archiv
Učitelské noviny č. 04/2004
tisk článku

Jak dopadl tarifní převrat? R. Švancar, UN č. 2/2004

Radmil Švancar, UN č. 2/2004


V souvislosti s poněkud zjitřenou atmosférou okolo zařazování zaměstnanců do nového platového systému platícího od 1.1.2004 si prosím pro zajímavost porovnejme dosavadní znění oddílu 9.01 (Školství) Přílohy č. 1 PNV č. 251/1992, kde byl dosud definován obsah práce učitele základních a zvláštních škol, jde tedy o zařazení do „staré“ 9. platové třídy:

„Výchovně vzdělávací činnost směřující k rozšiřování vědomostí, dovedností a návyků žáků na základních školách, speciálních základních školách, zvláštních školách a stálých školách v přírodě.“

(Velmi obdobně byla definována také 10. třída určená učitelům středních škol.)

Nyní, od 1.1.2004, porovnejme definici v oddílu 2.16 (Výchova a vzdělávání), bod 2.16.1 „Učitel, mistr odborné výchovy“, nového Katalogu prací, tedy Přílohy k nařízení vlády č. 469/2002 ve znění č. 331/2003 Sb., kde v základním i středním školství nejčastější 12. platová třída je definována takto:

Komplexní výchovně vzdělávací činnost a tvorba vlastních učebních dokumentů v rámci schválených učebních dokumentů ve všeobecně vzdělávacích předmětech a odborných předmětech a individuální přístup k žákům spojený s aplikací nových, netradičních a speciálně pedagogických metod výuky.“

Podle mého názoru jednoznačně i „běžný“ učitel musí být schopen poskytovat mj. komplexní péči o tzv. náročné či problémové děti (děti s poruchami učení a chování, ale i talentované aj.), musí být schopen pro všechny děti vypracovávat individuální plány, je-li to potřeba, a musí být také schopen aplikovat řadu „neběžných“ metod. Bohužel, opakovaně se přesvědčuji, že drtivá většina učitelů to takto nechápe, někteří naopak tvrdí, že tento přístup je předepsán až ve 13. třídě (nemají pravdu!), zatímco ostatní nadále více méně hodlají pouze „rozšiřovat vědomosti“… Mimochodem – takovému běžnému frontálnímu a neindividuálnímu rozšiřování vědomostí odpovídá částečně 11. a možná 10. platová třída, ale i tam je definována nutnost učit podle „metodických doporučení z oblasti pedagogiky a psychologie“. Pokud „běžný“ učitel není nároků definovaných ve 12. třídě schopen dostát, měl by přinejmenším na sobě velmi rychle pracovat (vzdělávání, samostudium…), každopádně by od nynějška už neměla zaznívat obvyklá tvrzení typu „nemohu se individuálně věnovat potřebným žákům, nemám povinnost uplatňovat nové nebo speciálně pedagogické metody atd.“ Pochopitelně, že by důsledné uplatňování nároků 12. platové třídy mělo mít jistý blahodárný efekt na práci pedagogicko-psychologických poraden, speciálně-pedagogických center či středisek výchovné péče, kde by bylo více než žádoucí, aby se zastavil neodůvodněný trend neustálého zvyšování počtu klientů často z marginálních a alibistických příčin („žák se vymyká průměru, je náročnější na přístup – šup s ním do poradny!“), ale to už je jiná kapitola.

Vladimír Píša,

ředitel Pedagogicko-psychologické poradny,

Liberec

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz