archiv
Učitelské noviny č. 32/2008
tisk článku

250 HODIN PRO KOORDINÁTORA ŠVP

Článek vyšel v UN č. 32/2008

Role koordinátora ŠVP na základní škole nepatří právě k záviděníhodným. Zvlášť pokud koordinátor není součástí vedení. Nacházení souvislostí a propojování všeho se vším má jaksi nádavkem k běžné kantorské práci. A ocenění? V nejlepším případě osobní ohodnocení ve výši, kterou stanoví ředitel podle ekonomických podmínek školy. Polepšit si může, pokud absolvuje speciální kurz v délce trvání 250 hodin. Na jeho základě ho totiž ředitel může (ale nemusí) zařadit do 13. platové třídy. Problém je, že některé školy - zejména ty menší - si nemohou jeho vysílání za vzděláním dovolit. Není, kdo by suploval.    

Se zajímavou nabídkou přišla společnost INFRA, s.r.o. ze Starče u Třebíče. Studium pro koordinátory ŠVP 250 v kombinované formě nyní vstupuje do čtvrtého cyklu. Přibližně dvě třetiny absolvují koordinátoři distančně prostřednictvím e-learningu, zbývající čas patří klasickým prezenčním přednáškám. Zápřahu uprostřed školního roku to vyhovuje mnohem líp.

"Vycházeli jsme z podmínek, které mají učitelé pro další vzdělávání. Kombinované studium jim šetří čas, přitom odpovídá standardu, který stanovilo ministerstvo školství," říká ANNA DOUBKOVÁ, ředitelka společnosti INFRA, s.r.o. Nelze se divit, že je o kurzy zájem.  

 

STRUKTURA, KTERÁ UČITELŮM VYHOVUJE

Jednotlivé přednášky tematicky kopírují standardy. Každá z nich má elektronickou podobu, kde účastníci najdou potřebné materiály k nastudování. Navíc také odkazy na zajímavé články, na odbornou literaturu. V prezenční části pak diskutují o svých problémech, ale taky zjišťují, jestli dobře porozuměli textům, se kterými se seznámili po internetu. Každá přednáška končí malým elektronickým testem. Výhodou e-learningu je, že organizátoři studia mají možnost reagovat na dotazy a připomínky účastníků.

"Abych byla přesná - neplatí zde striktní pravidla e-learningu," upozorňuje A. Doubková. "Když učitel v dílčím testu nesplní daný počet bodů, nemusí hned skončit. Cílem je, aby získal určitou znalost. Pokud se někomu nedaří dosáhnout potřebný počet bodů ani v součtu testů, je možné dojednat zpětné otevření některých přednášek, aby mohl testy absolvovat znovu a prokázat svoji odbornost."

Na začátku prý měli někteří účastníci kurzu obavy, jestli pro ně nezvyklou formu studia zvládnou. Když se ale přesvědčili, že ano, jako by povyrostli. Získají větší sebevědomí.

Přesto vás napadne, jestli někteří nemají tendenci tak trochu švindlovat, když na ně není ve větší části studia vidět.                                                                                                                          

"Těší nás, že naprostá většina učitelů přistupuje ke studiu velmi poctivě. Jako jeden z tutorů mám možnost se o tom přesvědčit. Elektronické přednášky skutečně studují a přemýšlejí nad nimi o souvislostech. Debaty při prezenční formě to potvrzují. Je vidět, jak setkání od setkání roste odbornost.

Jenom pro ilustraci. Při prvních kurzech k ŠVP, které jsme pořádali v roce 2004, se učitelé zlobili, kdo si vymyslel takové pojmy jako klíčové kompetence. Teď už je používají zcela přirozeně a vědí, o čem je řeč."

 

OD ZÁKLADEK KE STŘEDNÍM ODBORNÝM ŠKOLÁM

V jedné studijní skupině je obvykle dvacet koordinátorů ze škol různých stupňů a typů. Základní školy, základní umělecké, ale také gymnázia a střední odborné školy.

"Na začátku účastníci váhali, jestli tak různorodé složení má pro ně smysl, když každý typ školy má jiný RVP. Pak se přesvědčili, že studium přizpůsobujeme každé skupině - podle jejího složení," vysvětlovala A. Doubková. "Konečně obecné principy RVP jsou nastavené stejně pro všechny dokumenty."

Přihlásil se také jeden ředitel ZUŠ, i když si nebyl jistý, jestli to pro něj bude to pravé. Nakonec ocenil, že právě různorodé složení skupiny bylo prospěšné. Bylo pro něj užitečné slyšet od učitelů ze základek, kde se jim nezadařilo, kde narazili nebo kde zbytečně bloudili. "Debaty jsou vždycky zajímavé nejen pro účastníky, ale i pro lektory. Dovíme se, jak to momentálně vypadá na školách, jaká je nálada a co by učitelé potřebovali.

Snažíme se, aby se naši účastníci setkali s kvalitními lektory. Jsou to lidé z praxe, špičky ve svém oboru, každý dává koordinátorům k dispozici nejen své zkušenosti, ale i materiály, které vytvořil pro svoji školu. Zvlášť setkání s řediteli pilotních škol bylo pro leckteré koordinátory prvním hmatatelným důkazem, že ŠVP není teorie, ale že v praxi opravdu funguje."

 

NÁLADY SBOROVEN

Proč to zapírat, přístup škol k ŠVP se velice různí. Vedle nadšenců jednoznační odpůrci. Pro někoho postupuje reforma příliš rychle, pro jiného se loudá. Odráží se rozdílné nálady také v kurzu koordinátorů?

"Určitě. Většina už patří spíš k zastáncům ŠVP, ale najdou se i takoví, kteří jako by mluvili jiným jazykem. Hodnocení učitelů? Co to je a proč?"

Přijdou lidé, kteří mají za sebou úvodní školení pro koordinátory, ale také jiní, ŠVP téměř nedotčení. Třeba paní učitelka, která se právě vrátila z mateřské, a ředitel jí hned přidělil roli koordinátora.  

"Klademe účastníkům na srdce, aby ve školách nepostupovali konfrontačně, to věci jenom ublíží. Důležité je, aby si sami pro sebe udělali analýzu pedagogického sboru. Kdo z kolegů ´ví a chce´, kdo ´ví a nechce´, kdo ´neví a chce´, a kdo ´neví a nechce´. O jedny se mohou opřít, další přesvědčit, ale všichni musí dostat šanci. Připravili jsme spoustu drobných pomůcek, které pomohou učitelům osvětlit, o čem reforma je. Všechno se vyvíjí, i když to možná není na první pohled vidět. Říkám tomu fenomén rozsvícených světel. Ještě před pár lety nebylo povinné jezdit s rozsvícenými světly, přesto tak někteří řidiči jezdili. Mělo to smysl, bylo to bezpečné. Když došlo na schválení zákona, bylo auto bez rozsvícených světel spíš náhoda. Věřím, že ve školství to bude podobné. Brzy bude 

normální přemýšlet ne o učivu jednotlivých předmětů, ale o kompetencích žáků. Jen to u každého bude trvat jinak dlouho. Nejtěžší není porozumět tomu, jak koncipovat osnovy, ale jak překlopit myšlení lidí. To se nedá ´přecvaknout´ jako vypínač."

Dokládají to zkušenosti škol, jejichž koordinátoři prošli prvními kurzy. Uspěli všude tam, kde měli dost trpělivosti čekat, až se sbor naladí na stejnou notu.

"Je nesmysl chtít po učitelích, aby plivli na svoji dosavadní práci. Doteď jste učili špatně, teď bude všechno jinak! Podstatné je vysvětlit principy, co je a co není v souladu s dokumenty, a proč. Přece nezahodíme to, co funguje. Na rodinné stříbro se nesahá, to se hýčká."

 

BEZ ČEHO SE KOORDINÁTOR NEOBEJDE

Řekne vám to každý - ať se ptáte na kterékoli škole: Bez opory vedení. Ředitel vytváří strategii školy, koordinátor je jedním těch, kteří mu pomáhají záměry realizovat. Jestliže se vedení postaví k ŠVP laxně, nebo dokonce proti, koordinátor toho moc nezmůže.  

"Jednou za námi, krátce po zahájení kurzu, přišla jedna koordinátorka, jestli by se ještě nemohl přihlásit její ředitel. Souhlasili jsme. Prostě jsme měli o účastníka víc. Zpočátku byl nedůvěřivý a opatrný, ale postupně si uvědomoval, o co jde. Asi po měsíci jsem se dala s koordinátorkou do řeči. Úplně svítila. Ve škole se změnila atmosféra a ona najednou byla ve zcela jiné pozici," vzpomínala A. Doubková.

Nedalo mi to, a na peníze jsem se přece jen zeptala. 

Jsou všichni absolventi Koordinátora ŠVP 250 zařazeni v 13. platové třídě?

"Bohužel ne. Všichni mají certifikát, který jim tuhle cestu sice otevírá, ale nezakládá nárok absolventa na 13. třídu. Někde nemá škola dost financí, jinde ředitel dost ochoty. Koordinátoři nakonec jen mávnou rukou: Aspoň jsem si rozšířil vědomosti."

Je to ale v pořádku?  

 

KURZY JSOU JEN ZAČÁTEK

Nejrůznějšími kurzy INFRY prošlo kolem 6000 učitelů, od Aše až po Košice, protože její lektory už zvou i slovenské školy. Sesbírané zkušenosti se promítají nejen do dalších seminářů, ale také do KAFOMETu. Vychází již deset let a u jeho zrodu stála Asociace pedagogů základních škol ČR. "Konkrétní rady a návody s odborným záhlavím pomáhají učitelům porozumět souvislostem a nedělat zbytečnou práci. Podle reakcí soudím, že KAFOMET školám opravdu pomáhá."

Každý kurz je dokladem, jak se učitelé potřebují vypovídat. Mnozí absolventi pak žádali, aby e-learning pro ně zůstal otevřený. Proč ne... Dnes si mohou dopisovat i po chatu, na žádost vznikl také klub INFRA.

"V červnu si při návštěvách škol připadám jako ´pojízdná vrba´. Vím, jaké kde mají učitelé starosti, jak jsou vyčerpaní. Uvědomuji si, jak je stále opomíjena péče o učitele. O platech ani nemluvím. Hůř mnozí nesou fakt, že od nich všichni očekávají, že budou za všech okolností silní a ´samonabíjecí´. Ale i silný člověk o sebe potřebuje pečovat. Tady cítím obrovský dluh společnosti vůči učitelům." 

JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

 

KOORDINÁTOŘI V PRAXI

Jak vidí vzdělávání koordinátorů a problematiku kolem ŠVP vůbec ředitelé škol? Názory se liší. Za všechny jsme se zeptali dvou...

VRATISLAV SEDLÁK, ředitel ZŠ Kunštát na Moravě (307 žáků)

Kolegyně absolvovala základní školení pro koordinátory, ale o navazujícím dvě stě padesátihodinovém jsme neuvažovali. Podle mého názoru je totiž v systému ŠVP příliš nejasností, kurikulární reformě chybějí evropské souvislosti. EU schválila jako trend inkluzivní školu. Česká republika se k ní přiklonila také, ale představujeme si ji nějak jinak. Chápeme ji pouze jako školu, která se věnuje všem dětem bez rozdílu - talentovaným stejně jako handicapovaným. Evropa jde dál. Všechny děti minimálně do 17 let věku jsou vzdělávány za stejných podmínek, samozřejmě se zde uplatňuje individuální přístup. My naopak vyčleňujeme děti do osmiletých gymnázií, zřizujeme výběrové školy pro zvláště nadané - a tím školství deformujeme. Důsledkem toho je, že zanikají učiliště, ve středních školách se znehodnocuje úroveň vzdělávání - s výjimkou gymnázií, která tento systém pochopitelně podporují. Připravovaný systém nových maturit je sice snahou úroveň zlepšit ale je to jen snaha odstranit důsledky. 

Školní vzdělávací program jsme zpracovali podle nejlepšího vědomí a svědomí. Vadí mi ale, že střední školy, které by na něj měly navazovat, vůbec nezajímá, jak vypadá. Nikdo nezvedl telefon, aby se poptal. Pak to ale nemůže fungovat. Buď měl stát vytvořit za pomoci odborníků standard, který by byl pro všechny povinný, nebo měl zajistit návaznost. 

VLADIMÍR STEJSKAL zástupce ředitele ZŠ L. Kuby, České Budějovice (545 žáků)

Naše koordinátorka Helena Tlapáková absolvovala klasické proškolení a dokončuje kurz v délce trvání 250 hodin. S jejím zařazením do 13. platové třídy samozřejmě počítáme. V naší škole jsme ŠVP spustili o rok dříve, než bylo stanoveno, takže podle vzdělávacího programu Základní škola učíme pouze ve 4., 5. a 9. ročníku. Byla to pro nás jasná priorita, kolegyně měla proto volnou ruku pro všechno, co potřebovala. Ale není na ŠVP sama. Ještě v době, kdy ministerstvo systematickou přípravu učitelů pro ŠVP neorganizovalo, jsme vyhledávali v nabídce nejrůznějších organizací vzdělávací kurzy, zvali jsme k nám ředitele pilotních škol. Celý pedagogický sbor napřed prošel masivním školením, teprve pak jsme začali na ŠVP pracovat. Vzděláváme se dál - nejen koordinátorka, která je zároveň předsedkyní předmětové komise Člověk a příroda, ale i další učitelé. Protože to považujeme za důležité, musíme se s uvolňováním pedagogů nějak vypořádat. Po dohodě s radou rodičů jsme například věnovali společnému vzdělávání sborovny ředitelské volno. Seminářům věnují učitelé často soboty a neděle, volno si pak vybírají o vedlejších prázdninách. Ale tak to, myslím, řeší většina škol.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz