archiv
Učitelské noviny č. 11/2004
tisk článku

Kantoři můžou skončit i v montérkách

Pohled z malých nezávislých odborů

Před třemi lety se rozeběhla po internetu zpráva o založení Učitelského odborového klubu při ZŠ Masarykova v Rychnově nad Kněžnou jako nezávislého odborového souručenství nespokojených – nespokojených jak s vývojem školství, tak s výsledky práce velkých odborů. Přijeli jsme se tedy po čase zeptat, jak vidí PAVEL ČTVRTEČKA, předseda zdejšího UOK, vývoj školství.


Jak se vyvíjí osud vašeho Učitelského odborového klubu, který jste v roce 2001 založil?

Zůstali jsme sami. Žádná z oslovených škol se nakonec k naší aktivitě nepřidala. Bojovali jsme tehdy o platy, o to, aby tehdejší vláda sociální demokracie splnila sliby, které dala – a které nesplnila dodneška. Část učitelů se asi bála o místa, už tehdy se přece mluvilo o optimalizaci a rušení škol, ke kterému nyní dochází. Další část zase tvrdila, že jsou naše požadavky nemravné - když stát peníze nemá, nemůžeme je po něm chtít. Tehdy ještě netušili, že se neplnění předvolebních slibů stane běžným jevem a nikdo nevěděl, že stát bude po hrazení povodňových škod zase platit arbitráže.

Jak se ukázalo v září, ke stávce stejně dojít muselo. Odhaduji, že nebyla poslední.

Váš název převzal ambiciózněji Radek Sárközi…

Měl větší šance. Je z Prahy, spolupracoval s Asociací svobodných odborů, jejímž členem byl i Lékařský odborový klub. Přišlo nám proto logické, že použije pro svoji iniciativu název Učitelský odborový klub a dohodli jsme se na tom. Uvažovali jsme i o tom, že bychom se stali jeho členy, ale přece jen, Praha je daleko a nikdo z nás nemá čas tam každou chvíli jezdit.

Je vaše samotnost výhodou, nebo nevýhodou?

Necítím jedno, ani druhé. Jsme prostě odborovou organizací, jednáme o kolektivní smlouvě a zastupujeme zaměstnance. Tento stav nám momentálně vyhovuje. Členové naší školní odborové organizace nemají zájem vstupovat do většího společenství, neboť ani to pouhým vyjednáváním s vládou vyšších platů nedosáhlo. Museli stávkovat a v tom jsme je podpořili. Do zářijové stávky se zapojili všichni učitelé, škola zůstala uzavřená. Ostatně, co si myslíme o platech, to jsme dali najevo už v roce 2001.

Jak podle vás stávka dopadla?

Jednání k ničemu nevedla, bylo nutné se ozvat. Stávka byla podle mého úspěšná. Učitelé ukázali, že jsou ochotni jít do sporu. Pokud by se měla zopakovat, na naší škole bychom do toho šli znova a myslím, že většina okolních škol by stávku taky podpořila.

Požadavek, aby vysokoškolsky vzdělaní učitelé byli ohodnoceni mzdou o 30% vyšší, než je státní průměr, se zdá neopodstatněný jen málokomu. Podívejte se do statistik na průměrný plat vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR a toto číslo porovnejte s platem učitele.

A vnímáte stávku jako úspěšnou i z hlediska dosažení cílů, které si stanovila? Vyšší objem mzdových prostředků pro školství…

Mluvili jsme tehdy o vyšších platech – a ty nyní skutečně máme. Otázka ale je, jaký bude výsledek poté, kdy bude znám definitivní rozpočet škol, kdy se ukáže, zda je na osobní příplatky a na další platy a v jaké výši. Pokud by se snížilo osobní ohodnocení, 13. a 14. plat, může být celková mzda za rok 2004 stejná jako v roce 2003.

Jak vidíte z pohledu učitele a nezávislého odboráře otázku dalších platů?

Líbilo se mi, když ministryně Buzková žádala vládu o peníze na další platy ve stejné výši jako loni – tedy na 50 % 13. a 14. platu. Ovšem teď to vypadá, že není ani na jejich desetiprocentní výši. To by znamenalo zásadní problém. Vláda tluče politický kapitál z toho, že učitelům přidala, mluví o tom, jak stouply kantorské platy – ale bez dalších platů, nebo se sníženým osobním ohodnocením (protože pokud vláda stanoví určitou výši dalších platů, půjde o nárokovou částku) učitelé velmi rychle zjistí, že je celý přechod na nový tarifní systém jen humbukem.

Sami jste ale tak malými odbory, že do vlastního vývoje okolo dalších platů zasáhnout nemůžete…

Jsme připraveni podpořit každou odborovou aktivitu, která by mohla k nějakému výsledku vést. S ředitelem školy jsme předběžně dohodnuti na kolektivní smlouvě, která se bude odvíjet i od ekonomických možností školy.

Máte ještě stále cíl rozšířit vliv svého odborového klubu?

Už ne. Chceme si udržet svůj vliv na škole – bude to nutné v situaci, kdy se uvažuje například o propouštění. Je pravda, že naše škola je dost naplněná, máme relativně vysoký průměr počtu žáků na třídu, a proto u nás snižování stavu příliš nehrozí. I tak ale chceme dát do kolektivní smlouvy klauzuli o vyšším než jen základním odstupném – o dva, tři měsíční platy víc. I to ale závisí na rozpočtu školy a dohodě s ostatními zaměstnanci.

O rozšíření našich odborů mimo naši školu už neuvažuji. Pouze jsem asi dvěma lidem z dalších škol poradil, jak samostatnou odborovou organizaci založit. Na víc už nemám energii ani dostatek času. Momentálně dávám dohromady bydlení pro rodinu. Zjistil jsem, že jako kantor učím dvě hodiny, abych si na hodinu zaplatil řemeslníka, takže jich najímám nezbytné minimum a zbytek dělám sám. Po vyučování jdu do montérek, opravování a přípravy zůstanou na večer. Konečně, pokud se začne skutečně propouštět, hrozí nebezpečí, že někteří učitelé v montérkách skončí. A nebudou dělat na svém.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz