archiv
Učitelské noviny č. 41/2008
tisk článku

Z ESF NEVYČERPÁME JEN ASI PŮL PROCENTA

První evropský operační program po čtyřech letech končí

 

Článek vyšel v UN č. 41/2008

V podstatě to bylo úspěšné programovací období. Peníze z Evropského sociálního fondu (ESF) budou z drtivé většiny vyčerpány - byť jich nebylo zase tolik. Školy a kraje se naučily vymýšlet a psát projekty, což se jim bude hodit v programovacím období nadcházejícím, kdy už půjde opravdu o hodně. "Starý" Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) právě končí, některé problémy v čerpání evropských prostředků přetrvávají.

 

Rozdíly

Jestliže v současném programovacím období na roky 2007 až 2013 si školský rezort coby řídící orgán naložil na svá bedra celé dva operační programy - Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VpK) a Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) - v minulém období 2004 až 2006 na něj zbyla méně významná pozice zprostředkujícího subjektu pro pouhá dvě témata z OP RLZ, který řídilo a stále ještě řídí ministerstvo práce a sociálních věcí. Obě témata do jisté míry kopírují dvě tzv. prioritní osy VpK.

Srovnáme-li částky, které jsou určeny k čerpání, rozdíl mezi oběma obdobími bude snad ještě markantnější. Minule šlo o 100 milionů euro ve dvou tématech, teď o 4,5 miliardy euro ve dvou programech. Jde o skutečně velké peníze, kterých bychom si měli vážit, protože budou zřejmě poslední, které z evropských strukturálních fondů v budoucnu dostaneme. Po roce 2013 se totiž Česko ocitne nejspíše v roli čistého plátce.

 

Data

V prvním tématu neboli opatření OP RLZ šlo o zkvalitnění výuky na základních, středních a vyšších odborných školách ve vazbě na trh práce, k jehož naplnění sloužily národní a systémové projekty a granty (grantové schéma).

Známé projekty Úspěšný ředitel, Brána jazyků či Koordinátor tvořily skupinu národních projektů, které měly k dispozici 174 milionů korun. Tyto peníze se investovaly jednoduše řečeno do vzdělávání učitelů.

Do sféry třinácti systémových projektů, mezi něž patří například VIP Kariéra, Pilot S či Pilot G, bylo investováno zhruba 780 milionů korun, přičemž hlavním bodem zájmu byly školní vzdělávací programy.

Největší balík peněz - více než miliarda - byl alokován ve prospěch grantů, které se soustředily zejména na oblasti vzdělávání dětí se speciálními potřebami, rozvoje dalšího vzdělávání pedagogů či modernizace školních vzdělávacích programů.

Druhé opatření mířilo do terciárního sektoru vzdělávání, výzkumu a vývoje a bylo pro něj vyčleněno přibližně 750 milionů korun, o které se ucházelo 179 grantových projektů. Je zřejmé, že rozhodující podíl na plnění tohoto opatření měly vysoké školy.

A nakonec čísla týkající se podpořených osob. Podle Jana Vituly, který má na ministerstvu školství na starosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů, z již ověřených hodnot u uzavíraných projektů v obou opatřeních plyne, že v počátečním vzdělávání bylo podpořeno téměř 264 tisíc osob. V dalším vzděláváním pak zhruba 80 tisíc osob. "Navíc bylo vytvořeno či inovováno více než 3900 programů počátečního vzdělávání a více než 3600 programů dalšího vzdělávání," dodal J. Vitula.

 

Efektivita

Na první pohled úspěch. Díky ministerstvu školství se vylepšil obraz v čerpání prostředků celého OP RLZ - v jeho části podle J. Vituly se totiž neutratí pouhé půl procento. Podstatně hůř je na tom řídící orgán, tedy ministerstvo práce a sociálních věcí, jemuž zůstane na účtech částka mnohem vyšší. Na druhé straně školství je a bude bezedné, peníze se do něho lijí snadněji než do projektů zaměstnanosti, které paradoxně hendikapoval ekonomický růst a nízká nezaměstnanost.

Byť je půl procenta nesporným úspěchem, podle ministra školství Ondřeje Lišky bychom se v současném programovacím období měli víc soustředit na kvalitu, následnou udržitelnost a efektivitu projektů.

Právě na to se u OP RLZ příliš nehledělo. Zato teď se například udržitelnost projektů (schopnost pokračovat v započaté věci i po skončení projektu) skloňuje snad ve všech pádech. Udržitelná může být metodika, která se po letech vytáhne ze šuplíku a opráší. Udržitelný může být i projekt, který od začátku spoléhá na to, že po skončení převezme roli plátce stát - jde například o platy nově vytvořených míst psychologů ve školách nebo vouchery vydávané lidem na kurzy celoživotního vzdělávání.

Podle J. Vituly je ovšem možná ještě důležitější změna stavu, chcete-li, přidaná hodnota projektů. Můžete udělat projekt, který je udržitelný, ale změnu obecnějšího rázu plynoucí z priorit operačního programu prostě nezajistí (viz zmíněná metodika). Jak ale takovou změnu měřit? U cizích jazyků není problém kvantifikovat počáteční a konečnou hodnotu v příslušné části populace za nějaké časové období a získat tak více méně exaktní výsledek. Jenže měřte takovou atmosféru ve škole! Ministerstvo školství se proto u VkP soustředí především na projekty, po nichž "zbude" viditelná změna stavu.

Na úřadu právě probíhá hodnocení především národních a systémových projektů, které by mělo říct, nakolik splnily cíle operačního programu. Hodnocení je nezbytné i pro jejich následnou udržitelnost, poněvadž část z těchto projektů bude pokračovat i v dalším období čerpání evropských prostředků.

Ostatní řešitele projektů bude ministerstvo školství v příštích letech kontrolovat zřejmě jen namátkově. Má to svou logiku. Jestliže na začátku OP RLZ byla udržitelnost okrajovou záležitostí, kterou ani ministerstvo nijak zvlášť nezdůrazňovalo, tak teď není možné otočit, vydat se s bičem do škol a dožadovat se důkazů o tom, jak výstupy jejich projektů žijí dál. Pokud by namátkové kontroly zjistily, že výsledky projektů OP RLZ dopadly velmi špatně, u VkP se ministerstvo spíš než na řešitele soustředí na poskytovatele. Když prý dobře nastavíte podmínky, získáte i dobré příjemce a s nimi i dobré výsledky.

Petr Husník

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
41%
32%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz