radu nezřizuje, nemá tedy na koho své pravomoci delegovat. Kromě toho musí například schvalovat rozpočet školské právnické osoby, schvaluje i zlepšený výsledek hospodaření a tvoření dalších peněžních fondů… V obou případech však může mít ředitel školské právnické osoby se souhlasem svého zřizovatele rozsáhlejší pravomoci, než má doposud.

Radmil Švancar, Petr Husník

Je to právní balast

„Je nešťastné, že se tato změna objevuje po velmi krátké době, kdy musely ze zákona všechny školy povinně vstoupit do právní subjektivity. A teď zase mohou být nuceny zase být školskou právnickou osobou,“ říká Karel Bárta, předseda Asociace základního školství ČR a ředitel ZŠ Žižkova v Turnově.

Přepracovávání zřizovací listiny a celé povinné dokumentace pro zápis do rejstříku školských právnických osob, které by bylo v takovém případě potřeba, je podle něho hazardováním s časem pracovníků školství.

Jako další problém vidí skutečnost, že školy budou v různém právním režimu. „Je to podobné jako na počátku 90. let, kdy vznikaly střední školy jako právní subjekty – buď jako příspěvkové, nebo rozpočtové organizace,“ myslí si K. Bárta. Variabilita v této věci není podle jeho názoru dobrá, je lepší jednoznačná úprava pro všechny.

Namítám, že ŠPO bude možností, že nebudou nuceny. K. Bárta je však přesvědčen, že o tom nebude rozhodovat škola, ale zřizovatel – pro základní školy tedy obec. Institut školské právnické osoby je podle něho nadbytečný – podobně by mohla vzniknout zdravotnická právnická osoba, kulturní právnická osoba. A každá by se řídila jinými předpisy. Otevírá to prostor pro právní balast, myslí si K. Bárta.


 

Až čas ukáže

Moje stanovisko není jednoznačné,“ váhá předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí Marcela Štiková, místostarostka Prahy 15.

Neví, jestli budou představitelé obcí školskou právnickou osobu svým příspěvkových organizacím doporučovat. Nejsou z tohoto návrhu nadšeni, i když jim nic vlastně výrazně nepřekáží. S pozicí pravomocemi zastupitelstva podle ní není problém. Proto také při tvorbě zákona podporovali myšlenku ŠPO. Tehdy se ale nevědělo, jak jinak věc řešit.

Smysl má podle ní ŠPO v okamžiku, kdy bude vznikat nový subjekt zřizovaný například svazkem obcí. Až čas ukáže, jestli je školská právnická osoba pro školy skutečně výhodné. Chápe ŠPO jako alternativu, o jejíž výhodnosti ještě není přesvědčena.


 

Vytáhne jim trn z paty

„Je nezpochybnitelné, že školská právnická osoba je řešením naší právní subjektivity, proto předpokládám, že na ni všechny církevní školy přejdou,“ říká JAN KRÁLOVEC, předseda Asociace ředitelů církevních škol.

Církevní školy totiž v nedávné minulosti, zvlášť za úřadování exministra školství Eduarda Zemana, prošly obdobím zpochybňování své právní subjektivity. S novým církevním zákonem, který byl přijatý před zhruba dvěma roky, se situace v této věci zhoršila na tolik, že bylo nutné novelizovat školské zákony a právní subjektivitu církevních škol vztáhnout ne právě typickým způsobem k občanskému zákoníku.

Otevřená náruč církevních škol vůči š.p.o. ovšem není bez výhrad. Některé z nich se podle J. Královce obávají procedury, během niž dojde ke zřízení nového právní subjektu. Zvláště ty, které na vzdělávacím trhu působí do počátku 90. let, prý nechtějí znovu na vlastní kůži pocítit nejistotu. Usilovaly proto, byť marně, o jakési automatické „překlopení“ všech církevních škol, dosud zařazených v síti, nejen do rejstříku škol, ale i „do“ právní formy školské právnické osoby, aby nebyla zpochybněna jako už tolikrát před tím jejich právní kontinuita.

„Osobně se domnívám, že k takovému zpochybnění nedojde, ale chtěli jsme vyloučit i hypotetickou možnost, že existující škola zanikne jen kvůli další schvalovací proceduře související se vznikem školské právnické osoby,“ dodává J. Královec.


 

Není jim asi k ničemu

„Není pro nás výhodná, přinesla by nám jen omezení a jsme rádi, že ji zákon definuje jako nepovinnou,“ hovoří o školské právnické osobě VLADIMÍR ZELINKA, předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.

Procedura, která by vedla k zániku „eseróčka“, jímž je většina soukromých škol, by prý byla neúměrně administrativně i časově náročná. „Rozpočtové a příspěvkové organizace mají transformaci na š.p.o. výrazně snazší.“

Soukromá škola by na sebe musela podle V. Zelinky vyhlásit konkurz, a to se všemi riziky z tohoto kroku plynoucími, včetně blokovaného účtu, který by bránil normálnímu hospodaření školy. Celá akce by navíc trvala dva roky.

„Pokud ale projde změna rozpočtového určení daní a kraje budou financovat soukromé školy ze svého rozpočtu, možná pro nás bude š.p.o. jistou zárukou. Ale to je hodně předběžná úvaha. Až čas ukáže,“ míní V. Zelinka a dodává, že zatím neví o žádné soukromé škole, která by transformaci na š.p.o. zvažovala.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz