archiv
Učitelské noviny č. 38/2008
tisk článku

KRIZOVÁ LINKA

Školní poradenská pracoviště (snad) neskončí

Článek vyšel v UN č. 38/2008

S koncem letošního září skončil i tříletý projekt VIP Kariéra. VIP v tomto případě neznamená velmi důležitou osobu, ale je zkratkou pro Vzdělání - Informace - Poradenství. Na projektu se podílely dva subjekty - Institut pedagogicko-psychologického poradenství, jehož úkolem bylo ověřit možnosti vzniku a činnosti školních poradenských pracovišť a prezenčním vzděláváním odborníků ze škol zapojených do projektu, Národní ústav odborného vzdělávání pak vytvářel Informační systém o uplatnění absolventů škol s multimediálním průvodcem usnadňující orientaci ve vzdělávacím systému a ve světě práce.

100 odborníků pro VIP Kariéra

"Školní poradenská pracoviště se orientovala na poskytování poradenských služeb ve školách žákům, učitelům, pedagogickému sboru, vedení škol i rodičům. Spolupracovala i s dalšími poradenskými institucemi, které ve školském systému pracují," říká ředitelka IPPP Jana Zapletalová.

Poradenské služby ve školách byly poskytovány školními psychology a speciálními pedagogy spolu s výchovnými poradci, školními metodiky prevence, třídními učiteli, učiteli výchov nebo koordinátory školních vzdělávacích programů. Projekt zmapoval činnost školních psychologů a speciálních pedagogů - a to nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Školní poradenská pracoviště vznikla podle nástěnek při zakončení projektu po celé republice na devadesáti devíti školách. Do projektu vstoupilo 102 odborníků, 50 psychologů a 52 speciálních pedagogů. Na konci projektu bylo na školách 100 odborníků zapojených do VIP Kariéra.

Součástí projektu bylo i vzdělávání školních psychologů a speciálních pedagogů i jejich metodické vedení. To probíhalo formou jakési supervize. Metodici ji poskytovali podle J. Zapletalové nejen psychologům a speciálním pedagogům zapojeným do projektu, ale i pedagogům, kteří o to požádali, i vedení škol. Cílem této podpory bylo nejen odborné vedení těchto odborníků, ale i poskytování zpětné vazby ze škol Institutu pedagogicko - psychologického poradenství o fungování tohoto systému. "Zezačátku byly zprávy zaměřeny na ustanovování školních poradenských pracovišť, na jejich obsazení, na podmínky, v nichž pracují, na jejich náplň práce a činnost. Když se tato oblast ?vyjasnila?, začali jsme získávat informace o specifických dovednostech poradenských odborníků na školách - o práci s neprospěchem, s rizikovou mládeží, o procesu integrace a jeho specificích na různých typech škol, o kariérovém poradenství..." vypočítává J. Zapletalová.

Největší školy, které se projektu zúčastnily, měly přes 1500 žáků, nejmenší naopak pouze okolo stovky žáků, šlo o školy základní i spojené s mateřskými školami, školy speciální, střední, odborná učiliště i gymnázia či průmyslové školy. V projektu byl i dětský domov se školou i střední školy s internátem. Právě rozrůzněnost škol v projektu ukázala širokou škálu činností poradenských odborníků v různých typech škol v závislosti na vzdělávací kurikulum té které školy, na velikosti školy, na velikosti a složení pedagogického týmu, se kterým spolupracují...

Aby škola fungovala tak, jak má

Náměstek ministra školství pro všeobecné, odborné a další vzdělávání Jindřich Kitzberger říká, že jde patrně o jeden z nejúspěšnějších projektů ve školství. "Je výborné, že naprostá většina finančních prostředků vložených do projektu se dostala až ke koncovému uživateli - k řediteli školy, k učitelům, k rodiči, k dítěti. Jde o efektivní projekt, který dokázal dostat podporu skutečně bezprostředně k cílovým osobám," chválí.

Je podle něho velmi důležité, že se do škol dostal další pomáhající odborník - školní psycholog, školní speciální pedagog, výchovný či kariérový poradce. Pomáhají k tomu, aby škola fungovala tak, jak má, plnila své funkce ve vzdělávacím systému. I tito lidé jsou pro školu nezbytní, aby mohla dobře plnit své úkoly.

J. Zapletalová na dotaz UN zmiňuje slabé stránky projektu. Problémem podle ní bylo, že do projektu vstupovalo mnoho mladých žen. Pro metodiky to znamenalo opakovaně proškolovat nově přicházející pracovníky, kteří nahrazovali kolegyně odcházející na mateřskou dovolenou. Protože součástí projektu bylo i vzdělávání školních psychologů a speciálních pedagogů, bylo pro nově příchozí potřeba dokomponovávat kurzy, které by jim doplnily informace, které ostatní již získali.

Kritická místa

Kritickým místem projektu byly i velmi nízké mzdy odborníků, kteří se do něho zapojovali, jak psychologů a speciálních pedagogů na školách, tak metodiků, kteří museli v rámci svého úkolu objíždět školy ve svém regionu. Každý z nich jich měl na starosti pět až šest.

Pozice školního psychologa a speciálního pedagoga se zpočátku podle J. Zapletalové obávaly pedagogicko-psychologické poradny. Nevěděly, zda nebudou vstupovat do jejich kompetencí. "Postupem doby ale zjistily, že se nejedná o konkurenci, ale o doplnění dalšího z článků poradenství ve školství. Řada pracovníků poradenského systému, z PPP a hlavně ze speciálních pedagogických center se stala metodiky a pomáhala s odborným vedením začínajících školních psychologů a speciálních pedagogů," říká ředitelka IPPP.

Být, či nebýt zaměstnancem?

J. Kitzberger otevírá další problém, na který se naráželo - opakovaně byla otevírána otázka, zda má být školní poradenský odborník zaměstnancem školy, nebo ne. V rámci projektu byli zaměstnáni mimo školu, měli smlouvu s IPPP. "Na jednu stranu je do jisté míry výhodou, když tento pracovník není zaměstnancem školy, do budoucna by to ale bylo systémově obtížné. Pokud však bude přímo na škole zaměstnán, ocitne se v jiném postavení. Proto bude nutné ještě promýšlet, jakou pozici by tito odborníci měli ve škole mít," říká náměstek ministra.

Na jeho slova navazuje prorektor pro rozvoj Karlovy Univerzity a vedoucí katedry pedagogické a školní psychologie Stanislav ŠtEch. "Několik desítek let se touto otázkou zabývali odborníci v řadě zemí i u nás," říká s tím, že se ukazuje, že správnou volbou pro školního psychologa či speciálního pedagoga je být zaměstnancem školy, ale s vědomím možných rizik. "Existují případy, kdy se nepodaří vytvořit pro tohoto odborníka dostatečný prostor k práci, správnou míru autonomie. To se většinou do roka pozná," tvrdí.

Psycholog si musí podle jeho názoru svou pozici vybojovat - aby bylo jasné, že je zaměstnancem školy, ale není ani donašečem ředitele, ani soukromým servisním psychologem... "Skutečnost, že se odborníkovi podaří tuto pozici definovat a prosadit, se ukazuje jako velmi pozitivní, v důsledku toho pak psycholog funguje na škole tak, jak fungovat má," myslí si S. Štech. Problémem školního psychologa podle prorektora je, že je to velmi osamělý jezdec. Nemá ve škole vlastně odborného partnera jako jeho kolega v poradně. Otázka tedy není, zda má být zaměstnán školou, nebo ne, ale jakým způsobem by se měl dostávat do metodické komunikace, kam by se měl obracet pro odborné konzultace. Aby nebyl sám se svými odbornými problémy.

S tím ale nesouhlasí J. Zapletalová. "Nechceme, aby byl psycholog osamělým jezdcem," reaguje. Právě díky tomu, že je součástí školního poradenského pracoviště, v němž pracuje výchovný poradce, školní metodik prevence a třídní učitelé a na řadě škol i speciální pedagog, nežije podle jejího názoru o samotě. Kontakt s okolním světem mu konečně v projektu VIP zprostředkovával i metodik. To je také důvod, proč je přesvědčená, že by funkce metodika měla být zachována i po skončení projektu VIP Kariéra.

Náměstek ministra J. Kitzberger ještě doplňuje, že je třeba upravit oblast vzdělávání ředitelů, aby se v problematice práce, úkolů a možností školních psychologů a speciálních pedagogů orientovali a aby si tito odborníci nemuseli tak složitě svoje místo probojovávat.

J. Zapletalová zdůrazňuje, že už dnes, ačkoliv měli školní psychologové a speciální pedagogové zapojení do projektu VIP Kariéra smlouvu s IPPP, vybírali si je samotní ředitelé, aby věděli, že to jsou lidé, se kterými dokážou spolupracovat. "Ať by přicházeli tito odborníci odkudkoliv, vždy na konkrétní škole budou muset umět komunikovat s ředitelem. Bez toho nemohou na škole pracovat," upozorňuje ředitelka IPPP.

Bohumíra Lazarová z fakulty sportovních studií MU v Brně k tomu dodává, že zvlášť pro začínající psychology je důležité, aby si našli své místo - a aby našli sami sebe. Tím podle ní získají i důvěru kolegů ve škole. "Ne každá škola je však připravena na to, aby svého psychologa přijala," tvrdí. "Co se informovanosti ředitelů týká, už dnes se snažíme do jejich vzdělávání vnášet první zkušenosti z práce školních psychologů a speciálních pedagogů, hovořit o jejich představách a očekáváních." A Anna Kucharská z katedry pedagogické a školní psychologie PeF UK v Praze k tomu doplňuje, že představy některých škol o práci školních psychologů a speciálních pedagogů byly jiné, než s čím počítal projekt. "Školy si často myslely, že prostě budou mít stejného odborníka, kterého zatím vyhledávaly v poradnách. Byly překvapeny mírou kontaktů mezi psychologem či speciálním pedagogem a učiteli, vedením. Ne každá škola tuto zásadní změnu zvládla," říká. Sama pracovala jako metodik pro speciální pedagogy - a skutečnost, že se profese speciálního pedagoga stala jedním z členů týmu školního poradenského pracoviště, znamenala podle ní pro tuto profesní skupinu výraznou změnu k lepšímu. "Řada z nich byla před tím na učitelské pozici. Nebylo pro ně jednoduché vcítit se do školního speciálního pedagoga, který představuje v rámci jedné odbornosti zcela jinou profesi," vysvětluje A. Kucharská.

Dvojka na obzoru

Problémem ovšem nejsou pouze kritická místa, se kterými se museli vyrovnávat autoři a účastníci projektu VIP Kariéra v uplynulých třech letech. Problémem je i otázka pokračování projektu. Ten totiž skončil (včetně financování, tedy peněz na platy odborníků na školách) v září, naděje na jeho "bratra" - projekt VIP Kariéra II - je až od ledna 2009. J. Kitzberger nervozitu trochu uklidňuje. "Porada vedení zatím schválila rozvojový program, který překlene období tří měsíců mezi ukončením projektu VIP Kariéra a rozjezdem VIP Kariéra II. Na základě tohoto programu budou tito školní psychologové a speciální pedagogové financováni. Budeme se velmi snažit, aby v těchto třech měsících návazný projekt prošel schvalovacím řízením a byl schválen tak, aby od 1. ledna mohl na VIP Kariéra navázat a otevřít další tříleté období. Sám chci udělat maximum pro to, aby byl tento projekt schválen," slibuje.

Dělení kvůli ministerské reorganizaci

J. Zapletalová potvrzuje, že je projekt VIP II v podstatě hotový. Ještě se prý o něm musí v rámci MŠMT diskutovat, ale zásadní změny se už nečekají. "Naplánovali jsme pokračování v logice předchozího projektu, přesto je nový VIP II významně jiný. Hlavním rozdílem je zaměření VIP Kariéra II na rizikové chování, na ověření nového modulu vzdělávání školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Je naplánována i Krizová linka pro pedagogy, která bude poskytovat poradenské služby v síti poradenských služeb v ČR. S ministerskou rekonstrukcí a oddělením odboru speciálních škol (a nového odboru pro rovné příležitosti) do nové skupiny pro sociální programy ve školství (skupiny VI) došlo k rozdělení původního projektu, kdy aktivity NÚOV jsou od projektu odděleny a budou řešeny ve skupině II MŠMT (je to skupina všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání, tedy oblast regionálního školství, pozn. red.). Zatímco IPPP ČR se stalo součástí skupiny VI. Tak se rozdělí i tok finančních prostředků na tyto projekty," vysvětluje J. Zapletalová.

Orientace na rizikové chování a krizová linka

Navazující projekt školních poradenských pracovišť tedy bude projektem samostatným. Měl by se zabývat rizikovým chováním žáků, jeho cílem bude vytvoření systému školních poradenských služeb v České republice v kontextu ostatních školských poradenských služeb. "Budeme hledat v školském systému rezervy, které by pomohly školám zaměstnávat školní psychology a školní speciální pedagogy. Z výstupů analýz předchozího projektu a analýz poraden, SPC a dalších poradenských zařízení bychom chtěli popsat, které služby v systému existují, jak jsou poskytovány. Mělo by být jasně řečeno, které služby poskytuje škola, které poradna a další poradenská zařízení. Chtěli bychom dojít k limitům, které by umožnily školám požádat o finanční prostředky na školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Těmito limity by byla jednak velikost školy, jednak například její ?přívlastek? (škola pro žáky s poruchami chování, nebo škola vzdělávající děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí...). O tom se ještě musí vést diskuze," říká J. Zapletalová.

Další oblastí, na kterou by se projekt měl zaměřit, je kariérní růst školních psychologů a školních speciálních pedagogů, vytvoření nového systému dalšího vzdělávání. A k tomu by měla vzniknout ještě Krizová linka pro pedagogické pracovníky (telefonní a mailová). V rámci ní by měli dostávat pedagogové, nejen odborné informace, ale i radu, na koho se v poradenském systému obrátit.

"Nejdůležitějším cílem projektu je navržení změny systému - související služby, které chceme zavést, by měly pokračovat i po skončení projektu VIP Kariéra II," doufá J. Zapletalová.

Pro koho to bude

UN se ještě zajímaly o to, pro koho projekt VIP II bude - zda pro školy, které prošly VIP I, nebo zda se do nového projektu mohou zapojit i školy další. "Díky tomu, že se některé školy rozhodly hradit své školní psychology a speciální pedagogy samy, vytvořil se drobný prostor pro přijetí několika dalších škol do projektu VIP II," říká J. Zapletalová. Počítá i s tím, že by do projektu zařadili i pražské školy, které již v uplynulých letech procházely podobným projektem. Tím by se počet škol v projektu zdvihl na 120. Upozorňuje však ještě na jeden limit, který je v dohledné době obtížně překročitelný. V rámci IPPP totiž spočítali, že do roku 2013 není reálné, že by poradenská pracoviště mohla být na více než 250 školách, i kdyby se našly potřebné peníze. V republice prostě nebude víc odborníků a vysoké školy je připravit nestačí.

RADMIL ŠVANCAR

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama
ucebnice
okentes2018-a.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
citoliby-web.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz