archiv
Učitelské noviny č. 06/2010
tisk článku

OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRYNI ŠKOLSTVÍ

 

ke kampani týkající se systému vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(V UN č. 5, str. 16 se ve stejné věci otevřeným dopisem obrátili na ministryni školství dva ředitelé základních škol praktických, Arnošt Vítek z Chlumce nad Cidlinou a Pavel Svoboda z Hradce Králové.)
 
Vážená paní ministryně,
v našem otevřeném dopisu reagujeme na několikaměsíční tendenční kampaň probíhající v médiích za veřejné podpory vedoucích pracovníků MŠMT, která se hluboce týká zavedeného, osvědčeného, dlouholetého a dle našeho názoru perfektně fungujícího systému vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Kampaň je založena na studiích a analýzách předkládaných MŠMT neziskovými nestátními organizacemi. Studie např. Amnesty International, která byla provedena pouze ve čtyřech školách jedné městské části Ostravy, konstatuje: „V českém školství přetrvává systémová diskriminace, která se projevuje faktickou segregací romských dětí do tříd a škol, v nichž získají horší vzdělání, které se řídí redukovaným kurikulem.“
Jsou zpracovatelé této příkladové studie natolik odborně erudovaní, aby dokázali posoudit vhodnost a správnost zařazení dítěte či žáka do systému speciálního vzdělávání? Znají postup nutný při zařazování dětí či žáků do základních či základních škol praktických (bývalých zvláštních škol)? Mají ve svém týmu psychology a speciální pedagogy s praxí a zkušenostmi? Podle jakých podkladů došli k závěrům, že jsou žáci do základních a základních škol praktických (bývalých  zvláštních škol) zařazováni neoprávněně a že se jedná jedině a pouze o žáky sociálně znevýhodněné, a nikoliv o žáky s lehkou mentální retardací? Je možné, aby studie provedená na čtyřech školách jedné městské části Ostravy byla relevantní a zároveň byla jedním z podkladů navrhované rozsáhlé transformace systému speciálního školství směrem k inkluzi? Vzalo MŠMT do úvahy i názory všech zainteresovaných (učitelé a ředitelé škol, pracovníci školských poradenských zařízení, pracovníci ČŠI, pracovníci VÚP, zřizovatelé škol a v neposlední řadě rodiče)?
Důrazně se ohrazujeme proti závěrům zveřejněných případových studií či analýz. Děti či žáci jsou do systému speciálního vzdělávání zařazováni na základě platné školské legislativy (se souhlasem zákonného zástupce, doloženým vyjádřením školského poradenského zařízení, které je zpracováno na základě moderních diagnostických metod a nástrojů, které v principu, dle vyjádření MŠMT, nejsou nekorektní a diskriminační). Na základě těchto podkladů ředitel školy rozhoduje ve správním řízení, kdy účastník řízení má právo se v zákonné lhůtě proti rozhodnutí odvolat.
Chtěli bychom zdůraznit, že tím, kdo rozhodne o způsobu vzdělávání svého dítěte, je v konečném důsledku vždy zákonný zástupce. Z pohledu poradenského zařízení je integrace dětí či žáků s lehkou mentální retardací velmi problematická. Domníváme se, že integrace a inkluze za „každou cenu“ je pro dítě či žáka kontraproduktivní a může vytvářet řadu psychických problémů. Lehké mentální postižení ovlivňuje celou osobnost dítěte. Takové děti mají odlišné volní vlastnosti, motivaci k činnostem, výdrž, jiné projevy chování. Jejich jednání může mezi vrstevníky vyvolat nepochopení až posměch, či naopak soucit. Žáci s lehkou mentální retardací potřebují zažít úspěch a pochopení, což naleznou mezi sobě rovnými vrstevníky a profesionálními odborníky v oboru speciální pedagogiky na základní či základní škole praktické (bývalé zvláštní škole), která je pro tyto žáky zřízena. Předpokládáme, že tyto informace jsou pracovníkům MŠMT dostatečně známy.
Nezisková organizace poukázala na pouze místní problém, nikoliv na problém celé České republiky. Udivuje nás, že MŠMT přijímá jejich nevhodně zobecněná a nekvalifikovaná tvrzení jako správná a rozhodující.
V základních či základních školách praktických (bývalých zvláštních školách) je základem zvládnutí trivia a základů v rámci všeobecně vzdělávacích předmětů, na rozdíl od běžné základní školy je posílené pracovní vyučování (6-8 vyučovacích hodin) a tělesná výchova (3 vyučovací hodiny). Celé se tak děje z důvodu, že se žáci s diagnostikovaným mentálním postižením připravují ke studiu na středních školách zaměřených na učňovské obory, kde se vyžadují základy manuální zručnosti, dovednosti, přesnosti a vytrvalosti. Výuka na základních či základních školách praktických (bývalých zvláštních školách) je proto zaměřena od nejnižších ročníků k budoucí profesní orientaci a uplatnění na trhu práce.
Žáci s lehkou mentální retardací potřebují individuální péči, a to v základních či základních školách praktických (bývalých zvláštních školách) je možné realizovat, protože ve třídě je 6 -14 žáků, na rozdíl od počtu žáků ve třídách běžných základních škol.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo být vzděláváni přiměřeně svým rozumovým schopnostem a dovednostem. Ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami denně bouráme sociální bariéry, nahrazujeme v mnoha případech žákům rodinu ve smyslu nejen vzdělávání, ale i výchovy. Učíme je veškerým návykům (sociálním, hygienickým apod.) a všechny žáky vzděláváme tak, aby docházelo k naplňování jejich individuálních potřeb.
Majoritní společnost má zájem o spolupráci a komunikaci. Velmi často ale chybí zpětná vazba ze strany sociálně znevýhodněných (a to nejen romské menšiny), pro které je spolupráce, dodržování stanovených pravidel a povinností v mnoha případech problémem.
Chceme ujistit zřizovatele našich škol i rodiče žáků, že nenávistná a nekvalifikovaná kampaň několika úředníků, některých nestátních neziskových organizací a občanských sdružení a také nejspíš ne zcela přesně v problému orientovaných zástupců médií znevažující výsledky práce pedagogů i jim svěřených dětí nebude mít žádný vliv na naši vzájemnou spolupráci při přípravě dětí pro další život. I nadále bude naší snahou spolu s dětmi a jejich zákonnými zástupci překonávat některé objektivní bariéry.
Děti ani školy se nemusí stydět za dosahované výsledky, samozřejmě dané stupněm postižení dětí a úrovní spolupráce s rodinou.
Nesouhlasíme s názorem náměstkyně ministryně školství Mgr. K. Laurenčíkové, že by vázání různých sociálních dávek na školní docházku a spolupráci se školou bylo špatné, naopak. Nemalé finanční prostředky vynakládané naší společností se bohužel k části potřebných dětí nikdy nedostanou.
Vycházet pouze z několika studií nezávislých organizací bez oponentury je chybné a ze špatných, zkreslených a tendenčních informací nemohou vzniknout žádné kvalifikované závěry, které by vedly k transformaci školství.
Díky složité a letité práci generací učitelů – speciálních pedagogů nemáme zdaleka tolik negramotných občanů jako v zemích, ze kterých nám někteří jedinci dávají nekvalifikované rady a doporučení.
I my máme kontakty na kolegy ve školách v okolních zemích a víme, o čem mluvíme. Navzájem některé prvky v práci s hendikepovanými dětmi oboustranně přijímáme. To, co jim závidíme, je podpora a uznání ze strany nadřízených orgánů.
Žáky ve školách pro děti či žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nedělíme na Romy a ostatní, ale individuálně s nimi pracujeme při zohlednění jejich specifických potřeb a bez pocitu ukřivděnosti přijímáme i to, že v práci nás všech je co zlepšovat.
Vážená paní ministryně, na základě výše uvedených skutečností Vás žádáme o přehodnocení situace, která nastala, a doporučujeme, aby místo neziskových organizací byly brány na zřetel především názory poctivých a zkušených speciálních pedagogů. Zveme Vás srdečně k návštěvě našich škol nejen v Praze a na Ostravsku. Česká republika má i jiné regiony, kde jsou školy, které se snaží vzdělávat žáky, kteří neměli to štěstí, aby jejich rozumové schopnosti odpovídaly nárokům vzdělávání na běžné základní škole.
Už Cicero tvrdil: „Nic hanebnějšího než poznání předbíhati tvrzením.“
 
Učitelé a ředitelé základních škol a základních škol praktických (bývalých zvláštních škol), odborných učilišť a praktických škol Plzeňského kraje
Pracovníci SPC Plzeňského kraje
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor školství, mládeže a sportu
< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
vizab_240x100.jpg
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz