archiv
Učitelské noviny č. 41/2004
tisk článku

Školská rada nese pečeť povinnosti

S ředitelem odboru legislativního a právního MŠMT Miroslavem Šimůnkem jsme v tomto již třetím rozhovoru (viz UN 37, 38/2004) tentokrát podrobně probrali zákoutí školského zákona, ve kterých se skrývá školská rada a postavení ředitele školy.


Jaký je rozdíl mezi radou školské právnické osoby a školskou radou?

Rada š.p.o. je zaměřena spíše do oblasti hospodaření, do života školy z pohledu právě školské právnické osoby. Školská rada se zabývá spíše oblastí vzdělávání. Vyjadřuje se ke školním vzdělávacím programům, schvaluje výroční zprávu, školní řád. Má také podstatně menší schvalovací pravomoci, některé dokumenty školy bude spíš projednávat a vyjadřovat k nim svůj názor. Schválení (například věcí souvisejících s hospodařením) zůstane na radě š.p.o.

Zákon ale říká, že školská rada se má podílet i na správě školy – jenže to je podle toho, co jste říkal, úkol rady školské právnické osoby… Budou tedy dvě rady, které se budou přít nad správou školy?

Nemyslím, že by se přely – každá má své pravomoci a ty se nepřekrývají, ale doplňují. Vezměme si příklad – rada schvaluje rozpočet š.p.o., který školská rada pouze projednává. Školská rada zase schvaluje výroční zprávu školy, kterou se rada š.p.o. vůbec nezabývá. Úkoly školské rady jsou skutečně spíše pedagogické, úkoly rady š.p.o. pak spíš správní. Je také třeba zdůraznit, že situace, kdy budou současně existovat dvě rady, nastane pouze v případě školských právnických osob zřizovaných soukromým nebo církevním zřizovatelem, tedy jedné z mnoha právních forem, v nichž bude vykonávána činnost školy.

Zákon mění postavení školské rady. Již není dána jako možnost, ale jako povinnost…

Školská rada skutečně musí být zřízena na všech základních, středních a vyšších odborných školách obligatorně. Pro mateřské školy tato povinnost stanovena není. Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol, pak stačí, aby byla ustavena pouze jedna školská rada. Výjimku tvoří vyšší odborné školy, kde musí být vždy samostatná školská rada.

Znamená to, že tam, kde je například základní škola a gymnázium, může být pouze jedna školská rada, ovšem v komplexu střední školy a vyšší odborné školy musí být dvě, přestože tyto dvě školy k sobě mají obsahově podstatně blíže, než základka a gymnázium…

Nezbytnost samostatné školské rady pro VOŠ je dána hlavně tím, že třetinu jejích členů volí samotní studenti, kteří jsou již zletilí, a dále specifickou organizací vzdělávání, blížící se organizaci studia na vysoké škole. U jiných škol tuto třetinu volí zákonní zástupci, tedy převážně rodiče, i když u střední školy v posledních ročnících již mohou být žáci starší osmnácti let, a tedy mohou volit členy školské rady.

Není povinnost založit školskou radu jen další z nadbytečností, jak říkají kritici?

Jak žáci a jejich zákonní zástupci, tak pedagogičtí pracovníci by podle ministerstva školství měli mít větší možnost ovlivňovat dění na škole, měli by být vtaženi do rozhodování a měli by mít záruku, že jejich hlas bude slyšet. To jim školská rada dává. A je také třeba, aby to bylo systémové opatření – aby se nestávalo, že u jedné školy školská rada je a u dvou dalších není.

Bude ale školská rada tam, kde ji zřídí pouze „z musu“, skutečně funkční? Nepůjde pouze o další z administrativních úkonů, který na papíře něco vytvoří, bude pro všechny zúčastněné obtěžující, nicméně se udělá čárka - a nic se nezmění.

To záleží na lidech, jak k této práci přistoupí. Mají ale možnost účastnit se na formování podoby školy tak, aby jejich dětem a jejich žákům i jim samotným vyhovovala.

Možnost měli i doposud. Teď mají povinnost.

Povinnost je školskou radu zřídit. Povinností školské rady je schválit některé dokumenty, jiné projednat. Možností pak je v rámci této práce ovlivňovat chod školy. To nikdo nikomu přikázat nemůže, ale je to přece ve prospěch jak dětí, tak učitelů.

Jak se skládá školská rada?

Kromě třetiny „rodičovské“, o které jsme mluvili, třetinu členů volí pedagogičtí pracovníci školy a třetinu jmenuje zřizovatel. Změna je v tom, že nové ustanovení vypustilo formulaci, že zákonní zástupci volí členy školské rady ze svého středu – mohou zvolit kohokoliv. Také pedagogičtí pracovníci již nemusí volit ze zaměstnanců školy. Okruh kandidátů není tedy ani pro jednu tuto skupinu volitelů určen. Záleží na nich, koho si vyberou. Zřizovatel měl tuto volnost už dřív.

Jaký má toto uvolnění smysl?

Lidé si mohou zvolit takové členy rady, kteří podle nich budou nejlépe zastupovat jejich zájmy. Spoléhá se na to, že zájem v takové radě pracovat budou mít ti nejlepší.

Kdo kandidáty na volbu navrhuje?

To zákon nestanoví. Z toho plyne, že navrhovat může v zásadě kdokoliv, kdo bude volit.Předpokládáme, že podrobnosti budou stanoveny zřizovatelem ve volebním řádu.

Jak školská rada vznikne?

Školskou radu ustanovuje zřizovatel školy. Je to sice jeho povinnost ze zákona, ale na druhé straně to má oproti dřívějšku jednodušší. Už nemusí vydávat zřizovací listinu. Školskou radu může zřídit jakýmkoliv svým rozhodnutím, tedy například u obce usnesením rady obce. Pak stačí zápis z této rady.

Kolik musí být členů?

Není stanoven povinný počet členů školské rady. Teoreticky tedy může mít nejméně tři členy, horní hranice také není dána. Je to na uvážení zřizovatele školy. Jen je nutné, aby všechny tři skupiny podle volitelů měly početně stejné zastoupení.

Jakou má úlohu při zřizovaní školské rady ředitel?

Pokud jde o soukromou a církevní školu, pak ředitel vykonává úlohu zřizovatele školské rady. Kromě toho u všech škol zajišťuje řádné uskutečnění voleb a pokud nejsou zvoleni členové rady za „rodiče“ a žáky, pak ředitel místo nich zbylé členy školské rady jmenuje, aby školská rada mohla pracovat.

Říkáte – ředitel jmenuje… Podle jakých pravidel?

Pravidla pro to nejsou určena. Předpokládá se, že jmenuje člověka, který má zájem pracovat v školské radě. Jistě, existuje eventualita, že takového stavu ředitel zneužije a najmenuje si do školské rady někoho, kdo ho nebude kontrolovat, kdo ho ve všem podpoří…

…třeba manželku…

…třeba. Je ale otázkou, jak je pro něj takové rozhodnutí perspektivní, nakolik se mu to v blízké či vzdálenější budoucnosti vrátí a nevyplatí.

Zákon vůbec nepředpokládá, že by se pedagogové nedohodli, kdo bude členem školské rady…

To je pravda. V takovém případě by mohl nastat problém. Jsou záležitosti, kde je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů školské rady. Učitelé by se měli umět dohodnout…

Co se ale stane, když se nedohodnou?

Použije se v podstatě obecný postup. Školský zákon předpokládá, že školská rada fungovat bude a že také bude plnit určité úkoly. V případě, že školská rada z jakýchkoliv důvodů fungovat nebude a zřizovatel nebude hledat cesty k nápravě, může to vést k závěru, že škola neplní povinnosti ze zákona. A pokud bude taková situace trvat delší dobu a pokud ohrozí fungování školy (a to absence rozhodnutí školské rady skutečně ohrožuje), pak může v krajním případě dojít až k výmazu školy ze školského rejstříku. Z tohoto pohledu by se i učitelé, i „rodiče“ měli shodnout alespoň na někom, kdo jim bude nejméně vadit, když už nenajdou člověka, s nímž by všichni souhlasili.

Jaké má ředitel další pravomoci při vzniku školské rady?

Pouze u „neveřejných zřizovatelů“, kde přebírá některé kompetence zřizovatele, rozhoduje o počtu členů rady a vydává volební řád.

Není divné, že členy orgánu, který má kontrolovat ředitele, budou jeho podřízení?

To není tak neobvyklé. Státní podniky a akciové společnosti mají v dozorčích radách určité procento zástupců zaměstnanců.

Na druhé straně – školská rada ředitele tolik neohrožuje – kompetenci navrhovat jeho odvolání v nové legislativní úpravě už nenajdeme.

To v novém školském zákonu skutečně výslovně upraveno není. Je to jednak v souvislosti s posílením postavení ředitele školy, jednak stejně měl rozhodující slovo vždy zřizovatel. Nově je tu však obecné oprávnění školské rady dávat zřizovateli podněty v jakékoliv věci.

Školská rada potřebuje pro svoji práci informace. Co když jí je ředitel nebude chtít poskytnout?

Ředitel je povinen potřebné informace a dokumenty školské radě poskytnout – s výjimkou osobních dat.

A co když řekne, že vše, co se žáků týká, souvisí s osobními údaji?

Pokud by k tomu došlo, mají členové školské rady možnost požádat o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím – a pokud jim nebude vyhověno, mohou se proti tomuto rozhodnutí odvolat a třeba se i obrátit na soud.

Kam se může školská rada obrátit o pomoc, když nesouhlasí s některým školským dokumentem (se školním řádem, s pravidly pro hodnocení…) a ředitel nebere na její stanovisko ohled?

Taková situace by nastat neměla – školská rada tyto dokumenty schvaluje, případnou krizi by měl řešit zřizovatel. Pokud by přesto nebyl dodržen zákon, je nutné, aby upozornila ČŠI.

Přináší nový školský zákon změnu v pravomocích ředitele školy?

Požadavky na kvalifikaci ředitele se nijak výrazně nemění. Stejně tak jeho pravomoci a odpovědnost, s výjimkou schvalování učebních dokumentů, přijímání dětí a určování výše úplaty u ředitelů mateřských škol. Zvyšuje se ale jeho jistota, kterou mu jeho zaměstnání poskytuje.

Znamená to, že by ředitel už neměl být pouhou loutkou v rukou zřizovatele, například starosty, jako se občas doposud říkalo?

Podle nového školského zákona může být ředitel školy zřizované veřejným zřizovatelem odvolán skutečně pouze z důvodů, které jsou zákonem vyjmenovány.

Na druhé straně existuje v zákonu paragraf, který dává zřizovateli vůči řediteli školy enormní vliv – v paragrafu 12 se mimo jiné říká: Hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. Na základě této věty může zřizovatel klidně ovlivňovat i obsah, pedagogickou stránku života školy.

Je pravda, že v tomto paragrafu není nijak omezena oblast hodnocení, kterou si může zřizovatel určit. Pouze musí být zveřejněna – a neměla by být zveřejněna bezprostředně před tím, než bude hodnocení prováděno. To by napovídalo, že jde o účelové jednání, které by bylo oprávněně napadnutelné. Pokud by se chtěl zřizovatel ředitele nějak zbavit, bude muset na tom „pracovat“ dlouhodoběji. Není možné, aby jeden týden vyhlásil kritéria – a další týden je hodnotil.

Kde to ale zákon zřizovateli ukládá?

Jednoznačně se to neříká. Máte pravdu, že tato věta může založit prostor ke vzniku sporu. Pokud pak spor přijde až k soudu, ten bude celou věc zkoumat a rozhodne. Nelze přikázat a rozhodnout zákonem úplně vše.

Jenže takové vágní ustanovení dává starostovi (nebo třeba ministerstvu) pravomoc prohlásit, že ředitel do školy chodí v kravatě s Micky Mousem…

To je přehnané. Takové dílčí a účelové podmínky stanovovány nebudou. Je na zřizovateli, zda riziko takových neobhajitelných podmínek podstoupí a vystaví se nebezpečí, že prohraje soudní spor, bude platit soudní poplatky, náhradu škody atd.

Ovšem pokud ředitel nesplní podmínku, kterou pro hodnocení stanoví zřizovatel (a nemusí to být podmínka takto zjevně nesmyslná, může to být podmínka, která je v jiné škole uplatnitelná, ale pro tuto konkrétní školu nesplnitelná), pak může zřizovatel ředitele odvolat.

Zákon říká, že ředitel může být odvolán z důvodu závažného – zdůrazňuji závažného porušení nebo neplnění právních povinností. Ne každé kritérium, které zřizovatel stanoví, musí být právní povinností.

Co je ale závažné, řekne zřizovatel.

V prvním okamžiku ano. V případě sporu pak musí rozhodnout soud.

Je ale správné, že je v zákonu ustanovení, které otevírá takový prostor pro libovůli a svévoli zřizovatele – a kde ředitel nemá jiné odvolání než u soudu?

Obce jsou ve velké většině odpovědné. Nechtějí zneužívat zákon. Zákon nikdy nedá všem absolutní jistotu, neřekne vše. A pokud někdo bude chtít slova zákona zneužít, věřím, že díky soudnímu přezkoumání věci nedopadne dobře. A u evidentních věcí dokáže soud rozhodnout i rychle. Chtěl bych však ještě jednou vyjádřit svoje přesvědčení, že nová právní úprava znamená posílení jistoty ředitelů oproti stavu, kdy mohl být odvolán z jakéhokoliv důvodu.

ŠKOLSKÁ RADA? ANO, ALE…

Na málokterou část školského zákona jsou v terénu tak rozporuplné názory. Neodmítá ji snad žádný z ředitelů, ale každý k ní má výhrady. Ovšem každý jiné. Záleží na zkušenostech, s nimiž se za dobu svého setrvání ve funkci setkal. Podobně to platí i o zastupitelích. 

Budou se těžko hledat lidi

Marcela Štiková, předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí, místostarostka Prahy 15

„Problém bude, zda se podaří obcím najít dostatek lidí, kteří mají zájem pracovat ve školských radách. A pokud za obec nebude ve školské radě člen zastupitelstva, aby tito lidé skutečně zájmy obce hájili.

Pokud si zřizovatel vybere do školské rady některého z rodičů, může být takový člověk „rozdvojený“ – zda hájit zájmy rodičů, nebo zřizovatele.

V naší části Prahy je pět základních škol. Bude tedy potřeba najít okolo patnácti členů školských rad. Zastupitelstvo je sice pětadvacetičlenné, ne každý se však orientuje v problematice školství. I když – účast ve školské radě není vždy o znalosti školství, ale o prosazování zájmu zřizovatele.

Zatím existují a fungují školské rady ve dvou školách. Jednou to bylo s podporou vedení školy, ve druhém případě naopak vznikla školská rada z řadíc rodičů, kteří nebyli s ředitelem školy příliš spokojeni. Obojí ale bylo ku prospěchu věci. Jenže obec obsadila tyto dvě rady členy zastupitelstva, kteří mají o tuto práci zájem. Těžko se budou hledat další. Uvidíme, zda by stihli zasedat ve více radách… Já jsem zatím členkou obou rad, abych měla možnost porovnat práci těchto škol. Ale sedět v pěti radách, to bych si představit nedokázala. A to jsme městskou částí, kde tolik základních škol ještě není.“

NEDOROSTLI JSME TAK VELKÉ ODPOVĚDNOSTI

KAREL BÁRTA, prezident Asociace základního školství, ředitel ZŠ Žižkova, Turnov

Když jsem nastoupil do funkce ředitele, byla tu už rada školy ustavena. Pokud jsem inicioval její setkání, do určité míry i fungovala. Předal jsem tedy její předsedkyni patřičné kompetence. Jenže její dítě v tom roce vyšlo ze školy a tím pádem rada svoji činnost ukončila. Protože tehdy ještě byla dobrovolná, nic se nedělo. Skončila – skončila. Upřímně řečeno, ani jsme ji nepostrádali. Paralelně s ní totiž ve škole působila rada rodičů složená ze zástupců všech tříd. Existuje dodnes a musím říct, že je mnohem funkčnější, než bývala rada školy. Rodiče nám otevřeně říkají své názory a připomínky – k výuce, ke školním aktivitám. Když jsme vytvářeli školní vzdělávací program, diskutovali jsme o něm s rodiči. Podobně jsme se domlouvali třeba na koncepci školních výletů. Jsme se vzájemnou spoluprací spokojeni.

Samozřejmě, že by rodiče mohli být aktivnější, ale vždycky je co zlepšovat. Ukázalo se, že rada rodičů byla životaschopnější. Přežila, rada školy ne.

Možná i proto mám nyní na povinnou školskou radu dosti rozporuplné stanovisko. Souhlasím s tím, že by se měla zvyšovat pravomoc rodičů i komunity, ale mám dojem, že naše společnost ještě není tak daleko. Nedorostli jsme tak velké odpovědnosti. Obávám se, že s povinností přijde často formálnost. Za určitých podmínek může být činnost školské rady dokonce pro práci školy ohrožující.

Uvedu příklad. Ředitel školy je zaměstnavatelem učitelů a učitelé, kteří jsou ve školské radě, vlastně mohou být v některých případech řediteli nadřízeni. Mám také obavu, jestli se najde tolik zastupitelů, členů komunity, rodičů ochotných v radě aktivně pracovat.

Navíc – konkrétně v naší škole teď vzniká problém, že to, co funguje, bychom měli zrušit. Zato zde bude muset vzniknout organizace, o které nevíme, jak bude fungovat. Jistě že nemohu a ani nechci zákon ignorovat.

Je ředitel vůči školské radě odkázán k pasivitě?

Ano i ne. Musí s ní umět komunikovat, vysvětlovat, přesvědčit členy školské rady o svých záměrech. Ale hodně záleží na tom, kdo bude do rady kandidovat. Jak tak jezdím po školách v celé naší republice, setkávám se s tím, že se v rodičovských aktivitách často angažují rodiče, kteří jsou notorickými stěžovateli. Za každou cenu musejí být v opozici. Bohužel, někdy se jim podaří školu rozbourat. Když vezmete v úvahu, že školská rada může dát zřizovateli podnět k odvolání ředitele... Přitom třecích ploch, které mohou vzniknout, není málo. Například rodiče a konečně ani zástupci zřizovatele nemusí pochopit, proč si škola nastavila svůj vzdělávací program právě tak a ne jinak. 

Jak se vám daří zajistit kontakty se zřizovatelem, když ve vaší radě jsou jen rodiče? Nechybí pohled zřizovatele na školu z bezprostřední blízkosti?

Nechybí. V Turnově jsou ředitelé škol členy komise pro výchovu a vzdělávání. Teď jsem jejím předsedou já jako člen zastupitelstva, přede mnou byl předsedou jiný ředitel. Tahle kontinuita má u nás tradici. Skutečně žádný problém ve spolupráci mezi školami a radnicí nevidím. Město vychází školám maximálně vstříc – a to jak jeho vedení, tak odbor školství. Když se objeví problém, snažíme se ho řešit. Jsem přesvědčený o tom, že orgány jako je školská rada, by měly vznikat zdola. Ať už aktivitou rodičů nebo komunity, ale nikoli rozkazem.

V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI JE ŠKOLSKÁ RADA SAMOZŘEJMOSTÍ

VÍT BERAN, ředitel ZŠ Táborská, Praha 4

V naší škole se už před lety Sdružení rodičů a přátel školy transformovalo v občanské sdružení. Protože skupina rodičů chtěla mít možnost pravidelně komunikovat se školou, vyústila jejich aktivita v potřebu založit radu školu. Učitelé si přáli totéž, takže nebyl problém dohodnout se přes společný zájem na společné platformě, která má určité právní postavení. Co to je sdružení rodičů? Něco jako svaz zahrádkářů. Můžete ho mít a nemusíte. Školská rada má práva a vazbu na školu dané zákonem. Kdežto když se sdružení rodičů rozhodne, že se školou nebude spolupracovat, tak prostě nebude.

A tak u nás máme radu školy již třetí volební období, které je vždy dvouleté. Proto tvrdím, že do školy patří, je její nedílnou součástí. Jen se mi trošku nelíbí, že mnohde bývá pouze supervizorem. Školská rada by se měla víc podílet na tom, co s sebou život školy přináší. Jistě, mít supervizi, ale také participovat na aktivitách školy i na rozhodnutích, která mají školu rozvíjet. Může být přece ideálním lobbistickým orgánem. Chybí mi, že jí zákon dává jen práva, ale povinnosti už ne. To není dobře, protože bez povinností by se mohla změnit v ryze teoretické uskupení. Povinnosti zavazují.

Určitý problém vidím také ve formálnost zastoupení radnic. Například v naší obci je 23 základních škol, těžko bude v každé školské radě zasedat jeden radní. Členem naší rady školy byl pan radní jen první volební období. V dalším volebním období už v ní zasedaly dvě úřednice - jak se to vyvine teď, nevím.

Ideální by bylo, kdyby se podařilo najít cestu, jak obci umožnit opravdu neformální zastoupení v životě školy.

Rodiče se aktivitě brání

JAROSLAV DEJL, ředitel ZŠ Benešova, Třebíč

Radu školy nemáme navzdory tomu, že jsme o ni usilovali. Nabízeli jsme ji rodičům, slibovali jsme, že pro její činnost vytvoříme co nejlepší podmínky… Nechtěli. Teď bude školská rada ze zákona povinná, ale upřímně řečeno, nedovedu si to v praxi představit. Problémy nastanou i zastupitelům. Jen v našem městě je sedm škol. Když bude muset radnice dát zástupce do všech… nevím, nevím. 

I dnes někteří ředitelé cítí rady školy jako jisté ohrožení.

Asi ano, jestliže může dát podnět třeba i k odvolání ředitele. Stát se může cokoli, a nedokáži odhadnout, jestli v takovém případě pomůže komunikace nebo jednání. Někdy stačí k nedorozumění málo. Takovou situaci už jsem zažil.

PŘÍSLIB ANONYMITY, učitel ZŠ

U nás sice radu školy máme, ale silně formální. Řídí ji vlastně paní ředitelka. Kdyby se o všechno nepostarala, rada se nesejde, jak je rok dlouhý. Má potom taková rada smysl?

JIŘINA MACÁKOVÁ, ZŠ gen. Svobody, Nový Bor

Rodičům se do povinností vůči škole moc nechce. Říkají, že jsou tak zaneprázdněni, že ani na svoje děti nemají čas. Snažíme se jim vycházet vstříc, nabízíme dětem spoustu volnočasových aktivit, organizujeme víkendové akce. Někdy rodiče jednorázově rádi pomohou, ale odmítají stálý závazek. Jiní na to být členem rady prostě nemají. Teď budeme muset rodiče přesvědčit, aby do školské rady šli. Nevím, jestli se nám to podaří.

BLANKA PISINGEROVÁ, matka

Kdysi dávno měla základka, kam chodilo moje dítě, radu školy. Nebylo to špatné, k lecčemu jsme se mohli vyjádřit. Ať už to byly připomínky ke školní jídelně, nebo jiné. Časem rada školy zanikla, protože rodiče neměli zájem v ní pracovat. Znám ale případ, kdy naopak z popudu rodičů vznikla. Byla to však silně účelová situace. Měly se slučovat dvě základní školy a rodiče se tímto způsobem bránili.

Jestliže školská rada vznikne proto, že ji lidé potřebují a chtějí v ní pracovat, pak je to dobře. Ale direktiva…?

Nevím, jestli se nevracíme zpátky. Jak bude fungovat organizace, o kterou například rodiče nestojí?

Když je rozumný ředitel, pak dokáže komunikovat s učiteli, rodiči i se zřizovatelem. Je to možná lepší, než být pod tlakem školské rady. Myslím, že současní ředitelé si to uvědomují. Vědí, že když chtějí získat žáky, musí být vstřícní.

ŠKOLSKÁ RADA JE PRO ŘEDITELE BAROMETREM

MARKÉTA BRTNOVÁ, vedoucí oddělení státní správy, MÚ Tábor

V současné době slučujeme základní školy, takže od ledna budeme mít čtyři úplné školy a dvě prvostupňové. Dnes některé radu školy mají, jiné ne, takže od ledna budeme muset zřídit nové školské rady. Dobrý ředitel by se školské rady neměl bát, může mu v lecčems pomoci. Vnímám ji jako orgán, který je pro ředitele potřebný, je pro něj něčím jako barometrem. 

Považujete za rozumné, že je nyní školská rada povinná?

Ano. Setkali jsme se v praxi s případy, že rada školy vznikla honem-honem, až když vyvstaly problémy. A když se něco zřizuje narychlo, bývá to vždycky problematické. Proč tedy nemít školskou radu všude? Když potom k nějakému sporu dojde, nechť se k němu školská rada postaví. Ve vyhrocené situaci dostanou často hlas lidé, kteří problém spíš násobí, než aby hledali konstruktivní řešení. Proto je lepší udělat ten krok včas, kdy je všechno v pořádku a je čas vybrat schopné lidi.

Pro město nebude obtížné sehnat za sebe do rady zástupce?

Neviděla bych to jako problém. Rada města u nás zřizuje jako poradní orgán školskou komisi. Proč by do školských rad nemohla pověřit některé z jejích členů? Ale nechtěla bych předjímat. Záleží na zastupitelích, koho se rozhodnou do školské rady jmenovat.

Jindřiška Smolíková, vedoucí oddělení školství, MÚ Český Krumlov

V Českém Krumlově máme čtyři základní školy, radu školy má pouze Základní škola Linecká 43. Rada školy zde byla zřízena 1. 9. 2002, pracuje ve složení dvanácti osob. Podle dosavadního zákona radu školy zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, to znamená, že jsou to lidé volení z řad zastupitelů (v Českém Krumlově je jich 23), dále z řad úředníků a další osoby, které se pohybují v oblasti školství a sociálních věcí.

Na základě nového školského zákona, který byl podepsán v říjnu 2004, mají základní školy povinnost zřídit školskou radu do 1. 1. 2006. Proto od ledna 2005 začneme pracovat na zřízení školské rady na ostatních našich základních školách, abychom zákonu dostáli.

Text JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ, RADMIL ŠVANCAR

Kompetence školské rady
(ze školského zákona § 168)

a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,

b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,

c) schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,

d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách,

e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,

f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,

g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce,

h) podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy.

Odvolání ředitele
(ze školského zákona § 166)

Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu zřizovatel odvolá z funkce v případě

a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním zákonem,2)

b) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního zákona,2)

c) organizačních změn, jejichž důsledkem je zrušení vykonávané funkce.

Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu může zřizovatel dále odvolat z funkce pouze v případě

a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány,

b) dosažení 65 let věku.

< zpět do čísla
banners/tesco_390x60.jpg
reklama
veletrh_vedy_125x125.jpg
ucebnice
vizab_240x100.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
33%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz