archiv
Učitelské noviny č. 14/2004
tisk článku

Genetické čtení

Staronovou Kožíškovou metodou genetického čtení se ve Slavkově u Opavy učí číst děti třetím rokem. Ukázalo se to dobrou volbou. Naučila jsem za svou praxi číst stovky prvňáčků, ale mě samotnou počáteční výuka slabik, která byla pro čtení tehdy nutná, nebavila. Ony ty slabiky nějak neměly smysl a lidé rádi dělají to, co smysl má. Čtením po slabikách pak děti slova „sekaly“, čtení u některých  nebylo plynulé, ale zadrhávané, slabiky se vypouštěly, přidávaly či domýšlely a čtení tak bylo nezáživné a nezvládnuté. Samozřejmě, že se zvládnout muselo, ale o dyslekticích, toho rodičovská veřejnost už slyšela dost. Jenže by se nemělo zaměňovat nezvládnutí techniky čtení a mozková porucha některé z hemisfér. U genetické metody se „dyslektici“ nevyskytují. Děti čtou hláskováním celá slova a nemůže jim unikat jejich smysl. Poněvadž dělají pokroky, a to veliké, jsou za ně chváleny a tudíž mají ze své práce radost. Zvládnutí velké tiskací abecedy jim nedělá problém. Vždyť se o ni zajímají už děti v předškolním věku. V této fázi je však velmi důležité, aby děti správně mluvily a hlásky vyslovovaly. Pokud toto nedokáží, je pro ně velmi obtížné správnou hlásku nejen vyslovit, ale hlavně uslyšet. Pokud zvládnou sluchovou stavbu slova – mají vyhráno. A děti se učí velmi rychle a slyší slova velmi dlouhá a složitá. Překvapilo mě, že slyší slova plná souhlásek a zdálo by se tedy slova těžká a obtížná, než slova s převahou samohlásek – tady jednoduchá.

Na začátku prosince (tedy po třech měsících, kdy děti už čtou a píší věty velkými a tiskacími písmeny) se přechází z velké tiskací abecedy na malou. Od samotných rodičů jsem slyšela o údivu, který v nich jejich děti vyvolaly, když bez velkých problémů a námahy po dvou dnech četly slova a věty malou tiskací abecedou. O vánocích tedy zvládly číst jakoukoli pohádku či příběh.

Máme polovinu roku před sebou, abychom čtení vylepšili a vytrénovali. Čeká nás ještě psací abeceda, ale jelikož děti polovinu roku jen nečetly, nýbrž i psaly, mají ruku uvolněnou a částečně vypsanou. Jsou zvídavé a těší se na vše nové. Mě zase těší, když se přijdu podívat na „své druháky či třeťáky“, že mi ukazují čtenářské deníky popsané přečtenými knihami, a že se u těchto dětí vytvořil a vyvinul mnohem lepší vztah ke knize, než tomu bylo dříve. Tyto děti budou mít takto zcela určitě mnohem snadnější práci se zvládnutím dalších naukových předmětů v následujících letech.

Doufám, že se genetická výuka čtení rozšíří po dalších školách, poněvadž to je pro dobro dětí. Je s podivem, že žádný cizí jazyk jsme se slabikováním nenaučili, ale u českého mateřského jazyka nám to vydrželo tolik let!

Marie Vítečková,
ZŠ Slavkov

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz