archiv
Učitelské noviny č. 02/2010
tisk článku

CO HROZÍ UČITELKÁM ZŠ?

 

Je toho víc. Zúžení obzoru, zvulgárnění, hysterie jako životní poloha. Pokusila jsem se všechna tato varování blíže rozebrat. Souhlasíte se mnou?
Zúžení obzoru
Učitelky jsou vyčerpané neustálou komunikací s žáky, obrány o jakoukoli možnost použití fyzického trestu. Všechny situace musí „vykomunikovat“ slovně a čelit přitom neskutečnému počtu kázeňských problémů, což vede k tomu, že jsou na konci dne úplně vyčerpané. Neustálý nadměrný hluk ve škole zatěžuje nervovou soustavu natolik, že učitelky houfem vyhledávají doma pouze ticho, spánek, klid. Vyčerpání pak vede k neschopnosti jakékoli duševní práce mimo pracovní dobu. Neustálé napětí a akčnost prostředí ve třídě, dané neukázněnými žáky, vede k neochotě učitelek vnímat jakékoli nové podněty po škole doma a utíkají se ke čtení „oddychové“ literatury, časopisů, sledování nenáročných seriálů či uklidňujícímu přemýšlení o módě. Věčné diskuze s bouřícími se žáky způsobují posléze i to, že učitele žádná náročnější diskuze odpoledne či večer neláká. Ač učitelky na sobě vlastně pracují - zdokonalují svoji znalost dětí, jejich problémů a znalost metod, jak je zvládat, po několika letech absence vlastního vzdělávání, sledování politiky a světa venku, hloubání nad mimoškolními problémy společnosti a světa vůbec, samostudia a sledování vývoje v jednotlivých předmětech vede neodkladně k zúžení obzoru, k „zhloupnutí“, k jednostrannosti a posléze i k nedostatku nadhledu nad školskou problematikou, což je pro učitelky fatální. Učitel, který se sám neučí, je pro školství zhoubou.
 
Zvulgárnění
Učitelky denně vyslechnou od žáků tolik sprostých slov, pronášených mnohdy silným hlasem s mohutným citovým zabarvením (opět situace, kterou nelze řešit tím, že učitel „zařve“ ještě více, ale často by byl na místě lehký pohlavek), že se jim tato slova v průběhu let dostanou natolik pod kůži, mnohdy jim i při usínání hučí v hlavě stále dokola, že je potom věcí hrdinného sebeovládání toto slovo nepoužít. Zvlášť když stresové situace jsou ve škole denním chlebem několikrát za den podávaným. Ulevit si nějak a ventilovat svou nespokojenost s žáky je nutností (odreagovat se třeba tedy i vulgárním slovem). Výsledek je, že učitelky, ač vnějšně vypulírované, vykrášlené a elegantně oblečené, mají k elegantnímu chování a slušné mluvě mnohdy daleko. Což zpětně působí na děti jako vzor antimravnosti.
 
Hysterie jako životní poloha
Učitelky, jejichž pravomoc je žalostně zkrouhnuta na to, „co ukřičím dneska ve třídě“ (mnohdy vázne i podpora vedením školy i rodiči a fyzické tresty jsou zakázány), se snaží v sobě až nelidsky podporovat všechno silné, co na děti zabírá. Je to bohužel i hysterie, která vybičována do krajnosti má šanci zastrašit a tudíž ukáznit i toho nejotrlejšího žáka. Učitelky si to uvědomují a mnohdy svoji schopnost hysterického řevu začnou na sobě cenit jako klad, poddávat se jí, nekorigovat to v sobě a užívat i v případech, které by se daly řešit v tichu, individuálním napomenutím či klidným, tichým, pevným a rozhodným zadáním trestného úkolu. Může dojít i k tomu, že učitelka volná místa v hodině, kdy jí třeba chybí lépe předem připravená látka, vykryje hysterickým řevem, protože důvod se ve třídě vždycky najde. A jsou žáci, kteří nemeškají pohotově předložit příčinu. Učitelka však ze stavu hysterického řevu hůře přechází do stavu klidného soustředěného výkladu. Chybí pozitivní nálada při výkladu a to vše vede k prohlubování odmítání učiva ze strany žáků. Nemluvě o tom, jak to ovlivňuje učitelčiny mimoškolní vztahy, když je takto „poznamenaná“ svým povoláním. Přitom vztahy mimo školu jsou stěžejní pro zachování duševní rovnováhy, již zmíněného nadhledu nad svou prací a jsou potřebné k rozšiřování obzoru a vědomostí. Horší žáci se pak baví tím, že zkoumají, jak kterou učitelku bezpečně a co nejrychleji přivést do stavu hysterického řevu. Vlivem rozbouraných, divokých rodinných vztahů se někteří žáci navíc stávají k řevu čím dál otrlejší a nervové záchvaty dospělých berou jako běžnou součást svého života. Nebezpečná hlučnost a divokost, přímo akčnost často sledovaných počítačových her a filmů způsobuje v žácích otrlost a cynismus, jež má na míle daleko k soucitu a solidaritě se snažícím se učitelem před tabulí.
Olga Pikousová
 
< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1576105200_sos_banner_240x100_4.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
cti2a
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz