archiv
Učitelské noviny č. 05/2010
tisk článku

KDYŽ ZUŠ ZÍSKÁ KRAJSKÝ GRANT

 

Když základní umělecká škola uspěje v žádosti o krajský grant, je to takový malý zázrak. Alespoň podle dosavadních zkušeností. Tady vedou jednoznačně střední školy, ostatní mají jen minimální naději - bývá slyšet povzdechnutí těch oslyšených. Přesto se základní školy pouštějí do často nerovného boje. Základní umělecké tuhle šanci možná ještě častěji předem vzdávají. „Musím se pochlubit, uspěli jsme!“ Takhle rozzářenou tvář hned tak nevidíte.
Na valné hromadě asociace ZUŠ se zdálo, že na úspěch kolegyně jsou pyšní ředitelé i z druhého konce republiky. Jako by vítězství jedné vlilo optimismus do žil i dalším.
„Přihlásili jsme se do druhé výzvy Karlovarského kraje. Žadatelem o grant je naše škola, ale projekt je určen pro učitele všech základních uměleckých škol v kraji. Krajská umělecká rada totiž nemá právní subjektivitu, a tudíž sama o grant žádat nemohla,“ dověděli jsme se od ILONY JUHÁSOVÉ, ředitelky ZUŠ Chodov a předsedkyně Krajské umělecké rady Karlovarského kraje. Partnery projektu s názvem Podpora dalšího vzdělávání učitelů ZUŠ Karlovarského kraje (zkráceně Učitel ZUŠ) jsou základní umělecké školy, které se zapojily do projektu Pilot ZUŠ - ZUŠ Františkovy Lázně a ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary. Dále pak ZUŠ Sokolov. Protože od začátku počítali s tím, že grant pomůže všem dvaceti základním uměleckým školám regionu bez rozdílu zřizovatele (jen čtyři jsou krajské, šestnáct ZUŠ spravují obce), jsou účastníci projektu propojeni nejen s místními školami, ale také s asociací ZUŠ, která garantuje obsah a tudíž i kvalitu vzdělávání. Ředitel sokolovské ZUŠ je členem rady AZUŠ a zároveň jako administrátor spravuje webové stránky Krajské umělecké rady (KUR).
„Potěšilo nás, že mezi desítkou úspěšných projektů byl ten náš na 5. – 6. místě, jinak byly vybrány téměř samé střední školy. Dokonce nám byla schválena plná částka 2 999 616 Kč bez jakékoli redukce. Je to pro nás doklad, že jsme projekt připravili dobře. Však nás taky stál dost času a energie. Snažili jsme se.“ 
o
Dvouletý projekt, který bude zahájen 1. 10. 2010 a ukončen 29. 2. 2012, se opírá o tři klíčové aktivity.
„První jsme nazvali Modul V,“ vysvětluje I. Juhásová. „Zahrnuje odborné kurzy a kurzy ICT. Podle navržené struktury by se měly konat vždy na jaře a na podzim čtyři odborné profesionální kurzy pro učitele ZUŠ. Například kurzy pro učitele hry na klavír, nebo pro vyučující na zobcové flétny - podle návrhu každé z šestnácti sekcí krajské umělecké rady.
Protože v rámci plánu KUR pravidelně pořádáme dvoudenní setkání ředitelů ZUŠ spojené se semináři, které se týkají manažerských dovedností, chceme i v našem projektu připravit ve dvou termínech speciální vzdělávání také pro ředitele ZUŠ.
Protože někteří žáci umějí pracovat s počítačem lépe než učitelé, rozhodli jsme se zařadit do projektu i vzdělávání v ICT technologiích. Aby to učitelé neměli za vzděláváním příliš daleko, vznikne v každém ze tří bývalých okresů jedno vzdělávací středisko. Začátečníci se budou seznamovat se základy práce na počítači na uživatelské úrovni. Pro pokročilé je připraven tzv. ICT-S, kde už půjde o zcela specifické záležitosti, které mohou využít ve svém uměleckém oboru. Například úpravu digitální fotografie, videa, zvuku. Bude to prostě taková multimediální nabídka pro rozšíření znalostí, kterou mohou zahrnout do své práce muzikanti stejně jako výtvarníci, tanečníci nebo divadelníci.“
o
Druhý modul má pracovní název Metodická centra a záměrem autorů projektu je podpořit vlastní činnost učitelů. Tak jako se pravidelně scházejí ředitelé ZUŠ, organizují jednotlivé sekce KUR také setkávání učitelů. Spolupracují, vyměňují si zkušenosti, pořádají soutěže.  
„Abychom podpořili jejich vlastní aktivitu, chceme v rámci projektu vytvořit čtyři metodická centra pro každý z oborů ZUŠ - pro hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický,“ pokračuje Ilona Juhásová. „Úkolem těchto metodických center budou výstupy pro učitele, které jim pomohou ve školní práci. Například vytvoření metodických listů, předávání zkušeností z dobré praxe. Za tím účelem bude mimo jiné vytvořen i specifický webový portál tohoto projektu, na kterém si učitelé budou moci vyměňovat zkušenosti; počítáme s tím, že bude propojen s webem KUR. Myslíme si, že to, že si učitelé mohou na dálku navzájem předávat svoje zkušenosti, že tu mohou prezentovat i veškerou svoji tvůrčí činnost, je nesmírně důležité i inspirující pro ně samotné, ale zejména pro jejich mladší kolegy.“
o
Modul číslo tři, tzv. Modul K, tvoří konzultační centrum, které bude podporovat – až přijde čas - práci na vytváření školních vzdělávacích programů.
„Každá z dvaceti ZUŠ našeho kraje by měla dostat možnost využít osmihodinovou konzultaci buď soustředěnou do jednoho dne, nebo rozdělenou do dvou. Škola by si sama určila téma, o kterém chce diskutovat. Můžeme školám umožnit setkání s představitelem školy, která už vlastní ŠVP vytvořila. Nebo se školou, která na něm také teprve pracuje a ráda by porovnala své zkušenosti s někým, kdo je ve stejné situaci. Vždy by to však měla být akce pro všechny pedagogy. Školní vzdělávací program budou vytvářet společně, společně ať tedy také získávají informace.“ 
O učitelích ZUŠ se často mluví jako o kumštýřích, kteří mají blíž k bohémství než k uspořádanému řádu věcí. Zajímavé je, že právě oni přistupují jak k RVP pro základní umělecké vzdělávání, tak ke své práci obecně velice promyšleně a odpovědně. Ostatně i grant, který Karlovarští získali, tomu nasvědčuje.
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
 
< zpět do čísla
banners/puskin-v2.jpg
reklama
ac_un_banner_19.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
bitozeves-word.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz